Široké Třebčice ( jsou vesnice, část obce Veliká Ves v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nacházejí se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Veliké Vsi. Prochází zde silnice II/224. Široké Třebčice leží v katastrálním území Veliká Ves o výměře 17,81 km².

Název Název vesnice je odvozen ze jména Třebek ve významu ves lidí Třebkových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Tripschiz (1196), Tribuchic (1226), de Trziebsicz (1386), in Trzebczicz (1406), in villa Trzebeziczich (1463), w Trzebcziczych (1543), w Trzebcziczych (1549), Weiten Triebschitz (1598), Weiten Trebetitsch nebo Tržebeticze (1787) a Třebčice Široké nebo Rozlezlé a Weiten-Trebetitsch (1848).

Historie

Pravěk Krajina v těsném sousedství vesnice byla lidmi využívána od pravěku. Dokládají to nálezy několika záchranných archeologických výzkumů a povrchové sběry keramiky. V roce 1973 byly při stavbě rodinných domů naproti škole objeveny hroby z období kultury se šňůrovou keramikou a množství střepů z dob mohylových kultur, knovízské kultury, doby hradištní a ze středověku. Další nálezy pochází z polí severně od vesnice, kde byly nalezeny kamenné nástroje ze středního paleolitu a období mohylových kultur, kultury knovízské, štítarské a laténské. V roce 2000 byly při stavbě vodovodu mezi Širokými Třebčicemi a Velikou Vsí odkryty dva hroby z doby stěhování národů a jeden knížecí hrob bylanské kultury z doby halštatské.

Do třicetileté války První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1196 a nachází se v listině, kterou Široké Třebčice s dalšími vesnicemi daroval Milhost z Mašťova jím založenému mašťovskému klášteru. Roku 1226 vesnici získal doksanský klášter, kterému patřila až do husitských válek.Binterová (2001), s. 46.

Koncem patnáctého století jedna část vesnice náležela k hasištejnskému panství a druhá Kfelířům ze Zakšova a po nich Králíkům z Nežetic. V šestnáctém století část vsi vlastnilo město Žatec, ale za odmítnutí podporovat krále během stavovského povstání roku 1547 Ferdinand I. žatecké statky zabavil. Roku 1548 drželi část vesnice Údrčtí z Údrče.

Na počátku sedmnáctého století Široké Třebčice patřily Vilému Doupovcovi z Doupova, který byl za svou účast na českém stavovském povstání roku 1621 posmrtně odsouzen ke ztrátě jedné třetiny majetku. Třebčice potom roku 1623 koupil hrabě Jan Zdeněk Vratislav z Mitrovic. Během třicetileté války vesnici koupila Polyxena z Kolovrat. Berní rula z roku 1654 Široké Třebčice uvádí jako součást vilémovského panství. Tehdy v nich žilo sedm sedláků, šest chalupníků a dva lidé bez majetku. Celkem jim patřilo 27 potahů, 21 krav, 21 jalovic, 28 ovcí, 57 prasat a sedm koz. Domy byly ve špatném stavu. Chov dobytka a pěstování pšenice na úrodných polích představovaly hlavní zdroj obživy.Binterová (2001), s. 47.

Po třicetileté válce V roce 1660 se Široké Třebčice staly centrem malého panství generála Františka Arina z Arinu. Vdova po něm se provdala za svobodného pána Karla Ferdinanda z Eben-Brunnu a po nich je zdědila dcera Karolína Justýna Antonie. Sňatkem s ní vesnici získal hrabě František Josef ze Schönkirchenu, který ve vsi nechal postavit zámek a založil park. Ve stejné době ve vsi vzniklo židovské ghetto. V letech 1709–1722 je nechal vybudovat hrabě František Josef, a protože Židé v té době nesměli žít na venkově, povýšil vesnici na město. Vedly jej k tomu vysoké daně, které mohl od Židů vybírat.Binterová (2001), s. 48. Hraběnka Karolína svého muže přežila o mnoho let a krátce před smrtí v roce 1765 ve vsi založila špitál pro čtyři ženy a tři muže.Binterová (2001), s. 50.

Roku 1765 třebčické panství zdědil Josef Vilibald z Eben-Brunnen, ale zadlužil je tak, že o něj v roce 1778 přišel a zabavený majetek koupil svobodný pán Jakub Wimmer. Nový majitel panství vlastnil až do roku 1797, kdy je prodal Ignáci Schreiterovi, majiteli Veliké Vsi.Binterová (2001), s. 51.

Přestože škola v Širokých Třebčicích byla už v roce 1757, nejstarší školní budova vznikla až roku 1790. Židé měli vlastní školu otevřenou už roku 1722. Existovala až do devatenáctého století, kdy byla kvůli snižujícímu se počtu žáků uzavřena.

Devatenácté století V okolí vesnice probíhala těžba hnědého uhlí velikoveské pánve už v posledních desetiletích osmnáctého století. Využívali jej kováři nebo se spalovalo a popel se přidával do malty nebo se používal jako hnojivo. V průběhu devatenáctého století zde bylo v provozu několik dolů: Siegfried a Trojice knížete Salma, doly Amálie, Ignác, Rudolf a Antonín rytíře Adolfa Schreitera ze Schwarzenfeldu a důl Josef J. Matusche. Produkce uhlí v dolech knížete Salma a rytíře Schreitera dosahovala 500–1000 tun ročně.

Posledním majitelem Širokých Třebčic se stali Salmové, kterým vesnice patřila až do zrušení poddanství. Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 ve vsi stálo 83 domů, ve kterých žilo 710 obyvatel, z čehož bylo 57 Židů. Fungovala zde škola, špitál, ovčín, špýchar, hostinec a dva doly.

Moderní dějiny Roku 1919 byla v zámecké budově otevřena česká škola. Po druhé světové válce byli němečtí obyvatelé vysídleni, a počet obyvatel vesnice klesl přibližně na jednu třetinu předválečného stavu.Binterová (2001), s. 52. Velkostatek byl roku 1948 zabaven a od následujícího roku v něm fungoval ženský tábor nucené práce, který o několik let později vystřídala škola živočišné výroby.

Poválečné období bylo pro Široké Třebčice nepříznivé. Dokonce jim hrozil úplný zánik v souvislosti s těžbou uhlí v Pětipeské pánvi. K té nakonec nedošlo, ale vesnice mezitím zchátrala. V sedmdesátých letech dvacátého století došlo k jisté obnově: byla zřízena prodejna smíšeného zboží, veřejné osvětlení a opraven hostinec, ale zámek chátral dál, až byl roku 1988 zbořen.Binterová (2001), s. 53.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 644 obyvatel (z toho 313 mužů), z nichž bylo 59 Čechoslováků, 581 Němců, jeden Žid a tři cizinci. Kromě osmi evangelíků a šesti židů se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 597 obyvatel: 133 Čechoslováků, 440 Němců, dva Židy a čtyři cizince. Tři byli bez vyznání, tři se hlásili k evangelické, pět k izraelské církvi a zbytek patřil k římskokatolické církvi.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 854 779 746 642 620 644 579 147 179 147 118 66 88 87 92 Domy 85 91 95 101 101 97 96 47 46 39 42 45 44 44

Obecní správa Po zrušení poddanství se Široké Třebčice v roce 1850 staly samostatnou obcí v okrese Podbořany. Tou zůstaly až do reformy územní správy v roce 1960, kdy byly připojeny jako část obce k Veliké Vsi a začleněny do okresu Chomutov.

Pamětihodnosti Barokní zámek v Širokých Třebčicích byl postaven v roce 1722 hrabětem Františkem Josefem ze Schönkirchenu a jeho manželkou Karolínou z Eben-Brunnenu, která panství zdědila po svých předcích. Hlavní zámecká budova byla zbořena v roce 1988 a zůstaly jen hospodářské budovy a sídlo zámecké správy. Barokní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého stojí na prostranství naproti kostelu. Pochází období okolo roku 1700 a v roce 1893 byl obnoven. Původně barokní kostel Povýšení svatého Kříže z roku 1722 byl výrazně přestavěn v roce 1802. Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1720 s erbem hraběnky ze Schönkirchenu Podél severní strany návsi se nachází řada pěti domů bývalého židovského ghetta. Synagoga Židovský hřbitov

Osobnosti Ve vsi se narodili spisovatel, básník a novinář Anton August Naaff (1850–1918) a politik Franz Stöhr (1879–1938).

Se jménem obce je spjato jméno představitele seriálového detektiva Columba Petera Falka. V obci žili jeho pradědeček s prababičkou, kteří byli židovského původu. V roce 1880 se odtud přestěhovali do nedaleké Kadaně.

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Široké Třebčice

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Hasištejnské panství Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Veliká Ves (okres Chomutov)