Miloš Urban (* 4. října 1967 Sokolov, vlastním jménem (do osmi let věkuHeslo ve Slovníku české literatury) Miloš Svačina) je český spisovatel, překladatel a redaktor.
Život Pochází z dvojčat.
Vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na Filozofické fakultě UK v Praze (1986–1992), v letech 1992–2000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta, od roku 2001 v nakladatelství Argo.
Vydal 13 románů, několik novel a sbírku povídek; jeho knihy byly přeloženy do němčiny, španělštiny, nizozemštiny, maďarštiny, ruštiny a italštiny. Napsal také divadelní hry (Trochu lásky a Nože a růže) a několik povídek otištěných v různých časopisech (např. Host) a v povídkových knihách nakladatelství Listen.
Dílo
Vlastní tvorba Poslední tečka za Rukopisy (pod pseudonymem Josef Urban) – Argo, 1998 (2. vydání v roce 2005 již pod skutečným jménem, nové vydání 2016), – román, který hlavní postava a vypravěč literární historik Josef Urban prezentuje jako literaturu faktu. Postupně odhaluje záhadu Rukopisů a zjišťuje, že otázka jejich platnosti má zcela jinou odpověď, než jakou jsme dodnes považovali za správnou. Časopis A2 zařadil tuto knihu v roce 2020 do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce. Sedmikostelí – Argo, 1998, Hastrman – Argo, 2001, (cena Litera za nejlepší knihu roku v kategorii próza) Paměti poslance parlamentu – Argo, 2002, Stín katedrály – Argo, 2003, Michaela (pod pseudonymem Max Unterwasser) – Argo, 2004, ; druhé vydání pod vlastním jménem – Argo, 2008 , další vydání 2016 Santiniho jazyk – Argo, 2005, Nože a růže aneb topless party – Větrné mlýny, 2005 – divadelní hra Pole a palisáda – Argo, 2006, Mrtvý holky – Argo, 2007, – soubor deseti povídek (viz podkapitola Povídková tvorba) Lord Mord – Argo, 2008, Boletus arcanus – Argo, 2011, Praga Piccola – Argo, 2012, Přišla z moře – Argo, 2014, Urbo Kune – Argo, 2015, Závěrka – Argo, 2017, Kar – Argo, 2019, Továrna na maso – Argo, 2022, Dr. Alz – Argo, 2024,
Povídková tvorba V rozmezí let 2002 až 2006 napsal 10 povídek. Polovina z nich byla publikována v knihách z edice Česká povídka nakladatelství Listen. Běloruska, ve které vystupují i postavy z Urbanových románů Stín katedrály a Santiniho jazyk, vyšla ve výboru Schůzky s tajemstvím (2003), povídka Pražské Jezulátko, která byla napsána anglicky a do češtiny ji převedla Lenka Urbanová, vyšla v knize Panna nebo netvor (2004), Rozhovor se ženou středního věku v Možná mi porozumíš (2004), Smrtečka v Už tě nemiluju (2005) a Štědrá noc baronky z Erbannu (Variace pro temnou strunu) ve knize Zabij mě líp (2005). Povídka Občina vyšla v 8. čísle časopisu Host v roce 2002, povídka Faun 24. května 2002 v Magazínu Hospodářských novin a o dva roky později také knižně v Antologii nové české literatury 1995-2004 (eds.: Radim Kopáč a Karolína Jirkalová, Fra, 2004). Rozhlasová stanice Český rozhlas Plzeň a Český rozhlas 3 - Vltava vysílala povídku Vlasy. Jmenovaných osm povídek bylo doplněno dalšími dvěma (Žádný něžnosti a To strašný kouzlo podzimu) a po autorských úpravách dohromady vydáno v souboru Mrtvý holky (Argo, 2007), který vyšel ve třech různých podobách (neilustrované a ilustrované vydání a 100 kusů speciálních bibliofilských výtisků).
O Vánocích 2009 vyšla v Magazínu Hospodářských novin jeho nová povídka Proces jedné proměny, která je mj. inspirována díly Franze Kafky Proces a Proměna či plagiátorskou aférou kolem Milana Kindla.Proces jedné proměny – text povídky dostupný online V Revue Labyrint 27–28/2010 vyšla povídka Ve hře. V roce 2012 vyšla jako elektronická kniha povídka Host u tabule, která byla poté zfilmována v rámci seriálu Škoda lásky. Je zastoupen také ve sbírce povídek Praha noir (2016). V roce 2020 napsal a pro Český rozhlas namluvil krátkou povídku Vězni v čase. V roce 2022 vyšla na webu Českého rozhlasu namluvená povídka Pod přilbou.
Povídka Žádný něžnosti vyšla v souboru Na solar – Nejlepší české povídky od roku 1989 (2025).
Překlady z angličtiny Julian Barnes – Flaubertův papoušek (1996, Cena Mladé fronty) Graham Masterton – Sběratel srdcí (1997, s Martinem Urbanem) Rose Tremaineová – Navrácená milost (1997, tvůrčí prémie Obce překladatelů spolu s manželkou Lenkou Urbanovou) Isaac Bashevis Singer – Korunka z peří (1998, s Antonínem Přidalem, Lucií Luckou a dalšími) Chaim Potok – Na počátku (2001) Philip K. Dick – Mamlas z maloměsta (2018)
Překlady děl Miloše Urbana Román Sedmikostelí vyšel v německém (2 vydání), nizozemském, maďarském, ruském, slovinském, bulharském, korejském, ukrajinském a španělském překladu, maďarsky vyšly též romány Hastrman a Stín katedrály. Lord Mord vyšel anglicky v Londýně. Povídka Faun byla přeložena do nizozemštiny, povídka Občina do ruštiny.
Zfilmovaná díla Režisér Jiří Strach pro televizi zfilmoval Santiniho jazyk a plánuje natočit Sedmikostelí. Ondřej Havelka natočil Hastrmana, uvedeného do kin v dubnu 2018. V rámci seriálu Škoda lásky byla natočena povídka Host u tabule.
Rozhlasová zpracování Český rozhlas zpracoval ve formě četby například romány Sedmikostelí, Boletus arcanus a Santiniho jazyk. Povídku To strašný kouzlo podzimu ze sbírky Mrtvý holky zdramatizoval Vít Vencl a pro rozhlas zrežírovala Natália Deáková. Urban napsal také několik scénářů pro rozhlasový projekt Minutové hry.Miloš Urban: To strašný kouzlo podzimu
Za dramatizace povídky To strašný kouzlo podzimu získal Český rozhlas cenu na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Grand Prix Nova v Bukurešti. ‚To strašný kouzlo podzimu.‘ Rozhlasová adaptace povídky Miloše Urbana zvítězila na festivalu v Rumunsku
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Rozhlas.cz: Minutové hry
Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé 21. století Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny Kategorie:Dvojčata z Česka Kategorie:Narození 4. října Kategorie:Narození v roce 1967 Kategorie:Narození v Sokolově Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé ceny Magnesia Litera