Alexandra Michajlovna „Šura“ Kollontajová ( – rozená Domontovičová (Домонто́вич); 31. března 1872, Petrohrad – 9. března 1952, Moskva) byla ruská komunistická revolucionářka. Nejdříve byla členkou strany menševiků, v roce 1915 přestoupila k bolševikům. Byla spoluzakladatelkou a druhou ředitelkou oddělení Ženotděl. V roce 1923 se stala sovětskou diplomatickou zástupkyní v Norsku, čímž se stala první ženou na světě v diplomatických službách. Byla také propagátorkou volné lásky. Připisovala se jí teorie sklenice vody.
Život Narodila se v březnu 1872 jako dcera vysoce postaveného generála ruské armády a finské selky. V sedmnácti se odmítla stát ženou mladého generáladjutanta cara Alexandra III. a v roce 1893 se provdala za inženýra Vladimira Kollontaje. Porodila mu syna a po 4 letech se rozvedla.
V roce 1897 odjela do Švýcarska, kde na univerzitě vystudovala ekonomiku a statistiku, později odjela do Londýna, kde poznala socialistu Webba, a následně pak do Berlína, kde se seznámila s Kautským a Luxemburgovou. V té době se její bývalý manžel podruhé oženil a jeho nová žena přijala jejího syna za vlastního.
Alexandra se po vyřešení rodinných problémů začala plně věnovat práci v Sociálně demokratické dělnické straně Ruska a záhy se dostala do jejího vedení. Lavírovala mezi menševiky a bolševiky, ale Lenin ji přesvědčil a v roce 1915 přešla k bolševikům. V červnu 1917 byla po prvním pokusu bolševiků o převzetí moci zatčena a nakrátko uvězněna. Ale po Říjnové revoluci, jíž se sama aktivně zúčastnila, se stala lidovou komisařkou (ministryní) sociálního zabezpečení.
Po revoluci si vzala o sedmnáct let mladšího vojenského činitele a předsedu Centrobaltu Pavla Dybenka, s nímž se roku 1922 rozvedla. Na stranických sjezdech prosazovala radikální feministické řešení „ženské otázky“, v roce 1920 založila oddělení žen při ÚV KSR(b). 4. října 1922 se stala první sovětskou a ruskou diplomatkou vůbec, když byla jmenována zplnomocněnou zástupkyní sovětské vlády v Norsku. V září 1926 byla vyslána jako diplomatka do Mexika, ale kvůli zdravotním potížím s tamním klimatem se téhož roku vrátila do Norska.
30. října 1930 se A. M. Kollontajová stala jako první žena v této funkci na světě, vyslankyní (od roku 1943 velvyslankyní) Sovětského svazu ve Švédském království. Zde v diplomatických službách vykonala mnoho pro zachování neutrality Švédska v druhé světové válce. Měla rovněž významný podíl na zprostředkování příměří mezi Moskvou a Finskem v roce 1940 a také na vystoupení Finska z hitlerovské Osy v roce 1944.
Při neúnavné práci se těžce roznemohla na levou ruku i nohu a 18. března 1945 svou misi ve Stockholmu ukončila. Nadále však, jako konzultantka, pracovala pro ministerstvo zahraničí, a to prakticky až do své smrti 9. března 1952
Dílo Překlady do češtiny
Odkazy
Reference
Externí odkazy
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/22992#ixzz0iYelehxW
Kategorie:Sovětští politici Kategorie:Sovětští diplomaté Kategorie:Menševici Kategorie:Staří bolševici Kategorie:Ruští marxisté Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR) Kategorie:Členové KSSS Kategorie:Velvyslanci Sovětského svazu ve Švédsku Kategorie:Ruské feministky Kategorie:Marxističtí teoretici Kategorie:Absolventi Curyšské univerzity Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa Kategorie:Velvyslanci v Norsku Kategorie:Velvyslanci v Mexiku Kategorie:Velvyslankyně Kategorie:Nositelé Řádu aztéckého orla Kategorie:Zastánci volné lásky Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Narození 31. března Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Úmrtí 9. března Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově Kategorie:Ženy