Obec Huzová (1869 Německá Husová, 1880–1910 Německá Huzová, 1921–1951 Německá HúzováVyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.; německy Deutsch Hause) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží v Nízkém Jeseníku, asi 9 km severně od Šternberka u silnice do Rýmařova a protéká jí říčka Sitka. Žije zde obyvatel.

Části obce Huzová (k. ú. Huzová) Arnoltice (k. ú. Arnoltice u Huzové) Veveří (k. ú. Veveří u Huzové)

Název Původní podoba jména vsi byla Huzova, což bylo přivlastňovací přídavné jméno od osobního jména Huz (starší podoba Guz vychází z praslovanského gǫzъ označujícího kulaté a vystouplé části těla, například hýždě, bouli, hrb). Význam místního jména tedy byl „Huzova ves“. Tvar Huzová poprvé doložen z konce 16. století. Při přejetí jména do němčiny došlo ke ztotožnění s obecným hûs (novoněmecky Haus – „dům“). Přívlastek Německá (Deutsch) byl připojován od 16. století na rozlišení od Moravské Huzové.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 311, 312.

Historie První písemná zmínka o obci pochází přibližně z let 1136–1141, kdy je zmíněna v nedatované zakládací listině olomoucké kapituly olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (Guzoue – může se ale jednat o Moravskou Huzovou u Šternberka). Jako centrum kolonizace zdejšího kraje by tak zároveň byla nejstarší zmíněnou osadou na Rýmařovsku. První bezpečná zmínka se nachází v seznamu lenních statků olomouckého biskupství (cca 1317), kde je Husowia uvedena jako město s 11 lány a mlýnem o jednom složení, které drželi leníci bratři Vok, Markvart a Pavel – pozdější páni ze Sovince. Huzová se stala ve 13. století biskupským statkem, počátkem 14. století lenním statkem olomouckého biskupství (nejčastěji drženým pány ze Sovince), a to až do roku 1606, kdy kardinál Dietrichstein tento lenní statek prodal městu Olomouci. Huzová pak Olomouc zásobovala především stavebním i palivovým dřívím, významné bylo i pěstování lnu a tkalcovství. Roku 1643 byla Huzová vypleněna švédskými vojsky, v letech 1651 a 1787 vyhořela.

V roce 1836 se v Huzové narodil kovolitec Josef Röhlich. V 26 letech získal zaměstnání ve vídeňském ateliéru Antona Fernkorna. Kromě administrativní činnosti zde působil jako technický manažer při odlévání bronzového jezdeckého pomníku Evžena Savojského, který stojí na náměstí Hrdinů ve Vídni, při odlévání pomníku básníka Friedricha Schillera, který stojí před vídeňskou Akademií výtvarných umění a u řady dalších děl.

Drtivá většina obyvatel byla německé národnosti. V roce 1938 byla obec v rámci Sudet připojena k nacistickému Německu. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno a Huzová byla dosídlena Čechy z vnitrozemí, přesídlena sem byla ale i chorvatská menšina z jižní Moravy. V poválečném období také zanikla značná část zdejších domů.

Od roku 1850 byla Huzová jako samostatná obec součástí politického i soudního okresu Šternberk, v roce 1949 součást okresu Rýmařov, od roku 1960 okresu Bruntál a od roku 1. ledna 2005 je součástí okresu Olomouc. Dosavadní samostatná obec Arnoltice byla připojena roku 1961, podobně Veveří v roce 1971.

+ Vývoj Huzové podle sčítání liduÚdaje podle aktuálního vymezení obce (1961 připojeny Arnoltice, 1971 Veveří). Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 Obyvatel 1843 1911 1866 1732 1612 1470 1366 Domů 253 256 255 258 254 256 284 Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatel 428 551 729 639 637 654 580 537 Domů 258 141 113 94 89 157 164 171

Památky kostel svatého Jiljí hrádek Huzová (1,6 km jižně od obce) socha Immaculaty z roku 1710 mariánský sloup

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura Šindlářová, Irena. Paměti obce Huzové. OÚ Huzová, Okresní úřad Bruntál a Nakladatelství DANAL Olomouc, 1998 Bohumil Samek, heslo Huzová, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek (A/I), Praha 1994, s. 579.

Související články Římskokatolická farnost Huzová

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Olomouc Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku Kategorie:Mikroregion Šternbersko Kategorie:Lénní statky olomouckého (arci)biskupství