Dobříčany () jsou vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Liběšic. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov. Dobříčany jsou také název katastrálního území o rozloze 3,06 km².
Historie Využití okolní krajiny v pravěku dokládá nález několika set kusů štípané industrie, který v místech těžby jílu poblíž soutoku Ohře a Blšanky učinil roku 1937 amatérský archeolog Anton Garstenhöfer. Slavomil Vencl později zjistil, že malá část pazourkových nástrojů pochází z neolitu, ale 530 kusů přiřadil kultuře magdalénienu. Nalezené nástroje pravděpodobně byly pozůstatkem dílny, ve které se vyráběly.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318, kdy byla sídlem rytíře Hogera. Počátkem 16. století byly Dobříčany za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic připojeny k líčkovskému panství. Krátce po bitvě na Bílé hoře Dobříčany přepadli Valdštejnovi vojáci a zapálili zámek. Za účast na stavovském povstání byla ves Kryštofu Hrobčickému zkonfiskována a v roce 1623 prodána Františkovi Clary de Riva, jehož potomkům ves zůstala až do roku 1804. Od roku 1823 byl statek a zámek Dobříčany ve vlastnictví baronské rodiny Zessnerů, jež jej po roce 1945 musel opustit a zámek sloužil jako kasárna.
Jihozápadně od vesnice bývaly u břehu Blšanky lázně využívané od osmnáctého století k léčebným koupelím. Na počátku dvacátého století je provozovali Zessnerové a po roce 1945 je převzal místní národní výbor. Ještě v roce 1971 bylo v lázních poskytnuto šest tisíc koupelí. Při ceně 6 Kčs za koupel byl provoz lázní ziskový. Přestože byly koupele označeny jako očistné, předepisovali je obvodní lékaři z okolí Žatce při revmatických a kožních nemocích.
Přírodní poměry Mezi Blšankou a bývalým náhonem jihozápadně od vesnice se v několik studních jímala z hloubky 1,5–1,8 metru hydrogenuhličitano-síranová vápenato-hořečnatá voda s mineralizací 0,83 g·l−1. V podloží kvartérních sedimentů úzké údolní nivy se zde nachází jíly a písky žatecké bezslojové facie souvrství hnědouhelných slojí.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 456 obyvatel (z toho 251 mužů), z nichž bylo devatenáct Čechoslováků, 435 Němců a dva cizinci. Převažovali lidé s římskokatolickým vyznáním, ale žili zde také tři evangelíci a osm lidí bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 482 obyvatel: 25 Čechoslováků a 457 Němců. Kromě římských katolíků ve vsi žil jeden evangelík a tři lidé bez vyznání.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 392 432 406 444 488 456 482 192 217 168 139 113 92 98 113 Domy 50 51 52 61 66 69 85 69 58 55 50 57 56 58 55
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1980 byly Dobříčany samostatnou obcí, nejprve do okresu Žatec, ale od roku 1960 v okrese Louny. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1980 byly částí obce Liběšice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 byly častí obce Tuchořice v okrese Louny. Od 1. července 1990 jsou opět částí obce Liběšice v okrese Louny. V letech 1850–1980 k obci patřily Trnovany.
Pamětihodnosti Podoba původně gotického kostela Narození Panny Marie pochází z přestavby z roku 1878. Uvnitř se nachází stropní malby Madony a Adorace Nejsvětější svátosti a oltář s obrazem od A. Zessnera. Barokní dobříčanský zámek ve středu vesnice vznikl v roce 1620 renesanční přestavbou starší tvrze. Dochovanou podobu získal díky barokní přestavbě ve druhé polovině 17. století. Venkovská usedlost čp. 6
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Líčkovské panství Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Liběšice (okres Louny)