17. listopad je 321. den roku podle gregoriánského kalendáře (322. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 44 dní.
Události Česko 1904 – Rakouská severozápadní dráha otevřela železniční trať Dobronín–Polná. 1909 – Porucha autobusu značky Gaggenau na Nerudově ulici vedla k okamžitému zrušení veřejné autobusové dopravy v Praze na mnoho let (šlo pravděpodobně o první zaznamenanou provozní nehodou autobusu na českém území vůbec). 1939 Kvůli sérii podzimních studentských demonstrací proti nacistické okupaci vydal říšský protektor Konstantin von Neurath vyhlášku, kterou na dobu tří let uzavřel všech deset českých vysokých škol. V Praze, Brně a Příbrami zatkli příslušníci policie a SS množství vysokoškolských studentů. Devět hlavních představitelů studentských organizací bylo ještě téhož dne popraveno, dalších více než 1200 jich bylo později transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. 1945 – V účinnost vstoupily Benešovy dekrety 122 a 123/1945 Sb., o zrušení německé univerzity v Praze a německých technických škol v Praze a Brně. 1952 – Založena Československá akademie věd, zrušeny všechny dosavadní vědecké instituce a učené společnosti. 1960 Zákonem 163/1960 Sb. schválen státní znak Československé socialistické republiky. Národní shromáždění schválilo zákon o III. pětiletém plánu na léta 1961–1965 1968 – Studenti okupují české vysoké školy na podporu reforem. 1989 Ve večerních hodinách byla v Česku pozorována polární záře.Optické úkazy v atmosféře – Polární záře (astro.cz) Brutální zásah Veřejné bezpečnosti proti studentské demonstraci v Praze odstartoval Sametovou revoluci. Exilové vedení Československé sociální demokracie ve vysílání stanice Svobodná Evropa vyzvalo k zakládání výborů „skutečné sociální demokracie“, nezávislé na komunistické straně. 1990 – George H. W. Bush jako první americký prezident navštívil Prahu. 1999 Skupina bývalých studentských vůdců vydala výzvu Děkujeme, odejděte!. Bývalí vůdci velmocí Helmut Kohl, George H. W. Bush, Margaret Thatcherová a Michail Gorbačov, bývalý polský prezident Lech Wałęsa a český prezident Václav Havel se sešli v Praze u příležitosti 10. výročí počátku Sametové revoluce. 2014 – Odhalení pamětní desky k výročí počátku sametové revoluce na Albertově za účasti prezidentů zemí Visegrádské čtyřky bylo provázeno hlasitými protesty odpůrců prezidenta Miloše Zemana, kteří mj. házeli vajíčka na pódium.
Svět náhled|Otevření Suezského průplavu (1869) 3 – Podle raného křesťanského teologa Kléménse Alexandrijského se narodil Ježíš Kristus 284 – Po zavraždění Numeriána byl svými jednotkami provolán novým římským císařem důstojník Dioklecián. 474 – Po desetiměsíčním panování zemřel císař Leon II. Na trůn nastoupil jeho otec Zenon coby suverénní panovník Byzantské říše 1421 – Nejméně 10 000 lidí zahynulo při obrovské bouři v Severním moři, kdy záplavy zatopily Holandsko 1558 – Na anglický trůn nastoupila královna Alžběta I. 1777 – Americký kongres postoupil svůj návrh konfederace všem státům ke schválení 1869 – Suezský průplav, spojující Středozemní moře s Rudým, byl otevřen pro dopravu. 1871 – V USA byla založena Národní asociace držitelů zbraní. 1903 – Na schůzi Lenin rozštěpil Sociálně demokratickou stranu na dvě: bolševici (podporující Lenina) a menševici. 1917 – Druhá bitva u Helgolandské zátoky skončila vítězstvím Německa nad Royal Navy. 1941 – V Londýně byl prohlášen 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva 1947 – Skončila Akce B na zneškodnění ukrajinských banderovců na Slovensku. 1950 – Tändzin Gjamccho byl formálně jmenován 14. tibetským dalajlámou. 1969 – Začala vyjednávání SALT I mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. 1970 Přistála na Měsíci, v oblasti Mare Imbrium (Moře dešťů), sovětská sonda Luna 17. Douglas Engelbart získal patent na počítačovou myš. 1997 – Při teroristickém útoku v egyptském Luxoru zahynulo 62 turistů. 2003 – Arnold Schwarzenegger se stal guvernérem Kalifornie. 2013 – Během přistávání Boeingu 737 v ruské Kazani zahynulo 50 lidí.
Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 17. listopadu Česko náhled|upright|Vlasta Chramostová (* 1926) náhled|upright|Miroslava Němcová (* 1952) náhled|upright|Kateřina Emmons (* 1983) náhled|upright|Linda Nosková (* 2004) 1746 – Pavel Ferdinand Niering, katolický duchovní a teolog († 1829) 1794 – Andreas Spunar, fyzik, děkan filozofické fakulty olomoucké univerzity († 16. listopadu 1840) 1813 – Karl Georg Wolfrum, rakouský a český průmyslník a politik († 30. května 1888) 1816 – August Wilhelm Ambros, historik hudby a hudební teoretik († 28. června 1876) 1837 – Benedikt Baroch, architekt a stavitel († 2. listopadu 1907) 1841 – Josef Huttary, malíř († 29. ledna 1890) 1844 – František Levý, poštovní úředník a regionální historik († 27. března 1920) 1851 – Anna Altmann-Urbaniczky, první členka socialistického hnutí na území Rakouska-Uherska († 9. března 1941) 1855 – František Schlaffer, architekt a stavitel († 26. září 1924) 1860 – Alois Herout, spoluautor původní československé těsnopisné soustavy († 26. listopadu 1943) 1868 Juraj Babka, československý politik († 14. května 1942) Jaroslav Bidlo, historik († 1. prosince 1937) 1873 – František Pechman, československý politik († 23. března 1947) 1877 – František Kobliha, malíř († 12. prosince 1962) 1878 – Josef Kaminský, československý politik rusínské národnosti († 1944) 1879 – Jindřich Kamenický, ministr protektorátní vlády († 27. března 1959) 1884 – Oskar Srnka, elektrotechnik a univerzitní pedagog († 19. dubna 1966) 1888 Jaromír Nečas, politik († 30. ledna 1945) Antonín Ludvík Stříž, kněz, básník a překladatel († 6. srpna 1960) 1895 Rudolf Sloup-Štapl, československý fotbalový reprezentant († 7. září 1936) Jaroslav Vedral, československý generál († 6. října 1944) 1897 Julius Firt, politik († 27. května 1979) 1902 Jindřich Strniště, běžec na střední tratě († 1. května 2003) Viktor Strniště, běžec na střední tratě († 31. května 1976) 1903 – Ema Řezáčová, spisovatelka († 29. června 1997) 1905 – Miroslav Schäferling, radioamatér, odbojář, politický vězeň († 28. prosince 1969) 1907 – Ladislav Mikeš Pařízek, cestovatel († 28. března 1988) 1909 – Karel Raška, epidemiolog († 21. listopadu 1987) 1910 Stefan Pospichal, fotbalista rakouské národnosti († 1940) Adolf Pimpara, politik a člen KSČ († 1982) 1912 – Karel Židek, varhaník, skladatel a dirigent († 24. června 2001) 1915 – Pavel Spálený, herec († 6. července 1985) 1917 – Fan Vavřincová, spisovatelka († 16. prosince 2012) 1920 – Vasil Kiš, velitel partyzánského oddílu ukrajinského původu († 24. listopadu 1986) 1921 Miroslav Protiva, chemik († 6. března 1998) Jiřina Bílá, herečka († 6. srpna 1999) 1923 Josef Štefl, herec († 14. března 2002) Terry Haass, umělkyně působící ve Francii († 1. března 2016) 1924 – Irena Dubská, spisovatelka († 24. července 2010) 1926 Vlasta Chramostová, herečka († 6. října 2019) Ivan Ruller, architekt a děkan univerzity VUT († 25. března 2018) 1927 Kamil Zvelebil, indolog, tamilista a drávidista († 17. ledna 2009) Václav Eret, házenkář a reprezentant († 26. března 2015) René Michlovský, fotbalový brankář 1928 – Helena Kružíková, herečka († 3. března 2021) 1929 – Vladimír Klement, pedagog a knihovník († 27. května 2007) 1930 – Zdeňka Bauerová, profesorka oděvního designu († 23. července 2023) 1936 – Hana Storchová, grafička, ilustrátorka a malířka 1939 – Jiří Žemba, diskař a atlet († 26. července 1981) 1943 Karel Bělohradský, herec († 4. května 2012) Lubomír Adelt, fotbalový obránce 1944 Jiřina Čermáková, pozemní hokejistka († 17. listopadu 2019) Karel Fojtík, hodnostář Církve bratrské 1948 – Slavomír Hrůša, fotbalový obránce 1949 – Miloslav Mrština, politik 1950 – Jan Filip, ústavní právník 1952 – Miroslava Němcová, politička 1953 – Miroslav Oliverius, regionální historik a heraldik 1954 Mojmír Vlašín, brněnský zoolog a komunální politik Kaliopi Chamonikola, historička a teoretička umění řeckého původu 1958 – Leoš Zajíc, hokejový útočník 1960 Sanča Fülle, sinoložka a spisovatelka Zdeněk Blahuta, farmaceut a úředník v oboru zdravotníci 1962 – Iva Kalátová, politička a podnikatelka 1963 – Miloslav Plass, politik a manažer 1964 – Daniela Kovářová, právnička a politička 1965 – Zdenka Grossmannová, vodní slalomářka a kajakářka 1968 Magdalena Bičíková, dětská herečka, později novinářka Tomáš Krejčík, fotbalový útočník 1969 – Miroslav Brát, politik a novinář 1972 – Pavel Jelínek, fyzik 1973 – Aleš Dufek, politik a advokát 1977 – Radek Matějovský, hokejista 1978 Martin Lukeš, fotbalista Jakub Sucháček, skokan na lyžích 1980 – Ivan Foletti, česko-švýcarský historik umění 1983 Kateřina Emmons roz. Kůrková, sportovní střelkyně, olympijská vítězka Jiří Kučný, hokejový obránce 1989 Jiří Janoušek, fotbalový záložník Martin Sedláček, podnikatel a majitel značky Naturalis Barbora Bočková, herečka, fyzioterapeutka 1994 – Patrizio Stronati, fotbalový obránce a reprezentant 2004 – Linda Nosková, tenistka
Svět náhled|upright|Nicolas Appert (* 1749) náhled|upright|Martin Scorsese (* 1942) náhled|upright|Danny DeVito (* 1944) náhled|upright|Rachel McAdamsová (* 1978) 9 – Vespasianus, římský císař († 23. června 79) 1019 – S'-ma Kuang, čínský historik, politik a básník († 11. října 1086) 1433 – Ferdinand Portugalský, princ a třetí syn portugalského krále Eduarda I. († 18. září 1470) 1453 – Alfons, kníže z Asturie († 5. července 1468) 1503 – Agnolo Bronzino, italský malíř († 23. listopadu 1572) 1587 – Joost van den Vondel, nizozemský dramatik a spisovatel († 5. února 1679) 1602 – Anežka od Ježíše, francouzská řeholnice řádu dominikánů a abatyše († 19. října 1634) 1612 Frans Post, nizozemský malíř († 17. února 1980) Dorgon, mandžuský princ († 31. prosince 1650) 1629 – Giovanni Pietro Tencalla, italsko-švýcarský architekt († 6. března 1702) 1631 – Marek z Aviana, italský katolický duchovní († 13. srpna 1699) 1698 – James Cornewall, britský námořní důstojník a politik († 22. února 1744) 1710 – Franz Hilverding, rakouský tanečník († 29. května 1768) 1729 – Marie Antonie Španělská, španělská infantka a sardinská královna († 19. září 1785) 1747 – Franz Samuel Karpe, slovinský filozof († 4. října 1806) 1749 – Nicolas Appert, francouzský vynálezce potravinových konzerv († 5. června 1841) 1755 – Ludvík XVIII., francouzský král († 16. září 1824) 1763 – Christoph von Passy, rakouský právník a pedagog činný v Olomouci († 1837) 1765 – Étienne Macdonald, francouzský maršál († 25. září 1840) 1769 – Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická, německá šlechtična a sasko-hildburghausenská vévodkyně († 14. května 1818) 1772 – Horace François Sébastiani, francouzský generál a politik († 20. července 1851) 1780 – Peter Oluf Brøndsted, dánský archeolog († 26. června 1842) 1783 – Anton Günther, rakouský filozof a teolog († 24. února 1863) 1790 – August Ferdinand Möbius, německý matematik a astronom († 26. září 1868) 1801 – Eduard Gurk, rakouský malíř († 31. března 1841) 1809 – Elizabeth Eastlake, britská historička umění a kreslířka († 2. října 1893) 1812 – Roundell Palmer, 1. hrabě ze Selborne, britský právník a politik († 4. května 1895) 1817 – Anton Kochanowski von Stawczan, rakouský politik a člen říšské rady polského původu († 10. září 1906) 1823 – Josef Götz, rakouský šlechtic a politik († 18. října 1894) 1827 Franz Falkenhayn, rakouský šlechtic a politik († 7. září 1898) Petko Slavejkov, bulharský básník a publicista († 1. července 1895) 1828 – Valentin Paquay, belgický kněz, blahoslavený katolické církve († 1. ledna 1905) 1831 – Miguel Miramón, mexický voják a politik († 19. června 1867) 1832 – Egon Thun-Taxis, německý šlechtic († 8. února 1892) 1845 – Marie Hohenzollernská, flanderská hraběnka a matka belgického krále Alberta I. († 26. listopadu 1912) 1848 – Karl Heidler, rakousko-uherský diplomat († 10. října 1917)