Komunitní centrum Matky Terezy (zkráceně KCMT) je moderní církevní komplex na východním okraji Centrálního parku na Jižním Městě v Praze, v katastrálním území Chodov, vedle ulice U Modré školy, na jejíž opačné straně se bezprostředně nachází území Hájů a stanice metra Háje. Komunitní centrum i pozemek pod ním patří římskokatolické farnosti Chodov. Bylo slavnostně požehnáno a otevřeno v sobotu 26. května 2007. Toto centrum je úplně prvním kostelem zasvěceným Matce TerezeOtevření Komunitního centra Matky Terezy , Radio Proglas, 28. 5. 2007 (v jiné zprávě se toto prvenství omezuje pouze na Česko) blahořečena byla 19. října 2003 a svatořečena 4. září 2016. Arcibiskupství část centra nazývá kostelem, vlastní bohoslužebnou místnost s presbytářem uvnitř centra nazývá také kaplí.Komunitní centrum Matky Terezy – nový bohoslužebný a kulturní prostor , 25. 5. 2007, Arcibiskupství pražské Komunitní centrum spadá do chodovské farnosti, jež je součástí třetího pražského vikariátu.https://katalog.apha.cz/web/catalog_detail.php?sablona_soubor=detail/chramy_detail.xml&parametry[chramy][id]=895

Historie O potřebě výstavby nového kostela pro Jižní Město se hovořilo už desítky let. Kostel svatého Františka z Assisi byl postaven v roce 1938, kdy obec Chodov měla 3000 obyvatel, zatímco Jižní Město jich má asi 88 tisíc. Nedělní bohoslužby v kostele sv. Františka navštěvovalo celkem kolem 650 věřících, avšak kapacita kostela byla jen asi 100 lidí.Zuzana Burdová: Komunitní centrum pod tlakem odpůrců, Katolický týdeník č. 46/2005 Roku 1988 byl chodovský kostel povýšen na farní.Historie záměru a příprava výstavby Komunitního centra Matky Terezy, web KCMT, zpracoval Petr Dvořák a pracovní skupina

Po roce 1990, kdy absenci vhodného shromažďovacího prostoru na Jižním Městě pociťovaly i jiné křesťanské církve, vznikl Spolek pro výstavbu ekumenického centra. Tento spolek rozvíjel mezicírkevní osobní kontakty, pořádal zpočátku ve školních jídelnách společné ekumenické bohoslužby a dal si za cíl postavení areálu se sálem asi pro 500 osob, který by sloužil k bohoslužbám i společenským akcím. V koncepční diskusi o územním plánu tento záměr uspěl a do územního plánu hlavního města Prahy, schváleného v září 1999 a účinného od ledna 2000, bylo ekumenické centrum zaneseno v místech, kde dnes stojí KCMT. Mezitím byla provedena dostavba kostela sv. Františka na Chodově, byla postavena nová fara, a k bohoslužbám pro větší počet lidí byl na prostranství u chodovského kostela postaven původně vojenský stan. Po odstranění stanu si farnost pronajala od městské části objekt bývalé mateřské školy, kde vznikla kaple pro asi 100 osob a Křesťanské centrum pro další aktivity farnosti. Byl navržen i projekt rozšíření kostelíka, avšak byl zamítnut, protože z urbanistických i technických důvodů nevyhovoval a ani kapacita takto rozšířeného kostela by nebyla dostatečná.

Výstavba plánovaného ekumenického centra se zdržela spory o pozemky a finančními nároky restituentů. V této době církve ustoupily od záměru budovat centrum jako ekumenické, jednotlivé církve si začaly hledat či připravovat vlastní prostory a původní záměr ekumenického centra tak zůstal pouze na bedrech římskokatolické farnosti. Českobratrská církev evangelická si vybudovala vlastní obdobné centrum (Sborový dům Milíče z Kroměříže, otevřen roku 2006) poblíž Chodovské tvrze. Pozemek v Centrálním parku byl nakonec odkoupen na náklady arcibiskupství, které výstavbu tohoto centra zařadilo mezi své priority. thumb|upright=0.5|Zvonice před kostelem V průběhu roku 2001 bylo postupně odmítnuto několik návrhů stavebního řešení centra. Poté tým pod vedením faráře Václava Chrousta s účastí zástupců farnosti, arcibiskupství i městské části zpracoval zadání projektu výstavby a zpracoval projekt financování výstavby. V lednu 2002 bylo na základě zadání poptáno 10 architektů a architektonických ateliérů k paralelnímu zpracování architektonických studií. V květnu 2002 bylo všech 10 návrhů včetně vybraného vítězného prezentováno ve farním sále, městská část s výsledky soutěže seznámila občany rovněž ve stanu u stanice metra Háje. Na jaře 2002 uspořádala farnost anketu k výběru názvu nového centra, v níž byl vybrán nynější název.

V červenci 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí, v listopadu 2004 stavební povolení. 30. května 2005 byla spuštěna internetová doména centra, 31. května se ve farním sále na Chodově konala prezentace projektu za účasti asi 60 návštěvníků a čelních i technických představitelů farnosti i arcidiecéze. Správou chodovské farnosti byl (formálně od 1. července 2005, fakticky dříve) pověřen z řádu uvolněný dominikán Karel Metoděj Kočí a mezi jeho úkoly patřilo i dlouho připravované vybudování nového kostela; to, že se záměr podařilo splnit, označil později za zázrak. Smlouva farnosti s dodavatelem stavby, společností Metrostav, byla uzavřena 1. července 2005. Nad stavbou převzal záštitu primátor Pavel Bém. Základní kámen centra položil arcibiskup Miloslav Vlk 27. srpna 2005, v den 95. výročí narození Matky Terezy,Fchodoviny, zpravodaj farnosti Chodov, č. 7–8/2005, str. 2, „Komunitní centrum Matky Terezy – Co nového“ výstavba fakticky začala o tři měsíce později.Otevření Komunitního centra Matky Terezy na Jižním Městě , Arcibiskupství pražské, 23. 5. 2007 Samotné vybudování centra trvalo rok a půl.

V původním rozsahu měly náklady na výstavbu činit 150 milionů Kč. Celkové náklady na výstavbu v redukované podobě činily 116 milionů korun, z toho podstatnou část hradilo Arcibiskupství pražské, 25 milionů sponzoři, 2 miliony chodovská farnost a 16 milionů zajistil arcibiskup Miloslav Vlk díky svým kontaktům. Dodavatelem stavby byla společnost Metrostav. Původní plán, podle nějž měla být výstavba z převážné části financována prostřednictvím italského státu, byl stažen, rovněž financování ze strukturálních fondů EU se ukázalo jako nereálné.

Sponzor Michal Horáček na projektu ocenil, že v povaze záměru nejsou žádné komerční, ani politické motivy.

Záměr výstavby centra vyvolal obavy a nepřízeň některých místních obyvatel, kteří nesouhlasili s omezením zeleně v Centrálním parku. Zástupci Bytového družstva Opatov protestovali při slavnosti pokládání základního kamene. Mezi výtky patřilo i to, že obyvatelé nebyli o výstavbě včas a dostatečně informováni; správce farnosti však namítl, že záměr byl zveřejněn jak stavebním úřadem na úřední desce, tak v radničním časopise Prahy 11, kde byla roku 2003 zveřejněna i vizualizace. Kdosi navrhoval zrušení stavebního povolení kvůli nadměrnému hluku, příliš častému zvonění atd., diskusi se správcem farnosti o těchto obavách údajně odpůrci stavby odmítli s tím, že prý hodlají stavbu zastavit. Protesty vyvolalo například řádně povolené pokácení stromů v místě vjezdu na staveniště v září 2005. Kvůli špatné komunikaci s veřejností tak farnost přišla o některé sponzory a prozatím zredukovala projekt o původně plánovanou cukrárnu, kavárnu a byty v patře.

Popis Stavbu navrhla architektka Vítězslava Rothbauerová. Kruhový tvar, který se opakuje v půdoryse budovy, je zde podle ní symbolem jednoty lidského společenství, komunikace mezi lidmi a místa setkávání, obecně je odedávna symbolem jednoty, rovnoměrnosti a stejnosti vzhledu. thumb|Komunitní centrum Matky Terezy, pohled směrem z Centrálního parku Hlavní vnitřní prostor tvoří kaple pro 70 lidí a velký sál; tyto dvě části jsou oddělené posuvnými stěnami a celková kapacita je 400 osob. Pro bohoslužby se používá spojený prostor, pro výstavy, přednášky a koncerty pouze sál bez kaple. Dále jsou součástí centra kanceláře, klubovny a podzemní garáž.

Velkou část výzdoby centra včetně moderní křížové cesty vytvořil či navrhl akademický malíř Pavel Šlégl, kříž v kapli vytvořil akademický sochař Stanislav Hanzík.

Vybavení presbytáře – oltář, ambon, svatostánek, sedes, abak, věčné světlo, paškálový svícen zhotovil akademický sochař Daniel Ignác Trubač. Jednotlivé předměty jsou vyrobeny z bílého mramoru, bronzu, dřeva a skla.

Na předsunuté zvonici jsou zavěšeny tři zvony: Jan Křtitel, Svatý Václav a Matka Tereza. Reliéfní výzdobu zvonů vytvořil akademický sochař Daniel Ignác Trubač z Polešovic.

Pocházejí z dílny Tomáškova Dytrychová z Brodku u Přerova, požehnal je 17. prosince 2006 pomocný biskup Karel Herbst a poprvé se rozezněly na Boží hod vánoční v roce 2006.

Program a činnost Prostory chtěla chodovská farnost využívat k pořádání společenských a kulturních akcí. Farnost zde již od prvních dnů provozu pořádala různé koncerty, výstavy, divadelní představení, přednášky. Podle zkušeností s obdobnými již fungujícími centry biskupství předpokládalo, že zde bude zájem o mateřské centrum, kluby pro využití volného času mládeže, případně nízkoprahový klub nebo setkávání seniorů, a oznámilo, že centrum bude otevřeno i neziskovým organizacím a jejich aktivitám ve prospěch místních obyvatel. Od roku 2008 se v centru scházel pod vedením Zdeňka Fuchse dětský hudební sbor Bobci, který navázal na zaniklý dřívější sbor a zaměřuje se na kytarové dětské písničky křesťanského písničkáře a publicisty Boba Fliedra.

Arcibiskupství a farnost deklarovaly, že centrum má podporovat a zlepšit životní úroveň a posílit komunitní a občanský život na Jižním Městě a že bude otevřeno všem zájemcům a zaměřené tak, aby si v něm každý obyvatel Jižního Města našel „to své“. Přitom zmínily příklad Matky Terezy, která projevovala lásku k lidem a soucit s trpícími bez ohledu na to, jakého jsou postavení nebo náboženského vyznání.

Starosta Dalibor Mlejnský se při otevírání centra vyjádřil, že sál KCMT je největším sálem na území Prahy 11, a proto jej i městská část hodlala využívat pro koncerty místních souborů, výstavy i například k slavnostnímu předávání čestných občanství Prahy 11 u příležitosti Dne české státnosti a případně sem přesunout některé akce, které se dosud konaly v Kulturním centru Opatov.

V roce 2013 se v centru konají 4 mše svaté v pravidelném týdnu, z toho 2 v neděli.

V sídle farnosti na chodovské faře sídlí farář P. ThLic. Michael Špilar a farní vikář P. Slavomír Ordoš.

V roce 2018 byla z komunitního centra přenášena Českou televizí půlnoční vánoční mše svatá.https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12100825596-pulnocni-mse-2018/21856221454 Během pandemie koronaviru v roce 2020 byly z KCMT přenášeny Českou televizí nejen katolické bohoslužby; katolické mše sloužili místní kněží P. Špilar a P. Čech, do farnosti zavítal i pomocný pražský biskup Zdenek Wasserbauer, na kytaru mše doprovázel písničkář Pavel Helan.https://www.ceskatelevize.cz/porady/13160477814-pravoslavna-bohosluzbahttps://www.ceskatelevize.cz/porady/13160477814-mse-svata-doby-postni/22056221460

Reference

Související články Sborový dům Milíče z Kroměříže (evangelické centrum na Chodově otevřené roku 2006) Komunitní centrum svatého Prokopa (obdobné římskokatolické centrum na Jihozápadním Městě)

Externí odkazy

Komunitní centrum Matky Terezy , stránky centra Komunitní centrum Matky Terezy v Křesťanském magazínu ČT Komunitní centrum Matky Terezy – nový bohoslužebný a kulturní prostor , 25. 5. 2007, Arcibiskupství pražské Otevření Komunitního centra Matky Terezy, Radio Proglas, 28. 5. 2007

Kategorie:Kostely pražské arcidiecéze Kategorie:Kostely na Chodově (Praha) Kategorie:Kulturní zařízení v Česku Kategorie:Kostely v Praze 4 Kategorie:Kostely z 21. století Kategorie:Komunitní centra v Praze Kategorie:Postaveno v Česku 2007 Kategorie:Římskokatolická farnost Praha-Chodov Kategorie:Náboženství na Hájích Kategorie:Stavby na Hájích Chodov