Řísnice () jsou malá vesnice, část městyse Načeradec v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Nachází se asi osm kilometrů jižně od Načeradce. Řísnice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,44 km².
Historie vlevo|náhled|upright|Kaple v Řísnicích
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1457, kdy zde sídlil Čeněk z Řísnice, rokycanský purkmistr. Řísničtí z Řísnice zde drželi majetek až do roku 1678, kdy ves prodali Jindřichu Chřepickému z Modliškovic, který ji spojil se sousedním Slavětínem a připojil k lukaveckému panství. Roku 1643 je připomínán rytíř Bohuslav Řísnický z Řísnice. Statek Řísnice v majetku Bohuslava Řísnického zahrnoval ves Řísnice se sedmi sedláky, jedním chalupníkem a pěti zahradníky. Dvě selská stavení a jedno chalupnické bylo pusté. V obci se uživil jeden tkadlec a jeden kovář. Rytíř Bohuslav Řísnický z Řísnic při souboji ve Vlašimské ulici postřelil z pistole rytíře Václava Dvoreckého z Načeradce, který následkem tohoto zranění zemřel. Ke sporu a souboji došlo v záležitosti výstavy piva ve Stojslavicích.
Řísnice v první polovině 18. století zahrnovala farnost Načeradec i Řísnice. Matrika v Řísnicích byla založena po roce 1667. V roce 1701 vlastnila Slavětín Kristina Žofie Kühlmannseková, rozená z Allefeldu, původem z Holštýnska. Její příbuzný baron Karel Dieten, říšský příslušník, doslova vládl poddaným, vymáhal neobvyklé roboty, bil je, byl hrubý a vyhrožoval zabitím. Proto v květnu 1703 podali slavětínští a řísničtí poddaní stížnost krajskému úřadu v Kouřimi. Karel Dieten byl na příkaz českých místodržících zatčen.
V roce 1960 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo. V roce 1975 připadlo k Jednotnému zemědělskému družstvu Načeradec.
Přírodní poměry V jižní části katastrálního území Řísnice leží stejnojmenná přírodní památka vyhlášená na ochranu mokřadů a lučních biotopů nepostižených intenzivní zemědělskou činností.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1910 byly Řísnice osadou obce Velká Ves v okrese Pelhřimov. V letech 1910–1930 byly osadou obce Slavětín v okrese Pelhřimov. V letech 1930–1962 byly samostatnou obcí, nejprve v okrese Pelhřimov, ale v roce 1950 v okrese Pacov a od roku 1960 opět v okrese Pelhřimov. Od 1. ledna 1963 do 31. prosince 1979 byly znovu částí obce Slavětín v okrese Benešov. Od 1. ledna 1980 jsou částí městyse Načeradec v okrese Benešov. V letech 1930–1962 k obci patřily Zdiměřice.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Benešov Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Načeradec