náhled|upright=1.4|Chmýr pampelišky (Taraxacum) náhled|upright=1.4|Chlupy bavlníku (Gossypium) Chmýr (pappus) jsou lehké štětiny nebo chlupy, které mají napomáhat rozšiřování zralých semen větrem (tzv. anemochorie).
Popis Chmýr vzniká při postupném vývinu a dozrávání semen přeměnou kališních lístků ve štětiny nebo v chlupy. Ty pak setrvávají na semenech některých rostlin (nejčastěji nažek) a slouží jako padák při rozšiřování plodů větrem.
Mezi chmýr se počítají i dlouhé chlupy (trichomy) např. u semen vrby (Salix), topolu (Populus) nebo bavlníku (Gossypium). Jsou to jednoduché jednobuněčné výrůstky na pokožce rostliny, které plní funkci chmýru.
Rozdělení Chmýr může být tvarově různý; čím je tvarově složitější, tím poskytuje větší plochu, do které se může vítr opřít. Dělí se do několika druhů: utvořený z jednoduchých paprsků, např. pampeliška (Taraxacum), jednořadý, např. jestřábník (Hieracium), dvouřadý, např. chrpa (Centaurea), víceřadý, např. škarda (Crepis), utvořený z pérovitých paprsků, např. pcháč (Cirsium).
Význam Chmýr slouží nejen k rozšiřovaní rostlin větrem, je také prospěšný při dopadu semene do vody, protože slouží jako záchranné plovací zařízení do doby, než se semeno dostane na pevnou půdu. Chmýr některých velice drobných a lehkých semen slouží po navlhnutí k přilepení semínka k podkladu do doby, než se semínko ukotví kořínkem – příkladem jsou semena tilandsie (Tilandsia; česky též kykatka).
Odkazy
Související články Nažka
Externí odkazy
botanika.bf.jcu.cz botanika.wendys.cz www.sci.muni.cz www.zones.sk
Kategorie:Morfologie rostlin