Dvojdyšní (Dipnoi, Dipneusti) jsou podtřída svaloploutvých ryb, jejíž zástupci dokážou dýchat vzdušný kyslík.Schartl, M.; et al. (2024). The genomes of all lungfish inform on genome expansion and tetrapod evolution. Nature (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-024-07830-1 Jsou známi z fosilních nálezů již od devonu a z fosilních pozůstatků je známo téměř 300 druhů v 64 rodech. Do současnosti však přežily jen 3 rody – Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus – které žijí ve stojatých vodách Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky.
Anatomie Některé druhy mají jednu plíci, jiné plíce dvě. Mají také specifický cévní systém a kostru. Některé kosti, jako premaxila, maxila a dentale, nejsou vyvinuty, jiné lebeční kosti jsou výrazně odlišné od kostry ryb. Místo zubů mívají obvykle jen tzv. zubní desky a je vyvinut jen jeden pár vnějších nozder. Šupiny jsou u současných dvojdyšných cykloidní. Dvojdyšní mají autostylní připojení čelisti k lebce a chordu mají zachovánu po celý život. Dvojdyšným také chybí intrakraniální kloub (který je charakteristický pro svaloploutvé).moje zápisky z VŠ (zoologie obratlovců UK)
Tyto ryby jsou extrémně odolné vůči nedostatku potravy a vydrží bez jídla údajně až 4 roky.
Recentní bahníci Recentní bahníci Řád Čeleď Druh Obrázek Poznámka Ceratodontiformes Ceratodontidae bahník australský (Neoceratodus forsteri) 140px Lepidosireniformes Lepidosirenidae bahník americký (Lepidosiren paradoxa) 140px Protopteridae bahník východoafrický (Protopterus aethiopicus) 140px bahník malý (Protopterus amphibius) 140px bahník západoafrický (Protopterus annectens) 140px bahník Dolloův (Protopterus dolloi) 140px
Odkazy
Reference
Literatura Clement, A. M.; et al. (2026). A new Late Devonian dipnoan from the Ketleri Formation of Latvia. Journal of Vertebrate Paleontology. e2706194. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2026.2706194
Externí odkazy
Kategorie:Svaloploutví Kategorie:Rybovití obratlovci