Příbram (, , v období protektorátu ; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě) je město v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 52 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Žije zde obyvatel.
Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná Hornické muzeum Příbram, jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý skanzen. Po útlumu těžby je známá hlavně díky poutnímu místu Svatá Hora, kde je barokní klášterní komplex. Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený Svatohorskými schody. Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory Třemošná v Brdech.
Historie
Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství.
Od konce 13. do konce 16. století se v Příbrami těžilo stříbro. Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. Od konce 16. století však došlo k úpadku těžby stříbra (útlum trval více než 200 let). Od roku 1642 do konce 18. století se na Příbramsku těžila železná ruda. V 19. století se opět dobývaly rudy stříbrné a také rudy olověné. Od poloviny 20. století se město stalo centrem těžby uranu.
Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů. vlevo|náhled|Svatá Hora Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex – poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalá rezidence jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.
Vydáním dekretu ze dne 23. ledna 1849 v Olomouci císařem Františkem Josefem I. byla založena báňská škola pro severní země císařství se zaměřením na kovohutnictví. K slavnostnímu otevření došlo 12. listopadu téhož roku v budově Zámečku. K povýšení na vysokou školu došlo roku 1904 s názvem Vysoká škola báňská v Příbrami. Vyučovacím jazykem byla němčina, přestože byla Příbram v té době ryze českým městem. Od počátku však docházelo k rozporům s Němci a němečtí profesoři požadovali přesunutí do německé oblasti severních Čech, do Mostu, Ústí nad Labem nebo do Liberce, v roce 1913 pak němečtí profesoři žádali rozdělení školy na českou a německou fakultu a jejich přidělení k příslušným technickým vysokým školám v Praze nebo Brně. Po osamocení Československa pro změnu žádali o přesun vysoké školy do Prahy. Tyto snahy přetrvávaly až do uzavření všech vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Po osvobození Příbrami byl proveden 4. června zápis do školního roku 1939/1945, koncem června se však začalo proslýchat o přeložení vysoké školy do Ostravy, ke kterému došlo dekretem prezidenta republiky ze dne 8. září 1945.
Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého wehrmachtu. Za komunistického režimu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech 20. století také součástí systému táborů nucených prací. Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.
Příbramský meteorit
Ve městě v roce 1959 dopadl meteorit, který byl významný tím, že byl prvním na světě, u kterého se díky fotografiím zaznamenávajícího jeho dráhu v atmosféře podařilo vypočítat parametry jeho dráhy a přibližné souřadnice jeho dopadu. Několik fragmentů meteoritu bylo nalezeno v okolních obcích.náhled|Pohled ze Svaté Hory na Příbram
Geografie vpravo|náhled|Příbram I Příbram se nachází na úpatí Brd, jejichž nejvyšší vrchol Tok (865 m) leží jen necelých 10 km západně od centra města. Střední nadmořská výška města je 502 m. Celková výměra města je 36,10 km². Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik rybníků, celková rozloha vodních ploch ve městě je 37,7 ha, tedy 1,1 % rozlohy města.
Důlní činnost ovlivnila podobu krajiny okolo města, v níž se tak nyní nachází mnoho hald s vytěženou zeminou, které se daří jen pomalu rekultivovat. Dílčí rekultivací prošly alespoň haldy uvnitř města. Zemědělská půda pokrývá bezmála polovinu rozlohy města, z více než čtvrtiny jde o ornou půdu (936 ha). Lesů, zasahujících především z lesnatých brdských porostů, je 618 ha.
Podnebí Město a nejbližší okolí náleží do klimatické oblasti mírně teplé – B.
Obyvatelstvo Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 104 domech 11 810 obyvatel, z nichž bylo 6 295 žen. 11 536 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 90 k německé a 16 k židovské. Žilo zde 10 318 římských katolíků, 137 evangelíků, 432 příslušníků Církve československé husitské a 298 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 199 domech 10 469 obyvatel. 10 146 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 117 k německé. Žilo zde 8 550 římských katolíků, 161 evangelíků, 1 011 příslušníků Církve československé husitské a 235 židů.
+Vývoj počtu obyvatel a domů města Příbram Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 14 051 16 952 21 081 21 767 20 826 17 703 15 464 13 614 26 803 29 993 35 123 36 898 35 886 33 084 31 711 Počet domů 1 149 1 238 1 490 1 663 1 770 1 853 1 976 2 291 2 722 2 766 2 895 3 317 3 386 3 726 4 033
Rok 1932 Ve městě Příbram (10468 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1435-1439. (česky a německy) Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, státní báňské ředitelství, zemské četnické velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, státní reálka, státní gymnázium, vysoká škola báňská, státní ústav učitelský, státní hornická škola, veřejná obchodní škola, klášterní kostel řádu redemptoristů, městské muzeum, okresní všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec. Živnosti: společenstvo obuvníků, společenstvo krejčí, společenstvo řezníků a uzenářů, společenstvo živností stavebních, společenstvo dřevo, papír nebo kov zpracujících živností, společenstvo pekařů, společenstvo cukrářů, společenstvo kovářů a podkovářů, společenstvo kolářů, společenstvo hostinských a výčepníků, společenstvo holičů, společenstvo mlynářů, obchodní grémium, svépomocná družina pro zájmy průmyslu, obchodu a živností, odbočka odborového svazu trhovců. Průmysl: továrna na alba, baterie elektr., doly na stříbro – Státní báňské ředitelství – doly Anna, Vojtěch, Bohutín II, továrna na domácí a kuchyň. nářadí Reichner, dresiny Wohanka, hračky, kovové zboží, lana drátěná, likéry, motouzy a provaznické zboží Kolařík, náboženské předměty a obrazy, olověné zboží, pivovar, pletárna mechan., továrna na poutní zboží, továrna na stroje hospodářské Hejhal, cihelna, 4 mlýny, 3 pily, pivovar, Příbramská strojírna a slévárna Šmolík. Služby (výběr): 11 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 3 antikvariáty, 10 autodrožek, Agrární banka československá, Česká průmyslová banka, Středočeská banka v Příbrami, Okresní záložna hospodářská v Příbrami, Městská spořitelna příbramská, Svépomocná záložna živnostníků v Příbrami, Příbramská lidová záložna, 2 biografy, 3 fotoateliéry, 3 geometři, 8 hodinářů, 39 hostinců, 4 hotely (grandhotel Brožek, Praha, U modrého hroznu, U nádraží), 8 kožišníků, ladič pian, 2 lékárny, 2 pozlačovači, puškař, 7 řezbářů, 2 stavitelé, 3 zubní ateliéry.
Obecní správa Územní vývoj Město Příbram se skládá z 18 evidenčních částí na 11 katastrálních územích, přičemž obě členění jsou navzájem neskladebná. K městu se ve druhé polovině 20. století postupně připojovaly další obce, aby se pak po roce 1989 opět některé osamostatnily.
V roce 1953 bylo k Příbrami připojeno město Březové Hory, v roce 1961 byla připojena obec Zdaboř, v roce 1975 se přidaly obce Dubno a Háje. V roce 1976 se Příbram rozrostla o obec Žežice s částí Brod, obec Kozičín s částí Lazec a osady Jerusalem a Jesenice z obce Konětopy (jejíž jádrová část se k témuž datu stala součástí obce Milín). V roce 1980 došlo k dalšímu rozšíření, kdy byly připojeny obce Dubenec včetně osady Bytíz, Lhota, Narysov, Podlesí včetně osady Orlov, Trhové Dušníky a osada Zavržice (která do té doby patřila k obci Kamenná, jejíž jádrová část byla rovněž připojena k Milínu). Kromě toho bylo od 1. ledna 1980 zavedeno nové členění katastrálních území Příbram a Březové Hory, které bylo rozděleno na devět částí, číslovaných Příbram I až Příbram IX. Toto členění však nebylo skladebné s katastrálním členěním. Navíc bylo území Březových Hor upraveno tak, že jihovýchodní část byla určena pro sídlištní výstavbu, zatímco severní část se rozšířila o hornickou a hutní oblast.Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011, II. díl, Český statistický úřad, 2004 Ke dni voleb 24. listopadu 1990 se osamostatnily obce Dubno a Háje, stejně jako Dubenec (avšak bez osady Bytíz, která k ní původně patřila a nově se tak stala příbramskou exklávou), Lhota u Příbramě, Narysov, Podlesí (bez osady Orlov, která k němu dříve náležela) a Trhové Dušníky.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 122, 123, 138, 274, 338, 407 a 532. Odtržením obce Háje vznikla situace, kdy katastrální území Háje u Příbramě zůstalo rozdělené mezi dvě obce, protože na něm ležely i části Jerusalem a Jesenice, které zůstaly součástí Příbrami. Tento nezákonný stav byl napraven až v únoru 2018, tedy s více než 27letým zpožděním, kdy bylo zřízeno nové katastrální území Jerusalem.
Zastavěná plocha města činí jednu šestnáctinu její rozlohy, přesně 209 ha.Údaje o rozloze z MOS – Městských a obecních statistik Českého statistického úřadu z roku 2004 náhled|Katastrální mapa Příbrami
Části města
Příbram I (k. ú. Příbram) Příbram II (k. ú. Příbram) Příbram III (= Sázky) (k. ú. Příbram) Příbram IV (k. ú. Březové Hory a Příbram) Příbram V-Zdaboř (zčásti k. ú. Březové Hory a Příbram, Zdaboř) k Příbrami Zdaboř připojena v roce 1961, předtím od roku 1930 minimálně do roku 1950 samostatná obec, do roku 1921 osada obce ŽežiceHistorický lexikon obcí České republiky – 1869–2011, II. díl, Český statistický úřad, 2004
Příbram VI-Březové Hory (k. ú. Březové Hory a Příbram) Příbram VII (k. ú. Březové Hory a Příbram) Příbram VIII (k. ú. Březové Hory a Příbram) Příbram IX (= Nová Hospoda) (k. ú. Příbram) Brod (k. ú. Brod u Příbramě) k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Žežice Bytíz (k. ú. Bytíz) k Příbrami připojena k 1. 1. 1980, předtím od roku 1930 osada obce Dubenec, předtím od roku 1880 osada obce Háje, předtím osada obce Konětopy Jerusalem (k. ú. Jerusalem) od února 2018 vyčleněno z katastrálního území Háje u Příbramě, které do té doby bylo rozděleno mezi dvě obce. Jesenice (k. ú. Jerusalem) k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy Kozičín (k. ú. Kozičín) k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Lazec Lazec (k. ú. Lazec) k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1950 osada obce Kozičín, předtím nejméně do roku 1930 samostatná obec Orlov (k. ú. Orlov)