Ležky jsou vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Lubence. Vede tudy železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou a silnice I/6. Ležky jsou také název katastrálního území o rozloze 3,04 km².

Název Název vesnice je odvozen buď z osobního jména ve významu ves Ležkovy rodiny, nebo ze spojení ves ležků (lhářů). V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Lescah (1057), de Lzek (1318), de Lezek (1395), Lessky (1396), z Ležek (1428), v Ležkách (1444), do Ležek (1474), při dvoře Lesskovwskym (1656), Leskau nebe Leschek (1787), Leschkau (1846) a Lešky nebo Leschkau (1854).

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. V období let 1316–1318 byla vesnice rozdělena na pět zemanských statků, ale v roce 1395 patřila pouze Mikešovi z Hedčan. Po Mikešově smrti před rokem 1454 zdědili Hedčany Tistové z Libštejna, ale nový majitel Ležek není znám. Mikeš nebo některý z jeho dědiců zde zřejmě postavili tvrz, která se připomíná v roce 1474 za Jana Chotka z Chotkova a v roce 1543, kdy ji Václav Chotek z Chotkova nechal zapsat do obnovených desk zemských. Václav měl syny Jana, Jiřího a Zikmunda, kteří roku 1568 panství prodali Kateřině Herštejnské z Kolovrat. Kateřina Ležky převedla na manžela Jiříka Herštejnského z Velhartic, který je roku 1584 prodal Griseldě Švamberkové z Lobkovic. Od té doby byly až do roku 1651 součástí chyšského panství.

Griseldin syn Bohuchval Berka z Dubé a Lipé se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl v letech 1620–1621 zkonfiskován veškerý majetek. V jeho soupisu se v Ležkách uvádí tvrz, poplužní dvůr a ovčín. Chyši koupil Jiří Vilém Michna z Vacínova a od roku 1651 byly Ležky z jejího panství vyčleněny pro Zikmunda Norberta z Vacínova. Zikmund se však zadlužil a v odhadní listině se zdejší tvrz uvádí jako „přestavěna z bývalé věže“. Panství potom do roku 1667 patřilo Petru Cetlovi z Lilienberka, po něm Wallisům a od roku 1756 Štampachům. Někdy v té doby přestaly být Ležky samostatným panstvím, a tvrz zanikla. Stávala zřejmě v areálu hospodářského dvora.

Přírodní poměry Vesnice leží v Rakovnické pahorkatině. Východně od ní se nachází vrch Kapucín s výchozy hornin z období na přelomu svrchního proterozoika a kambria. Tvoří je silně deformovaná a rekrystalizovaná žula, která na kopci přechází téměř do podoby okaté ruly s vložkami draselných živců a agregáty křemene. Hornina je rozpukaná, projevuje se u ní balvanovitý rozpad a v důsledku gravitačních pohybů na jižním až jihozápadním úbočí vznikla skalní hradba se skalními věžemi, z nichž dvě nejvýraznější se jmenují Sova a Kapucín.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 342 obyvatel (z toho 163 mužů), z nichž bylo 337 Němců a pět cizinců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 360 obyvatel: dva Čechoslováky, 355 Němců a tři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka všichni byli římskými katolíky.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 396 406 372 380 349 342 360 191 195 188 163 115 120 104 75 Domy 59 64 64 68 65 65 67 53 66 46 47 54 57 46 55

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1980 byly Ležky samostatnou obcí, nejprve v okrese Podbořany, ale od roku 1960 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí obce Lubenec v okrese Louny.

Pamětihodnosti Kaple Panny Marie V budově bývalého pivovaru bylo roku 2019 otevřeno soukromé muzeum Státní bezpečnosti. Smírčí kříž Na vrchu Kapucín je patrný příkop, který je nejspíše pozůstatkem strážního stanoviště.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Lubenec