náhled| Brožovaná hedvábná tkanina ze 2. poloviny 18. století náhled|Rubní strana brožované hedvábné tkaniny Brožovaná tkanina (franc.: broché=připnutá) je látka se vzory, kterými se napodobují výšivky. Historie brožování tkanin Technika brožování tkanin (angl. swivel weave) byla známá v severní Číně už v 10. století.Selin: Encyclopedia of the Science, Springer Science & Business Media 1997, ISBN 9780792340669, str. 959 Za předchůdce brožovacího stroje v Evropě je pokládán ruční stuhový „nizozemský stav“ (tkaní 10 až 30 stuh současně), který byl podle některých historiků v provozu v Gdansku asi v roce 1580. Na kontinentě byl sice známý (viz nákres z roku 1786 v Galerii) ale jeho širší použití bylo ve většině států až do konce 18. století zakázáno. Zlepšením konstrukce a postupnou přeměnou ze stuh na široké tkaniny se zabývalo několik vynálezců a techniků (např. John Kay a John Stell dostali v roce 1745 patent na swivel loom, stroj se vzorovacími brožovacími člunky).Barlow: The History and Principles of Weaving, Sampson, Low, Marston Searle & Rivington 1878, str. 217-228 Na zdokonalení brožovacího stoje pracoval také tkalcovský mistr a kreslíř Lasalle ve francouzském Lyonu. Lasalle v období pozdního rokoka vyvzoroval a utkal brožované tapety hodnocené jako vynikající umělecká díla.Falke: Kunstgeschichte de Seidenweberei, Verlag Ernst Wasmuth 1913, str. 136-138

Z pozdější doby jsou brožované výrobky známé jen z odborné literatury. Na trhu se vyskytují podobné, strojově vyrobené napodobeniny výšivek jako lancé, lancé decoupé aj. Druhy brožovaných tkanin Vyrábí se z bavlněných, vlněných i syntetických přízi. Brožování se zhotovovalo na speciálních tkacích strojích, na kterých se mimo osnovy a útku zanášel člunečky řízenými žakárovým ústrojím další, brožovací útek. K vedení a pohonu člunečků sloužilo přídavné, tzv. brožovací bidlo, vzory mohly být vytvořeny i vícebarevnými útky na lícní nebo na obou stranách tkaniny. Pravidelné vzory se tvořily i vícebarevnými útky na lícní straně tkaniny (poloviční broché) nebo na obou stranách (plné broché) tkaniny. Niti, které spojovaly brožovací vzory se později odstřihly.Hennig a kol.: Gewebetechnik, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 167-168 Nepravidelné efekty se se však daly vytvořit jen s ručně zanášenými útky. Jejich výroba je velmi nákladná, denní výkon tkalce obnáší údajně jen 10 cm brožované tkaniny. Unikátní exempláře byly nabízeny např. v roce 2010 za 3000 USD/yard.

Praktické použití těchto strojů není asi od poslední třetiny 20. století známé.

Imitace broché se tkala na (ručních nebo mechanických) strojích s přídavným vyšívacím bidlem nebo ojehlenou lištou s vyšívacími hřebeny. Vyšívací niti na napodobeninách neběžely paralelně se základní osnovou nebo útkem – tím se lišily od pravého broché. Zboží tkané touto technikou není na trhu už asi od poloviny 20. století.

Amatérské brožování se provádí na ručních stavech. Útek základní tkaniny se zanáší člunkem, vzorovací útek je navinutý na vřetýnku ve tvaru trnu nebo je svinutý do přadýnek, nit se na patřičném bodu vazby odstřihne. Popis techniky a návody k provedení jsou v 21. století století známé jen ze starších publikací.Arndt: Handbuch Weben, Haupt Verlag 2006, ISBN 978-3-258-06993-7, str. 185-186

Broché se dá vyrábět jako osnovní pletenina na rašlech s žakárovými kladecími přístroji.Technické podrobnosti a rozsah použití nejsou veřejně známé. Lancé je podobné brožované tkanině, zde se však dodatečný útek vede přes celou šířku tkaniny. Galerie brožování tkanin

Odkazy Reference

Literatura Lethaby: Handloom Weaving, Isaac Pitman & Sons 1920 Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, Day/McNeil: Biographical Dictionary of the History of Technology, Routledge 1998, ISBN 0-415-06042-7, str. 761 Linton: Applied Basic Textiles 1st Edition, Duell, Sloan and Peace 1966, str. 168

Související články Lancé Vyšívání Člunkový vyšívací stroj

Externí odkazy

Kategorie:Plošné textilie