Jan Vik (* 7. dubna 1969), někde uváděn též jako Vík, je bývalý český politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za SPR-RSČ.
Biografie Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do ČNR, jako poslanec za Sdružení pro republiku – Republikánskou stranu Československa (volební obvod Severočeský kraj).
Po vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 se ČNR transformovala na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní obhájil mandát ve volbách v roce 1996 a zasedal v ní až do voleb v roce 1998. Byl členem výboru pro obranu a bezpečnost. V letech 1992-1996 byl předsedou a v období let 1996-1998 místopředsedou poslaneckého klubu republikánů.
V červnu 1995 vyvolal dezinformační kampaň, kdy nechal natisknout a po celé republice rozšířit zhruba 1 milion provokačních letáků s názvem „Informace spolkové vlády pro vedení Sudetoněmeckého Landsmannschaftu“, které vyvolávaly dojem, že tehdejší dominantní české politické strany (jak ty z vládní koalice ODS, ODA a KDU-ČSL, tak i opoziční ČSSD) uzavřely s vládou Spolkové republiky Německo dohodu o návratu sudetských Němců do Česka, o restituci jejich majetku podle stavu k 30. 9. 1938 a o symbolickém odškodnění českých obětí nacismu. Policejní vyšetřování odhalilo během krátké doby Vika coby původce této lživé agitace, Úřad vyšetřování hlavního města Prahy již 18. července 1995 požádal Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy podle § 199 odst. 1 tehdejšího trestního zákona, načež 25. července 1995 ho tehdejší Poslanecká sněmovna skutečně zbavila imunity (ze 134 přítomných poslanců hlasovalo 73 pro vydání, 21 proti, 35 se zdrželo, 5 nehlasovalo) – stalo se tak poprvé v historii ČR, přičemž Vik a někteří jeho souvěrci vyjadřovali názor, že jde o Němci placené „vlastizrádné kroky vládnoucí garnitury“ a o „likvidaci skutečné opozice“. Do následných sněmovních voleb (31. 5. + 1. 6. 1996) se však případ nestihl projednat u soudu, Vik mezitím obhájil poslanecký mandát a imunita mu tak byla automaticky obnovena, přičemž nově zvolená poslanecká sněmovna jej k trestnímu stíhání již nevydala.
Během volby prezidenta republiky v lednu 1998 přednesl projev, ve kterém přečetl i tzv. „Odkaz Edvarda Beneše“, který byl později identifikován historikem a místopředsedou Společnosti Edvarda Beneše Karlem Novotným jako podvrh z okruhu Sládkových republikánů.
V komunálních volbách roku 1998 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva hlavního města Praha za SPR-RSČ. Profesně se uvádí jako tajemník a tiskový mluvčí strany. Zároveň tehdy bez úspěchu kandidoval i do zastupitelstva městské části Praha 7.
Působil jako jeden z nejbližších spolupracovníků předsedy strany Miroslava Sládka a byl tajemníkem SPR-RSČ. Po neúspěchu strany ve volbách 1998 ovšem patřil mezi předáky SPR-RSČ, kteří stranu opustili. Aktivoval pak formaci nazvanou Republikáni, která existovala bez větší činnosti od roku 1992 a která potom neúspěšně kandidovala v sněmovních volbách roku 2002.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Jan Vik v parlamentu
Kategorie:Členové SPR-RSČ Kategorie:Poslanci České národní rady Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (1992–1996) Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (1996–1998) Kategorie:Narození v roce 1969 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 7. dubna Kategorie:Žijící lidé