náhled|Lipník (Laipnik), Helfštýn (Elfenstain) a Hranice (Waiskürch) na mapě jezuity Václava Lincka z roku 1719 Lipník nad Bečvou () je město v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Lipník leží asi 25 kilometrů východně od Olomouce a třináct kilometrů severovýchodně od Přerova. Žije zde obyvatel.

Dějiny města jsou spjaty s dvojící nedalekých hradů – Drahotušem a Helfštýnem. Rozvaliny hradu Drahotuš leží asi pět kilometrů severovýchodně od centra Lipníka nad vesnicí Podhoří, nyní součástí Lipníka. Rozsáhlá zřícenina hradu Helfštýn se nachází tři kilometry jihovýchodně od města.

První zmínka o Lipníku pochází z roku 1238, jako již rozvinuté město je však Lipník doložen až v polovině 14. století. Lipník se postupně stal součástí panství několika rodů. Největšího rozvoje město dosáhlo v období mezi koncem 15. a polovinou 16. století pod Pernštejny. Po porážce stavovského povstání získal roku 1622 panství jako konfiskát František z Dietrichštejna. Nový majitel panství pozval piaristy, aby mu pomohli rekatolizovat město, ve kterém převládali luteráni a čeští bratří. Po devastující třicetileté válce město stagnovalo. Výraznější rozvoj opět začal až v polovině 19. století s rozvojem dopravy a průmyslu. Během světových válek nebyl Lipník výrazně poškozen. Po druhé světové válce docházelo ke stavební činnosti zejména mimo historické centrum. V roce 1989 byla ve městě vyhlášena městská památková rezervace.

V Lipníku působila od 15. století do druhé světové války významná židovská komunita. Ve městě stojí jedna z nejstarších synagog na Moravě, která dnes slouží jako modlitebna Církve československé husitské.

Poloha města náhled|vlevo|Pohled na město z hradu Helfštýn Město Lipník nad Bečvou leží v údolí Moravské brány při řece Bečvě na pradávné obchodní stezce (tzv. Jantarová stezka), spojující nejen sever a jih Moravy, ale procházející Evropou od Baltu k Adrii. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Ta byla vyhlášena v roce 1989. Součástí rezervace je více než 100 objektů, které jsou památkově chráněné. Ve velké míře si město zachovalo svou historickou podobu, proto je dnes možné jej považovat za jedno z nejhodnotnějších měst v rámci městských památkových rezervací České republiky. Je zde soustředěno mnoho cenných historických památek, centrum je obklopeno středověkými hradbami se zachovanými baštami, uvnitř centra jsou měšťanské domy s podloubími, dvě barokní kašny, mariánský sloup, radnice přestavěná ve slohu pozdního empíru. Součástí městské památkové rezervace je i areál zámku.

Zhruba tři kilometry jihovýchodně od Lipníka se nachází zřícenina hradu Helfštýn, jenž patří mezi největší zříceniny ve střední Evropě. Dále se poblíž nachází zřícenina středověkého hradu Drahotuš ležící nad vesnicí Podhoří.

Historie vlevo|náhled|Synagoga v Lipníku nad Bečvou První písemná zmínka o obci pochází z roku 1238. Z tohoto roku totiž pochází listina, na které jako jeden ze svědků figuruje Valter, farář z Lipníka. Mělo se jednat o markraběcího kaplana a faráře kostela ležícího na markraběcí půdě. To by ovšem znamenalo, že Lipník nebyl zcela bezvýznamnou osadou – vždyť v ní stál kostel s farářem, který měl velice blízko k markraběcímu dvoru.

Další písemná zmínka o Lipníku pochází ze závěti Oldřicha z Hradce z roku 1294, který odkazuje králi Václavu II. mimo jiné i mýto v Lipníku. Další zmínky, respektive již listiny, vážící se přímo k Lipníku pochází z let 1349 a 1378. Dochoval se otisk typáře z roku 1349. Je zachován na pergamenové listině Jana z Kravař z 21. září 1349. Majitel panství v ní potvrzoval prodej dvora ve vsi Trnavě, dnešní Trnávce, lipenskému měšťanovi Pavlovi. Platnost listiny i prodeje byla zcela podle tehdejších zásad stvrzena podpisy svědků a dvěma pečetěmi – Jana z Kravař a města Lipníka s nápisem „Sigillum civium de Lipnik“. Ona zmíněná listina je velice cenným nepřímým dokladem privilegií, která Lipník musel získat před rokem 1349. Možnost pečetit a vlastnit pečetidlo totiž také patřila mezi privilegia, která musela schvalovat vrchnost.Štěpán, Jan: Vilém Prinke a znak města Lipníka nad Bečvou z roku 1948, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2012, Přerov 2012,

V 17. století získal město kardinál František z Ditrichštejna. Dietrichštejnům patřil Lipník až do roku 1864, kdy rod vymřel. Pošta byla založena 1. září 1842.

Obyvatelstvo

Městská správa Části města Lipník nad Bečvou I-Město Lipník nad Bečvou III-Nové Dvory Lipník nad Bečvou V-Podhoří Lipník nad Bečvou VI-Loučka Lipník nad Bečvou VII-Trnávka

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Bohuslávky, od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 Týn nad Bečvou a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1999 také Jezernice.

Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.

Doprava Na území obce přechází dálnice D35 v dálnici D1. Silnice I/35 dále pokračuje ve směru na město, kde se napojuje na silnici I/47 v úseku Přerov – Hranice. Městem dále prochází ze severozápadu silnice II/437 Velký Újezd – Trnávka – Lipník – Bystřice pod Hostýnem a z jihozápadu silnice II/434 Přerov – Nové Dvory – Lipník – I/35. Křižovatka silnic I/47 a II/437 je podle statistik pojišťovny Allianz nejrizikovějším místem českých silnic. V roce 2014 byla tato křižovatka přestavěna na kruhový objezd. Silnicemi III. třídy jsou: III/03557 (Nádražní ulice) III/43421 Lipník – Hlinsko III/4371 (vojenský újezd Libavá) – Loučka – Lipník III/4372 (Tyršova ulice) III/4373 Bohuslávky – Loučka III/4374 Loučka – Jezernice III/4375 Loučka – Podhoří III/4377 Jezernice – Podhoří – III/44025

Školy Ve městě se nacházejí čtyři mateřské školy, čtyři základní a čtyři střední školy: Gymnázium, Střední škola elektrotechnická, Střední průmyslová škola stavební a Střední škola a Základní škola Lipník nad Bečvou.

Pamětihodnosti

náhled|upright|Renesanční zvonice náhled|upright|Kašna svatého Floriána Kaple svatého Josefa Kaple svatého Rocha Piaristická kolej Kostel svatého Františka Serafinského Kostel svatého Jakuba Většího Renesanční zvonice z roku 1609 Městské opevnění se sedmi baštami Synagoga pochází ze 16. století a je nejstarší na Moravě Dva židovské hřbitovy Zámek ze 16. století (unikátní střešní zahrada, zámecký park) Náměstí T. G. Masaryka (kašny svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého, klasicistní radnice, mariánský sloup) Zřícenina hradu Helfštýn asi čtyři kilometry jihovýchodně od města je odsud patrná

Osobnosti Jair Chajim Bacharach (asi 1639–1720), židovský učenec, rabín ve Wormsu František Ondřej Tobiáš Ximenes (1746–1815), katolický kněz Josef Dominik Klátil (1747–1801), katolický kněz Johann Nepomuk von Schmiel (1774–1850), švýcarský politik a důstojník Wilhelm von Gutmann (1826–1895), podnikatel a průmyslník, předseda židovské obce ve Vídni, otec Elsy, kněžny z Lichtenštejna Jan Neff (1832–1905), podnikatel a mecenáš Sigmund Friedl (1851–1914), filatelista a padělatel razítek Emanuel Schreiber (1852–1932), rabín v USA Victor Hammerschlag (1870–1943), lékař a spisovatel odborné literatury, oběť nacismu František Novotník (1870–1948), malíř (mj. šesti oltářních obrazů), ředitel škol v Lipníku nad BečvouTOMAN, Prokop. Slovník československých výtvarných umělců. V Praze: B. Kočí, 1927, s. 231. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0546b880-e598-11e7-adb0-005056825209. Vladimír Nosek (1895–1964), československý diplomat, publicista, účastník československého odboje Josef Ocelka (1909–1942), velitel 311. československé bombardovací perutě RAF, bratr Antonínův Ladislav Pavel Tarana (1911–1986), palubní střelec, příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF. Zemřel 4. června 1986 ve skotském městě Ayr. Bohumil Stejskal (1911–1999), salesián-koadjutor, misionář v Argentině Richard Zdráhala (1912–1977), československý voják, major dělostřelectva, účastník bitvy o Bir Hakeim Antonín Ocelka (1913–1949), válečný pilot František Venclovský (1932–1996), těžký atlet a otužilec, který jako první Čech přeplaval Lamanšský průliv Jan Smolík (* 1942), účastník LOH 1964 a LOH 1968 v cyklistice Tomáš Hradílek (* 1945), disident, mluvčí Charty 77 a ministr vnitra Jan Kanyza (* 1947), filmový a televizní herec Petr Lutka (* 1952), písničkář

Odkazy Reference

Literatura

Seichterová, Hana; Štěpán, Jan: Vývoj pečetí města Lipníka nad Bečvou, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2017, Přerov 2017, s. 5–24. . Seichterová, Hana; Štěpán, Jan: Zlatník Wilhelm Mackmorgem a pečetidlo města Lipníka nad Bečvou z roku 1619, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2016, Přerov 2016, s. 5–11. . Seichterová, Hana; Štěpán, Jan. Heraldika města Lipníka nad Bečvou, Sborník Státního okresního archivu Přerov 28/2020, Přerov 2020, s. 33-52. .

Související články Seznam kulturních památek v Lipníku nad Bečvou Římskokatolická farnost Lipník nad Bečvou FK Spartak Lipník nad Bečvou

Externí odkazy

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce v okrese Přerov Kategorie:Města v okrese Přerov Kategorie:Haná Kategorie:Český lev ve znaku Kategorie:Sídla v Moravské bráně Kategorie:Městské památkové rezervace v Olomouckém kraji Kategorie:Sídla na Bečvě