Prešov (, , , a , , , romsky Perješis, přezdívaný také jako Atény nad Torysouhttps://pis.sk/clanok/8/historia_presova-ateny_nad_torysou_1848_-_1918.html) je krajské a okresní město na Slovensku. Se svými obyvateli je tak po Bratislavě a Košicích třetím největším slovenským městem. Město má čtyři katastrální části: Prešov, Šalgovík, Solivar a Nižná Šebastová. Patří do Košicko-prešovské aglomerace.
Poloha Prešov leží ve východní části Slovenska na soutoku řek Torysa a Sekčov, v Košické kotlině, 30 km severně od Košic. Obklopují ho Slanské vrchy z východu a Šarišská vrchovina ze západu. Je centrem regionu Šariš.
Části města Územní obvody samosprávných městských částí jsou:
Obvod číslo 1: Sídliště III, Sídliště Mladosť, Rúrky, Kráľova hora Obvod číslo 2: Sídliště II, Kalvária, Kamenná baňa, Wilecova hôrka, Borkút, Vydumanec, Cemjata, Kvašná voda Obvod číslo 3: sever města, Mier, Šidlovec, Dúbrava, Surdok, Kúty, Širpo, Nižná Šebastová Obvod číslo 4: stred města – Staré mesto, Táborisko, Sídliště Dukelských hrdinů ( Sídlisko duklianskych hrdinov) Obvod číslo 5: Solivar, Soľná Baňa, Šváby, Delňa, Tichá Dolina Obvod číslo 6: jižní čast sídliště Sekčov Obvod číslo 7: severní část sídliště Sekčov a Šalgovík
Ostatní části: Delňa, Dúbrava, Kalvária, Rúrky, Soľná Baňa, Šarišské Lúky, Širpo, Šidlovec, Táborisko, Teľov, Vydumanec, Borkút, Kúty, Surdok
Sídliště: Duklianskych hrdinov, Mier, Mladosť, Sekčov, Sídlisko II, Sídlisko III, Šváby
Osady: Išľa, Okruhliak, Pustá dolina
Historie náhled|vlevo|Prešov v 17. století Oblast dnešního Prešova byla osídlena v dávnověku. V době Římské říše tu existovalo sídliště. Po stěhování národů v 6. století sem migrovali Slované. První písemná zmínka o městě je z roku 1247, od roku 1347 byl Prešov svobodným královským městem. V tomto období zde kvetla řemesla a kultura, křížily se zde obchodní cesty.
V říjnu 1604 sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj dobyl Prešov a získal zde spojence pro své povstání proti Habsburkům. Jeho tažení ukončil roku 1606 Vídeňský mír. Náboženské ani politické poměry se tím však neurovnaly.
Na zasedání hornouherských protestantských stavů v roce 1665 bylo rozhodnuto o založení prešovského evangelického kolegia; v roce 1667 v něm začala výuka.
Prešovská jatka byla nazvána hromadná poprava 20 prešovských měšťanů a zemanů, kterou roku 1687 po vykonstruovaném procesu za protihabsburský odboj a kalvínskou či evangelickou víru nařídil generál Antonio Caraffa.
V roce 1862 zde byla za podpory Jozefa Gagance, řeckokatolického biskupa prešovské eparchie, založena rusínská literární společnost s názvem Obščestvo sv. Joana Krestiteľa. Předsedou společnosti byl zvolen Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov.
Pod označením Prešovská vzpoura vešla do dějin poprava 40 vzbouřených slovenských vojáků z roku 1918, která zde předznamenala rozpad Rakousko-uherské monarchie. V roce 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad.
Po vzniku Československa nastal rozvoj města. Na konci druhé světové války, 19. ledna 1945, Prešov osvobodila Rudá armáda. Po zde byly budovány průmyslové podniky. V 80. letech 20. století byl Prešov spojen s Košicemi dálnicí D1. Po rozpadu federace a obnovení krajů na Slovensku se stal krajským městem.
náhled|vlevo|Ortodoxní synagoga
Prešovští Židé Do konce 18. století Židé bydleli pouze v okolních obcích, protože pobyt jim byl v tehdejším svobodném královském městě zapovězen. V 80. letech 18. století se v důsledku politických událostí v okolních zemích, zejména v Polsku, zvýšil počet židovských přistěhovalců, kteří se zpočátku usazovali v okolí města. Přistěhovalci začali usilovat o zrušení těchto zákonů, které omezovaly jejich přítomnost a hospodářskou činnost. Toho se částečně dočkali za vlády Josefa II. na základě patentu Systematica Gentis Judaicae Regulatio v roce 1783. náhled|Zimní noční výhled na Prešov Podle tradice byl prvním usazeným Židem bohatý obchodník Marcus Holländer, který nechal na prešovském náměstí postavit sochu Neptuna a zasadil se o vznik židovské obce ve městě. Zrovnoprávnění židovských obyvatel bylo dosaženo po rakousko-uherském vyrovnání. Před druhou světovou válkou bylo v Prešově pět synagog a židovské obyvatelstvo tvořilo téměř 25 % všech obyvatel města. V letech 1942–1945 se asi 6 400 Židů z Prešova a okolí stalo obětí holokaustu a zničena byla i většina židovských sakrálních staveb. Zachována zůstala jen jedna ortodoxní synagoga, v jejíž horní části jsou umístěny expozice židovského muzea. náhled|Římskokatolická katedrála, historický stav na pohlednici z roku 1912 náhled|Pravoslavná katedrála Alexandra Něvského náhled|Župní dům náhled|Bosákova banka
Pamětihodnosti Konkatedrála svatého Mikuláše Řeckokatolický katedrální chrám svatého Jana Křtitele Pravoslavný katedrální chrám sv. Alexandra Něvského kostel svatého Josefa s klášterem františkánů Evangelické kolegium u kostela sv. Trojice bývalá Caraffova věznice, dnes galerie Bosákova banka, pozdně secesní budova architekta Viliama Glasze z let 1923–1924; pro bankéře rusínsko-amerického původu Michala Bosáka Ortodoxní synagoga – expozice židovského muzea Reformovaná synagoga Kumšt – původně bastion městského opevnění přebudovaný v 15. století na vodárnu, dnes expozice muzea Krajské muzeum v Rákócziho paláci Šarišská galerie Kalvárie, barokní křížovou cestu s šestnácti výklenkovými kaplemi a kostelem sv. Kříže vybudovali jezuité v letech 1721–1756. Národní kulturní památka Solivar, komplex technických památek ze 17. století připomínající někdejší těžbu soli Župní dům, palác z roku 1770
Skulptury na veřejných prostranstvích Immaculata na Hlavní ulici, barokní sousoší nechali v roce 1751 postavit jezuité na památku obětem morových epidemií. Neptunova fontána Sousoší svatého Rocha na Františkánském náměstí nechali v roce 1730 postavit františkáni. Socha papeže Jana Pavla II. Socha Alexandra Duchnoviče Petöfiho památník na Wilec hôrke
Vzdělávání
Od roku 1996 ve městě působí Prešovská univerzita, která vznikla rozdělením starší Univerzity Pavla Jozefa Šafárika Technická univerzita Košice, Fakulta výrobních technologií se sídlem v Prešově Vysoká škola medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešove Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave
Obyvatelstvo
Z obyvatel je 94,7 % Slováků, 1,4 % Rusínů a Ukrajinců, 1,2 % Romů, 1 % Čechů, 0,2 % Maďarů a 0,5 % ostatních.
Náboženství V roce 2011 se 55,35 % obyvatel přihlásilo k Římskokatolické církvi, 8,15 % k Řeckokatolické církvi, 4,05 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,51 % k Pravoslavné církvi a 0,06 % k židovské obci. Ateistů bylo 12,44 % a 17,16 % se k náboženské příslušnosti nevyjádřilo.
V Prešově je sídlo:
arcibiskupa metropolity, archeparchy prešovského, hlavy Slovenské řeckokatolické církve arcibiskupa prešovského, metropolity Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku
Osobnosti
Rodáci Jakob Bogdani, barokní malíř Ladislav Ignác Berčéni, francouzský maršál Ján Borodáč, herec a publicista Kyla Cole, modelka a světoznámá erotická herečka Vojtech Gejza Danielovič, generál československé armády, politický vězeň Fero Fenič, režisér Ján Samuel Gertinger, farmaceut a cukrovarník Ivana Christová, Miss Československa, modelka Ladislav Kaboš, režisér Katarína Knechtová, zpěvačka Jana Kovalčíková, herečka Juraj Kukura, herec Peter Lipa, hudebník Maria Markus, malířka Peter Nagy, zpěvák, skladatel, textař a producent Vladimír Ossif, malíř Rose Pauly, rozená Rose Pollak, operní pěvkyně Ladislav Pavlovič, fotbalista Emil Perko, československý generálmajor, osobnost Slovenského národního povstání Stepan Sabol, rusínský církevní a veřejný činitel, řeckokatolický kněz, člen Řádu svatého Basila Velikého, básník a teolog Andrej Stankovič, básník, knihovník, editor a filmový kritik Tina, zpěvačka a moderátorka Ivan Tásler, zpěvák, kytarista, skladatel
Ostatní osobnosti
Anton Beskid, právník, politik a guvernér Podkarpatské Rusi Alexander Duchnovič, rusínský národní buditel, spisovatel, pedagog, řeckokatolický kněz Jozef Gaganec, řeckokatolický biskup prešovské eparchie Vasiľ Hopko, řeckokatolický pomocný biskup Gabriela Marcinková, herečka Mikuláš Moyzes, hudební skladatel, varhaník a pedagog Gejza Šimanský, fotbalista
Studovali zde
Štefan Marko Daxner, politik, právník, ekonom, publicista a slovenský národní buditel Ján Francisci-Rimavský, spisovatel a státník Michal Miloslav Hodža, kněz, básník, jazykovědec a slovenský národní buditel Pavol Országh Hviezdoslav, básník, spisovatel-prozaik, dramatik a překladatel Ferenc Kazinczy, spisovatel a jazykovědec Lajos Kossuth, politik, spisovatel a revolucionář Jonáš Záborský, kněz, spisovatel a historik
Doprava Prešov leží na železniční trati Kysak–Muszyna, ze které v Prešově odbočuje železniční trať Prešov – Bardejov (slovenská železniční trať 194).
Okolo Prešova vede slovenská dálnice D1. Z Prešova vychází slovenská silnice I/68 (Prešov – Nowy Sącz) a silnice II/545 (Prešov-Bardejov).
Partnerská města Brugherio, Itálie Keratsini, Řecko La Courneuve, Francie Nyíregyháza, Maďarsko Nowy Sącz, Polsko Mukačevo, Ukrajina Pittsburgh, USA Praha, Česko Remscheid, Německo Rišon le-Cijon, Izrael Vamberk, Česko
Odkazy
Reference
Související články Trolejbusová doprava v Prešově Prešovská jatka Prešovská vzpoura Letecká základna Prešov 1. FC Tatran Prešov
Externí odkazy
Krátká prezentace města a brožura ve formátu PDF Slovenský článek o Prešově Židovská komunita Prešov
Kategorie:Obce v okrese Prešov Kategorie:Okresní města na Slovensku Kategorie:Města v regionu Šariš Kategorie:Městské památkové rezervace na Slovensku Kategorie:Univerzitní města na Slovensku