Siřem

Siřem () je vesnice, část města Blšany v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Blšan. Siřem je také název katastrálního území o rozloze 4,61 km².

Název Název vesnice byl odvozen z osobního jména Sirěmь (ze slovesa siřěti – osiřet) ve významu Siřemův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Zirem (1237), Sirem (1238), de Cyrem (1295), de Syrziemye (1318–1322), Czirsim (1325), in Syrsin (1326), Ziren (1356), Syrzim (1387), Syrenum (1369), na vsi Syrzemj (1556), Syrzem (1575), Zirow (1658), Zieraw (1682), Zyhrau (1787) a Siřem nebo Zürau (1854).

Historie náhled|vlevo|upright=1.6|Siřem na císařských otiscích mapy Stabilního katastru, mapováno 1843.

Prvně je v písemných pramenech uváděna v roce 1237, kdy se podle ní psal vladyka Bohuslav se synem Nevlasem. Roku 1325 vesnici král Jan Lucemburský prodal Vyšehradské kapitule. Ta zde nechala v polovině 14. století postavit farní kostel.

V letech 1410–1416 vesnice patřila Jindřichu Skopci z Dubé. Po husitských válkách se Siřem dostala do šlechtických rukou. Postupně patřila k panstvím Petrohrad, Blšany, Libořice a Krásný Dvůr. V 17. století fara zanikla. V roce 1654 zde žilo 13 hospodářů s vesměs německými jmény. Už v té době se tu pěstoval chmel. Cholera, která zde vypukla v roce 1680, si vyžádala 13 obětí. V 17. století se pro Siřem, která se zcela poněmčila, začalo používat německého názvu . V roce 1875 zde byla otevřena škola, prvním učitelem byl Josef Urban. V roce 1892 byl postaven nový most přes Blšanku. Češi, kteří zde v roce 1930 tvořili čtyřprocentní menšinu, zde roku 1925 otevřeli jednotřídní školu. V 19. a 20. století byla Siřem významná svým chmelařstvím, ze žateckého poloraného červeňáku zde byla vyšlechtěna odrůda Siřem. Počátkem 20. století působilo v obci několik hrnčířských dílen.

Dne 17. září 1997 navštívil Siřem prezident České republiky Václav Havel. Vesnici znal již z dřívějších návštěv. V šedesátých letech sem přijel společně s režisérem Milošem Formanem s myšlenkou natočení filmu Zámek.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 350 obyvatel (z toho 177 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 344 Němců a pět cizinců. Kromě dvou evangelíků a dvanácti židů se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 380 obyvatel: třináct Čechoslováků, 366 Němců a jednoho cizince. Stále převažovala velká římskokatolická většina, ale žil zde také jeden evangelík, dva členové církve československé, šest židů a jeden člen jiných nezjišťovaných církví.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 321 372 385 416 358 350 380 158 167 179 109 90 91 82 68 Domy 45 50 62 65 69 68 78 65 56 42 47 50 51 47

Obecní správa Při sčítaní lidu v letech 1869–1960 byl Siřem samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1960–1980 byl částí obce Liběšovice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je častí města Blšany v okrese Louny.

Pamětihodnosti náhled|upright|Kafkova busta na domu čp. 6.

Původní gotický kostel byl v roce 1747 stržen a na jeho místě roku 1750 nákladem 12 000 zlatých postaven nový Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Je to barokní jednolodní stavba s pětiboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. V současné době je zdevastovaný. Na pilíři vstupní brány před kostelem dva barokní andělé. Na návsi na soklu z roku 1866 plastika svatého Rocha. V jižní části návsi se nachází zemědělská usedlost čp. 7 z druhé poloviny 19. století se sušárnou, chlévem a stodolou. Jižně za vsí stojí mohutná barokní kontribuční sýpka.

Ve vesnici se odehrává část románu Jáchyma Topola – Kloktat dehet.

Franz Kafka v Siřemi Na počátku září 1917 byla u Franze Kafky diagnostikována tuberkulóza. Kafka odmítl návrhy přátel na léčbu v některém plicním sanatoriu a rozhodl se odjet za sestrou Ottlou Kafkovou do Siřemi, kde hospodařila na statku švagra Karla Hermanna. Kafka věděl, do jakého prostředí přijíždí. V létě 1917 Ottlu v Siřemi dvakrát nebo třikrát navštívil. V Siřemi Kafka pobýval s několika kratšími přestávkami od 12. září 1917 do 30. dubna 1918. Již v září 1917 za ním do Siřemi přijela z Berlína jeho snoubenka Felice Bauerová. Setkání však jen prohloubilo vzájemné odcizení. K definitivnímu rozchodu obou partnerů došlo během Vánoc 1917 v Praze. V lednu následujícího roku Kafku v Siřemi na týden navštívil i přítel Oskar Baum, pražský židovský spisovatel.

Mezi zájemci o Kafku se občas diskutuje otázka, kde Kafka v Siřemi bydlel. Podle pozemkových knih patřily do roku 1914 Leopoldu Hermannovi, otci Kafkova švagra Karla, hned čtyři usedlosti: čp. 2, 6, 11, 35. Otázku pobytu sourozenců Kafkových vyřešila na pohlednici, odeslané Maxi Brodovi ze Siřemi 20. září 1917, samotná Ottla, která na ní vyznačila jako dům, kde s Kafkou bydlela, čp. 35, jenž byl po druhé světové válce zbořen. Aniž studoval siřemské pozemkové knihy, označil čp. 35 za místo také Klaus Wagenbach. Dům sice v roce 1917 už Hermannům nepatřil, ale jeho majitel Karl Makusch byl nejbohatší sedlák ve vsi, a Kafkovým ho zřejmě k dočasnému bydlení pronajmul. Centrem hospodářství Hermannů byl statek čp. 6, kde bydlel i personál. Sem se sourozenci Kafkovi chodili stravovat.

Když Kafkovi vypršela zdravotní dovolená, odjel na konci dubna opět do Prahy. Během svého siřemského pobytu se Kafka věnoval hlavně procházkám a četbě. Průběžně zde pokračoval v psaní letmých poznámek, které byly později souhrnně vydány pod názvem Aforismy.Ediční poznámka Rio Preisnera k jejich souhrnnému vydání. Kontribuční sýpka nad vsí mohla Kafkovi sloužit jako inspirace k románu Zámek.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Související články Římskokatolická farnost Libořice

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Blšany