1. září je 244. den roku podle gregoriánského kalendáře (245. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 121 dní.
1. září je jedním ze dnů, které sloužily jako počátek kalendářního roku. Jako počátek roku platil tento den v Byzantské říši, v některých částech jižní Itálie a na Balkáně (u Jihoslovanů) a od 13. století do roku 1700 v Rusku (náš letopočet zavedl v Rusku Petr Veliký k 1. 1. 1700).
Události
Česko 1310 – Jan Lucemburský se oženil s Eliškou Přemyslovnou. 1347 – Karel IV., den před svou korunovací, udělil pražským arcibiskupům privilegium korunovat české krále. 1442 – Vojsko Jiřího z Poděbrad obsadilo Tábor a Táborité byli přičleněni k ostatním husitům. 1598 – Rudolf II. povýšil Hradčany na královské město. Současně vznikla čtvrť chudiny Nový svět. 1643 – Švédská armáda pod velením generála Lennarta Torstensona zahájila devítidenní neúspěšné obléhání Brna. 1868 – Byla otevřena železniční trať Plzeň – České Budějovice, součásti Dráhy císaře Františka Josefa. 1939 – Stovky občanů byly na území Protektorátu Čechy a Morava zatčeny gestapem v rámci akce Akce Albrecht I. 1950 – V rámci armády byly zřízeny Pomocné technické prapory.
Svět náhled|Němečtí vojáci při napadení Polska odstraňují hraniční závoru 1598 – Boris Fjodorovič Godunov byl korunován ruským carem. 1701 – Válka o španělské dědictví: V bitvě u Chiari porazila habsburská císařská armáda pod vedením Evžena Savojského armádu francouzskou. 1707 – Švédský král Karel XII. a římský císař Josef I. Habsburský uzavřeli v Sasku Altranstädtskou konvenci o postavení slezských evangelíků. 1715 – Po 72 letech vlády zemřel francouzský král Ludvík XIV. 1804 – Německý astronom Karl Ludwig Harding objevil planetku Juno. 1870 – Prusko-francouzská válka: V bitvě u Sedanu porazila pruská armáda francouzskou. 1902 – V Paříži měl premiéru vědeckofantastický film George Mélièse Cesta na Měsíc. 1905 – Vznikly kanadské provincie Alberta a Saskatchewan. 1914 – Uhynula holubice Martha, poslední známá zástupkyně druhu holuba stěhovavého. 1923 – Při zemětřesení v Japonsku o síle až 8,3 stupňů zahynulo přes 100 000 lidí. 1928 – Albánský prezident Ahmet Zogu prohlásil Albánii královstvím a nastoupil na trůn jako Zog I. 1939 – Nacistické Německo přepadlo Polsko – začala druhá světová válka. 1951 – USA, Austrálie a Nový Zéland podepsaly v San Franciscu založili vojenskou organizaci ANZUS. 1958 – V platnost vstoupil islandský zákon, který jednostranně posunul hranice islandské rybářské zóny ze 4 námořních mil od pobřeží na 12 námořních mil od pobřeží, čímž začala první „tresčí válka“ mezi Spojený královstvím a Islandem. 1969 – Vojenským převratem byl v Libyi sesazen král Idris I. a v čele země stanul Muammar Kaddáfí. 1972 – Americký šachista Bobby Fischer se stal jedenáctým mistrem světa v šachu, když zvítězil v zápase o titul v Reykjavíku. 1979 – Americká vesmírná sonda Pioneer 11 prolétá ve vzdálenosti 21 000 km kolem Saturnu. 1983 – Sovětské letectvo sestřelilo u ostrova Sachalin jihokorejské civilní letadlo Boeing 747. Všech 269 osob na palubě letu KAL 007 přišlo o život. 1985 – Americký oceánograf Robert D. Ballard objevil vrak Titanicu. 2004 – V Rusku začal třídenní teroristický útok na beslanskou školu, při kterém zahynulo 371 lidí.
Narození Viz též :Kategorie:Narození 1. září — automatický abecedně řazený seznam.
Česko náhled|upright|Květa Fialová (* 1929) náhled|upright|Antonín Holý (* 1936)
1288 – Eliška Rejčka, česká a polská královna jako manželka Václava II. a Rudolfa Habsburského († 18. října 1335) 1665 – David Zürn nejml. barokní sochař († po r. 1724) 1689 – Kilián Ignác Dientzenhofer, architekt († 12. prosince 1751) 1801 – Johann Baptist Riedl, pražský velkoobchodník († 20. prosince 1858) 1807 – František Řivnáč, pražský knihkupec a nakladatel († 25. června 1888) 1813 – Tomáš Šobr, politik, starosta Písku († 7. března 1873) 1831 – Jaroslav Čermák, malíř († 23. dubna 1878) 1839 – Václav Vlček, spisovatel a redaktor († 17. srpna 1908) 1848 – Bartoloměj Navrátil, matematik a fyzik († 12. dubna 1927) 1855 – Karel Urban, podnikatel a politik († říjen 1940) 1865 – Karel Vítězslav Mašek, malíř, architekt a ilustrátor († 24. července 1927) 1867 – Josef Fischer, československý politik († ?) 1870 Ferdinand Karafiát, spisovatel a lékař († 13. dubna 1928) Jan Dědina, malíř a ilustrátor († 14. ledna 1955) 1872 – Leopold Bauer, slezský architekt († 7. října 1938) 1891 – František Hofman, malíř († 3. března 1969) 1914 – Jindřich Heisler, surrealistický spisovatel a výtvarník († 4. ledna 1953) 1917 – Jan Šprincl, filolog, překladatel z řečtiny a latiny a básník († 5. listopadu 1989) 1918 – Lubomír Koželuha, zpěvák, sbormistr, hudební skladatel a pedagog († 10. září 2008) 1920 Josef Kudrna, čs. ministr vnitra († 15. května 1989) Taťána Hladěnová, odbojářka z období druhé světové války († 2. července 1942) 1921 – Ota B. Kraus, spisovatel († 5. října 2000) 1929 Josef Koláček, katolický duchovní, teolog, překladatel, spisovatel a publicista († 10. září 2019) Květa Fialová, herečka († 26. září 2017) Milan Jankovič, literární vědec († 5. ledna 2019) 1930 – Vlastimil Koutecký, scénograf († 25. února 2000) 1936 Antonín Holý, chemik († 16. července 2012) Jaroslava Potměšilová, varhanice († 23. února 2024) 1938 – Miroslav Barták, kreslíř, humorista 1939 – Pavel Kouba, fotbalista, reprezentant († 13. září 1993) 1940 – Václav Mareš, herec († 30. května 2009) 1942 Vlastimil Venclík, dramatik, scenárista, režisér a herec Richard Sacher, ministr vnitra Československa († 27. února 2014) 1949 – Vlado Čech, bubeník († 21. července 1986) 1950 – Jakub Noha, folkový písničkář, kytarista, textař a básník 1952 – Jakub Polák, anarchista a protirasistický aktivista († 25. září 2012) 1955 – Jaroslava Kretschmerová, herečka 1958 – Alena Hanáková, ministryně kultury ČR 1962 – Vít Vlnas, historik 1964 Petr Fejk, bývalý ředitel pražské zoologické zahrady Petr Fiala, český politolog, vysokoškolský učitel a politik 1976 – Jiří Mužík, atlet, běžec 1978 – Jan Vorel, fotbalista 1980 Aleš Chán, basketbalista Eva Krejčířová, tanečnice 1990 – Sarah Haváčová, herečka 1992 –Tomáš Nosek, lední hokejista 1993 – Jan Kliment, fotbalista 2005 – Jakub Menšík, tenista
Svět náhled|upright|Eliška Rejčka (* 1288) náhled|upright|Vittorio Gassman (* 1922) náhled|upright|Roy Glauber (* 1925) náhled|upright|Conway Twitty (* 1933) náhled|upright|Barry Gibb (* 1946) náhled|upright|Gloria Estefan (* 1957) náhled|upright|Ruud Gullit (* 1962) náhled|upright|Gaël Monfils (* 1986) 1341 – Fridrich III. Sicilský, sicilský král († 27. července 1377) 1577 – Scipione Caffarelli-Borghese, kardinál státní sekretář, mecenáš umění († 2. října 1633) 1588 – Jindřich II. Bourbon-Condé, princ de Condé, syn Jindřicha I. Bourbona († 26. prosince 1646) 1637 – Nicolas Catinat, francouzský vojevůdce († 22. února 1712) 1647 – Anna Žofie Dánská, dánská princezna, saská kurfiřtka († 1. července 1717) 1650 – Ferdinando d’Adda, italský kardinál († 27. ledna 1719) 1651 – Natálie Kirillovna Naryškinová, ruská carevna, druhá manželka Alexeje I. Michajloviče († 4. února 1694) 1659 – Domenico Egidio Rossi, italský architekt a stavitel († 19. února 1715) 1696 – Emine Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mustafy II. († 1739) 1711 Christoph Hermann von Manstein, pruský generál († 27. června 1757) Vilém IV. Oranžský, nizozemský místodržící († 22. října 1751) 1715 – Andrej Jaslinský, slovenský fyzik a filosof († 1. ledna 1784) 1718 – Antoine de Chézy, francouzský hydrolog († 15. října 1798) 1727 – Jean-Baptiste Gobel, francouzský politik a biskup († 13. dubna 1794) 1751 – Emanuel Schikaneder, rakouský herec, pěvec, režisér a básník († 21. září 1812) 1758 – George John Spencer, britský šlechtic a druhý hrabě Spencer († 10. listopadu 1834) 1775 – Honoré-Charles Reille, francouzský generál († 1. března 1860) 1833 – Michał Hórnik, lužickosrbský duchovní a slavista († 22. února 1894) 1835 – William Stanley Jevons, britský ekonom († 13. srpna 1882) 1846 – Johann Loserth, rakouský historik († 30. srpna 1936) 1854 – Engelbert Humperdinck, německý hudební skladatel († 27. září 1921) 1856 Innokentij Fjodorovič Anněnskij, ruský básník († 13. prosinec 1909) Louis-Ernest Dubois, kardinál a arcibiskup pařížský († 23. září 1929) 1858 – Carl Auer von Welsbach, rakouský chemik a podnikatel († 4. srpna 1929) 1862 Adolphe Appia, švýcarský architekt, interiérový designér († 29. února 1928) Emil von Homann, ministr veřejných prací Předlitavska († 9. února 1945) 1864 – Roger Casement, irský básník a revolucionář († 3. srpna 1916) 1874 Ismar Elbogen, německo-židovský učenec a rabín († 1. srpna 1943) Talat Paša, osmanský politik a hlavní představitel Mladoturků († 15. března 1921) 1875 – Edgar Rice Burroughs, americký spisovatel († 19. března 1950) 1877 – Francis William Aston, britský chemik a fyzik († 20. listopadu 1945) 1879 – Bruno Granichstaedten, rakouský hudební skladatel († 30. května 1944) 1881 – Josef Zaricki, izraelský malíř († 30. listopadu 1987) 1883 – Leonid Kulik, ruský mineralog († 24. dubna 1942) 1887 Blaise Cendrars, švýcarský spisovatel († 21. ledna 1961) Magnus Konow, norský jachtař († 25. srpna 1972) 1895 Engelbert Zaschka, německý hlavní inženýr, konstruktér a vynálezce († 26. června 1955) Heinrich Hoerle, německý malíř († 7. července 1936) 1896 André Hunebelle, francouzský filmový scenárista, producent a režisér († 27. listopadu 1985) A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, indický náboženský vůdce, zakladatel-áčárja Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, ISKCONu († 14. listopadu 1977) 1899 – Andrej Platonov, ruský spisovatel († 5. ledna 1951) 1901 – Boleslaw Filipiak, polský kněz a kardinál († 14. října 1978) 1906 – Joaquín Balaguer, prezident Dominikánské republiky († 14. července 2002) 1909 – August Sabbe, estonský voják a lesní bratr († 28. září 1978) 1910 – Pierre Bézier, francouzský konstruktér a matematik († 25. listopadu 1999) 1912 – Gwynfor Evans, velšský politik († 21. dubna 2005) 1914 – Annemarie Selinko, rakouská spisovatelka († 28. července 1986) 1916 – Ken Aston, britský fotbalový rozhodčí, který vynalezl červenou a žlutou kartu († 2001) 1917 – Ferdinand Marcos, filipínský prezident († 28. září 1989) 1921 – Willem Frederik Hermans, nizozemský spisovatel a fotograf († 27. dubna 1995) 1922 Vittorio Gassman, italský herec a režisér († 29. června 2000) Mihajlo Mitrović, srbský architekt († 20. prosince 2018) 1923 Rocky Marciano, americký boxer († 31. srpna 1969) Egyd Pepich, ministr vnitra SSR († 24. listopadu 2006) 1924 – Dirk Fischer, americký jazzový hudebník († 25. února 2013) 1925 Roy Glauber, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku († 26. prosince 2018) Art Pepper, americký jazzový saxofonista a skladatel († 15. června 1982) 1926 – Stanley Cavell, americký filosof († 19. června 2018) 1930 – Michel Serres, francouzský filozof a historik vědy († 1. června 2019) 1931 Friedrich Kurrent, rakouský architekt († 10. ledna 2022) Michael O. Rabin, izraelský informatik († 14. dubna 2026) Willie Ruff, americký hudebník Martin Stade, německý spisovatel († 11. prosince 2018) 1933 Conway Twitty, americký zpěvák a kytarista († 5. června 1993) Marshall Lytle, americký kontrabasista († 25. května 2013) Gene Harris, americký klavírista († 16. ledna 2000) 1934 – Paolo Sardi, italský kardinál († 13. července 2019) 1936 – Valerij Legasov, vedoucí vyšetřovací komise Černobylské havárie († 27. dubna 1988) 1937 Francisco Pinto Balsemão, premiér Portugalska Allen Jones, britský pop-artový malíř, sochař a grafik 1940 Clayton Alderfer, americký psycholog († 30. října 2015) Annie Ernauxová, francouzská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2022 1942 – C. J. Cherryh, americká spisovatelka 1945 – Abd Rabú Mansúr Hádí, jemenský prezident 1946 Barry Gibb, britský zpěvák, kytarista, skladatel