náhled|Erb pánů z Pardubic z triforia svatovítské katedrály. Páni z Pardubic () jsou starý český panský rod.
Historie Dle některých pramenů mají páni z Pardubic společný původ s rodem Malovců z Malovic přes společného předka, jímž byl zřejmě pan Ješek. Tomu nasvědčuje velká podobnost obou rodových erbů.
První písemná zmínka o rodu, kdy se ještě psal z Hostyně a ze Staré, pochází ze 14. století, a to z výměny statku Hostýň u České Skalice. Tuto směnu učinil Arnošt, purkrabí na Kyšperku, který později od krále získal úřad kladského purkrabího. Měl čtyři děti:
Prvorozený byl syn Arnošt z Pardubic, který se později stal prvním pražským arcibiskupem. Bohuš se stal kanovníkem a proboštem ve Vratislavi a v Praze. Smil zdědil rodové Pardubice, Vilém působil jako purkrabí v Červené Řečici, po bratrovi později zdědil Pardubice. vlevo|náhled|Arcibiskupský erb Arnošta z Pardubic Prvorozený Arnoštův syn, Arnošt z Pardubic (1297–1364) se narodil v Hostyni (Hostince) a poté žil s otcem v Kladsku. Později odešel studovat do Prahy. Čtrnáct let strávil v Bologni a Padově, kde získal licenciát teologie. Na svou dobu neobyčejně vzdělaný Arnošt po návratu působil jako kanovník pražské kapituly. V roce 1343 byl zvolen pražským biskupem, a v roce 1344, kdy papež Klement VI. na návrh krále Karla IV. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství, stal se Arnošt prvním arcibiskupem. Ve funkci se snažil o reorganizaci církevní správy, podpořil založení kláštera na Slovanech. Vynikal v diplomacii.
Dalším známým příslušníkem rodu byl Arnoštův synovec Smil zvaný Flaška (1350–1403). Po studiích na pražské univerzitě vykonával funkci nejvyššího písaře zemských desk a hejtmana čáslavského kraje. Ve svárech Zikmunda a Václava IV. stál na Zikmundově straně. Ve známost vešel autorstvím alegorické básnické skladby Nová rada, čímž dal české literatuře popud k dílům, které poskytují potomkům naučení „jak žít“.
Poslední zástupce rodu pánů z Pardubic zemřel v roce 1439.
Erb V červeném štítu se nachází polovina stříbrného koně. Ke vzniku erbu se váže pověst spojená s dobýváním Milána. Česká vojska Vladislava II. pomáhala Fridrichu I. Barbarossovi dobýt Milán, jako první měl údajně za hradby proniknout prapředek rodu jménem Ješek, když se vracel s kořistí, spustili obránci města v bráně mříž, která přesekla koně v půli. Předkovi se podařilo vrátit zpět, na památku tohoto činu obdržel do erbu onu polovici koně.
Erb s polovinou koně dnes ve svém znaku mají města Pardubice a Hlinsko.
Příbuzenstvo Rod se spojil s pány z Dubé, s pány z Hradce, Šternberky či Lichtenburky.
Rodokmen část rodokmenu
Dětřich († před 1340) Kuník z Hostýně, purkrabí na Kyšperku Arnošt z Hostýně († okolo 1341), královský purkrabí v Kladsku, m. Adlička Arnošt z Pardubic (25. března 1297 – 30. června 1364) pražský arcibiskup Bohuslav z Pardubic († 9. prosince 1358) litoměřický probošt Vilém z Pardubic řečený Flaška, purkrabí na Červené Řečici Kuník († 1377) Smil Flaška z Pardubic (asi 1350 – 13. srpen 1403) Arnošt († před 1347) Jan (poslední mužský člen rodu) Markéta (1416–1428), m. Vaněk z Dubé Barbora (1408–1430), m. Smil Holický ze Šternberka Smil z Pardubic († 1358 nebo krátce potom)
Odkazy Reference
Literatura
Související články Seznam českých šlechtických rodů
Externí odkazy
uvalsko.cs: Arnošt z Pardubic se nenarodil v Úvalech
Kategorie:České šlechtické rody