Václav Bednář (20. prosince 1905 Ostrava – 12. listopadu 1987 Praha) byl český operní pěvec-barytonista.

Život Původně se vyučil kominíkem. V letech 1922–1925 studoval soukromě zpěv u Karla Küglera v Ostravě, později v letech 1934–1942 ve Vídni u K. Grünwalda a M. Ullanovského. V letech 1928–1936 byl sólistou ostravské opery. V roce 1936 se stal sólistou brněnské opery, kde působil do svého zatčení gestapem roku 1941, které ho věznilo šest týdnů. Poté mu byla z nařízení okupačních úřadů zakázána umělecká činnost. V letech 1943–1944 působil v Českém lidovém divadle, po zavření divadel byl až do roku 1945 mimo divadlo. Dne 1. 8. 1945 se stal sólistou opery Národního divadla v Praze a setrval zde až do roku 1972, kdy odešel do důchodu. V letech 1961–1975 učil zpěv na Pražské konzervatoři.

Do Národního divadla přišel již jako zcela vyzrálá umělecká osobnost a velmi záhy se stal přední silou ve svém oboru. Základ svého repertoáru nastudoval již v Ostravě a v Brně. Těžištěm jeho repertoáru byla tvorba slovanské provenience jeho pěveckého projevu. Svůj baryton uplatnil především v dílech Bedřicha Smetany, kde na dlouhou dobu vytvořil vzor smetanovských barytonových postav. Byl Kalinou v opeře Tajemství, Vokem v opeře Čertova stěna, Tausendmarkem v Braniborech v Čechách, Tomšem v Hubičce, Přemyslem v Libuši a především králem Vladislavem v Daliborovi, jeho výkon je zaznamenán ve filmové verzi této opery z roku 1952. Za všechny ostatní je třeba vyzdvihnout Bednářovo ztvárnění ušlechtilého Bohuše z Harasova (Antonín Dvořák: Jakobín), Samka (J. B. Foerster: Eva), Revírníka (Leoš Janáček: Příhody Lišky Bystroušky) a Petra Voka (Jiří Pauer: Zuzana Vojířová). Ze světového repertoáru nastudoval např. Knížete Igora (Borodin: Kníže Igor), Eugena Oněgina (Čajkovskij: Eugen Oněgin) a Valentina (Charles Gounod: Faust).

V roce 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu. V roce 1977 podepsal „Antichartu“. Byl oceněn Státní cenou Klementa Gottwalda (1949), dále titulem zasloužilý umělec (1955) a v roce 1963 byl jmenován národním umělcem.

Odkazy

Reference

Literatura Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 1. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1993. 112 s. . S. 19–20. Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 32, 332, 342, 345. JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan Pavel. Malá encyklopedie české opery. Praha : Paseka, 1999. 347 s. . S. 24. Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. . S. 111. Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S. 58–61. PROCHÁZKA, Vladimír (ed). Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 18–19.

Externí odkazy

Václav Bednář na Čeští operní pěvci

Kategorie:Čeští operní pěvci Kategorie:Čeští barytonisté Kategorie:Operní pěvci Národního divadla Kategorie:Operní pěvci Národního divadla Brno Kategorie:Operní pěvci Národního divadla moravskoslezského Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Pedagogové na Pražské konzervatoři Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Signatáři Kupředu, zpátky ni krok! Kategorie:Signatáři Anticharty Kategorie:Narození 20. prosince Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Narození v Ostravě Kategorie:Úmrtí 12. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1987 Kategorie:Pohřbení na Slavíně Kategorie:Muži