Karviná (, ) je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Moderní lázeňské, univerzitní a historické slezské vévodské město na území historického Slezska, 90 km západně od polského Krakova na řece Olši. Karviná je také turistickým a ekonomickým městem Slezské metropolitní oblasti a největším českým městem na řece Olši. Středem dnešního města Karviná je původní slezské knížecí město Fryštát s rezidenčním hradem jedné z větví slezských Piastovců.Genealogie Slezských Piastovců, Karviná vznikla roku 1949 přemístěním obyvatel původní hornické Karvinné na fryštátské Horní Předměstí, které se silně rozvíjelo již od konce 19. století. Úředním spojením těchto dvou měst a připojením Ráje, Darkova a Starého Města vzniklo nové město s názvem Karviná, nicméně historickým základem Karviné je slezská knížecí rezidence Fryštát s tisíciletou historií, na jehož katastru nové město stojí. Po druhé světové válce byl Fryštát sloučen s okolními obcemi pod názvem Karviná a v novém městě byl zahájen projekt Velká Karviná s výstavbou nového městského centra a nových sídlišť okolo historického Fryštátu.Bc Vítězslav Veselý: Proměny poválečné Karviné, dostupné online ke stažení ve formátu pdf Dnes žije ve městě obyvatel s významnou slovenskou a polskou menšinou. Celý okres čítá na 240 000 obyvatel.
Název Původní slovanská podoba jména zněla Karvina a byla odvozena od místního staropolského karw(a) – „kráva“, které hláskově neodpovídá spisovnému polskému krowa. Jméno osady tedy znamenalo „kraví ves“. Vesnice Karvina je v nejstarším dokladu z roku 1331 pojmenována též souběžným německým Arnoldsdorf („Arnoldova ves“), které nicméně krátce nato vyšlo z užívání. Alois Vojtěch Šembera použil na své mapě Moravy podobu Karvín, na počátku 20. století se pak používala podoba Karvinná.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 384, 385. Slovanský název Karviná používá současné město od 1. ledna roku 1949, kdy bylo sloučeno s Fryštátem (původem slezsko-germánský Freistadt) a následně připojeny další vesnice.SAMEK Bohumil a kolektiv: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J-N). Academia Praha 1999, s. 128-129. Znak město převzalo od Fryštátu, jehož název se z germánštiny překládá jako „Svobodné město“.
Poloha a význam náhled|vlevo|upright|Renesanční věž postavil slezský kníže Fridrich Kazimír Význam Karviné (a dříve Fryštátu) v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která již od konce 13. století měla obchodní, hospodářský, kulturní a rezidenční význam pro celou zdejší slezskou oblast. Počátky založení se uvádějí do doby rozpadu Velkomoravské říše, kdy uvolněné slezské území začali osídlovat germánsko-slezské kmeny zakládající zde svá hradiště. Nejjižněji položené pak bylo hradiště Čulla (v překladu „Za řekou“), které se dále rozvíjelo především obchodně. Dnes je to obec Staré Město. Historik Julius Bayer ho ve své knize Pamětihodnosti města Fryštátu (1876) popisuje již od počátku 11. století jako prvořadé obchodní středisko. Oblast protínaly obchodní stezky a také hlavní evropské královské cesty spojující Vídeň a Prahu s Krakovem a dále se Slezskem, Saskem a Braniborskem, což předurčilo Fryštátskému hradišti stát se rezidenčním sídlem slezského knížectví.
Od konce 13. století do roku 1572 mělo město především rezidenční význam, protože zdejší hrad se stal sídelním místem slezských knížat z královského rodu Piastovců. Po jejich vymření roku 1571 nadále zůstává rezidenčním sídlem nejvyšší slezské aristokracie, která se zde udržela až do roku 1945. Roku 1327 složil Kazimír I. Těšínský lenní slib českému králi Janu Lucemburskému a celé území se stalo součástí Českého království., PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010. ISBN 978-83-926929-3-5. S. 75. Karviná (pod názvem Arnoldsdorf) je v tomto vztahu uvedena v první písemné zmínce z 20. července roku 1339, kdy kníže Mikuláš I. Opavský rozmnožil lenní statky o další lokality.[Codex diplomaticus Silesiae 20, Schlesiens Bergbau und Hüttenwesen Urkunden (1136-1528). Breslau 1900, s. 20, č. 67 náhled|Kostel svatého Petra z Alkantary (známý také jako Šikmý kostel) V novověku významně ovlivnil rozvoj města od poslední čtvrtiny 18. století objev ložisek černého uhlí z roku 1776 a následný počátek těžby v západní místní části Doly, sídlišti v mírně zvlněné krajině nedaleko řeky Stonávky. Dále následoval rozvoj železáren na počátku 20. století. V závěru 19. století se město stalo lázeňským centrem Těšínska díky nálezu jodobromových solanek, které daly podnět k vzniku zdejších Lázní Darkov. Napojení města na železniční síť v polovině 19. století (Košicko-bohumínská dráha, Severní dráha císaře Ferdinanda) umožnilo prudký rozvoj těžby černého uhlí a výstavby těžkého průmyslu, což podnítilo jak stavební, tak i demografický vývoj města v druhé polovině 20. století. náhled|Slezský rezidenční Fryštátský hrad v Karviné Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měly obce Karwin, Freistadt, Altstadt, Roj, Darkau a Lonka celkem 29 880 obyvatel (pouze v Karviné 16 808 a ve Fryštátě 7767), z toho 29 155 úředně hlášených, 23 988 (82,3 %) byli polsky, 3907 (13,4 %) německy a 1219 (4,2 %) česky mluvících, 26 616 (89,1 %) bylo katolíků, 2483 (8,3 %) protestantů, 589 (2 %) Židů a 192 dalších náboženství.
Moderní Karviná vznikla roku 1949 sloučením s městem Fryštát (německy Freistadt; dnešní Karviná 1, centrum starého Fryštátu je městskou památkovou zónou). Původní Karviná (díky intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje; je to předměstská část Karviná-Doly), Darkova (Karviná 3), Ráje (Karviná 4) a Starého Města (Karviná 5). Později ještě byly připojeny Louky nad Olší. Nově vzniklé město se začalo budovat na katastru fryštátského Horního Předměstí ve čtyřicátých letech dvacátého století, které se rozvíjelo již od doby, kdy Severní dráha císaře Ferdinanda přivedla do Fryštátu železnici. Moderní město je postaveno převážně v architektonickém slohu Bruselský styl.
Karviná je největším českým pohraničním městem. Leží na hranici s Polskem. Přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro osobní vozidla) v místní části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem.
Karviná vždy patřila k ekonomicky silným oblastem s vysokou koncentrací průmyslu, zejména těžebního, na který navazují další výrobní odvětví. Současně dosáhlo město evropského významu díky lázeňství. Již od konce 19. století byly budovány lázně Darkov díky nálezům léčivé jodobromové solanky. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního, univerzitního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě se Karviná stala univerzitním městem – spolu s Opavou prvním v Moravskoslezském kraji a po roce 1989 v Československu vůbec. náhled|Zámek Fryštát
Historie
Nejstarší dějiny náhled|Slezský kníže Mečislav, tchán českého krále Václava III., přemístil po roce 1282 Fryštát na dnešní místo, kde také postavil hradozámek. Stal se tak zakladatelem dnešní Karviné. Jeho potomci zde měli svou rezidenci až do svého vymření roku 1571 Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné. Po pádu Velké Moravy roku 906 zde bylo vybudováno slezské hradiště Čula (dnešní předměstí Steré Město), které se počátkem 11. století stalo významným obchodním střediskem. Po roce 1268 bylo toto středisko českým králem Přemyslem Otakarem II. a slezským knížetem Vladislavem proměněno v město Fryštát. Po roce 1268 však bylo po vojenském vpádu slezského knížete Mečislava vypáleno a přemístěno na dnešní místo, kde dal kníže postavit hrad (zámek Fryštát) jež jeho potomci využívali jako svou rezidenci. Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1282 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie, která zastupovala českého krále ve Slezsku. Město je pravděpodobně místem narození české královny Violy Alžběty a narodil se zde, vyrůstal a vládl a pravděpodobně je zde i pohřben, slezský kníže Kazimír II., ve své době nejmocnější aristokrat ve Slezsku. Jako rezidence slezských knížat, zástupců českých králů, existovalo město od roku 1571, kdy aristokratický rod slezských knížat zde vymřel smrtí knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského. Jeho žena, kněžna Kateřina s dcerou Kateřinou jsou zde pochovány, zatímco kníže Fridrich je pochován v Pardubicích. V 17. století, během 30leté války, bylo město zničeno. Zachovány zde byly jen veřejné budovy, pivovar a zámek spolu s hrstkou měšťanských domů, které jsou připomínkou rezidenčního města. Město se ale pomalu opět rozvíjelo za zdejšího pobytu aristokratických rodů Gaschinů, Taafeeů a především Larisch – Mönnichů. Fryštát, tedy historická Karviná, je dnes chráněnou památkovou zónou.
Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století.
náhled|Těšínsko v roce 1888 vlevo|náhled|Erb slezských knížat v Karviné – Fryštátě
Lázeňské místo náhled|Lázně Darkov v Karviné Karviná je, alespoň co do počtu obyvatel, největším českým lázeňským městem a nejstarším jodobromovým lázeňským místem Evropy. Léčebné jodobromové prameny jsou ve zdejší oblasti popisované již v druhé polovině 13. století pod názvem Solca, nicméně zkoumány jako léčivé byly až o 600 let později fryštátským lékařem Alojsem Fiedlerem. Po odborném prozkoumání vídeňskou universitou, zde bylo slezským baronem Beesem založeno Lázeňské místo Ráj, později známé jako Lázně Darkov, jehož vlastníkem byl aristokratický rod Larisch – Mönnichů. První lázeňská sezona proběhla roku 1867 a od této chvíle sem putovala zejména rakouská smetánka. Po rozpadu monarchie byly lázně hojně navštěvované umělci, politiky a především sportovci. Během 2. světové války sloužily lázně jako vojenský lazaret německé armády, protože Karviná byla v době války součástí Německé říše, jako město Karwin – Freistadt. V 70. letech 20. století byly lázně rozšířeny o dva výškové bloky rehabilitačního sanatoria a v 80. letech 20. století byly v Klimkovicích postaveny zcela nové budovy sanatoria jako Nový Darkov, ale tato sanatoria dnes fungují jako samostatné lázeňské zařízení. Karviná je díky lázním velice známá především v arabských zemích a je hojně navštěvovaná bohatou arabskou klientelou. V červnu roku 2025 získalo sídlo oficiální status lázeňského města.
Karviná v Československu