Pluhové z Rabštejna (též Pflugové, Pflugk von Rabenstein) byl starý český šlechtický rod, který počátkem 16. století povýšil do panského stavu. Přídomek odvozovali podle hradu Rabštejn na řece Střele v západních Čechách. Příjmení od erbovního znamení radlice z pluhu.
Historie a osobnosti náhled|Hrady Rabštejn a Sychrov|vlevo Oldřich vlastnil koncem 13. století Pluhův Žďár v jižních Čechách a zplodil mnoho potomků. Další Oldřich Pluh se podílel na správě panství za nezletilého Oldřicha III. z Hradce. Během jeho správy bylo vybudováno nové opevnění Jindřichova Hradce, kde je po něm dosud pojmenována tzv. Pluhova bašta. Poté odešel do královských služeb, kde dvacet let působil jako královský podkomoří Jana Lucemburského, kterému znovu a znovu dokázal shánět dostatek finančních prostředků na jeho zahraniční výdaje. Za své služby pak získal budoucí rodové sídlo Rabštejn. Jeho první syn Tamm z Pluhu v královské službě pokračoval, v letech 1319–1331 byl nejvyšším hofmistrem Jana Lucemburského, v letech 1341–1347 litoměřickým proboštem a roku 1351 zemřel. Jeho erb je vymalován na stropě přízemí věže v kostele Narození Panny Marie v Holubicích u Prahy.Pavel R. POKORNÝ, Heraldická mozaika, in: Heraldická ročenka 2010, s.74–84
Oba mladší synové se dostali do svárů s Karlem IV., který jim však odpustil. Získali statky na Loketsku. Hynek obnovil zpustlý hrad Kynžvart, působil jako fojt v Horní Lužici. Ctibor Pluh z Rabštejna byl v letech 1340–1346 zemským komturem českého balivátu Řádu německých rytířů.
Jeho syn Hynčík měl majetek v Bavorsku a válčil proti husitům. I další příslušníci rodu bojovali z Bavorska s husity. Rozbroje skončily až koncem 15. století.
Tehdy začal Hanuš (Jan Pluh z Rabštejna a na Bečově i v Tachově) těžit cín ve Slavkovském lese. Ze zisku vybudoval město a hrad Bečov, získal Nečtiny, Tachov, Chodovu Planou a patřil mezi nejbohatší české šlechtice. Působil jako nejvyšší maršálek, v letech 1533–1537 vykonával funkci nejvyššího kancléře. Zemřel v úřadu a s poctami byl pohřben v kapli Nejsvětější Trojice (Císařské) katedrály sv. Víta na Pražském hradě.EKERT, František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I., Praha 1883, s. 57 Jelikož neměl žádného dědice, svoje velké jmění odkázal svému synovci Kašparovi, který s nabytým majetkem dobře hospodařil. Přidal se ovšem na stranu vzbouřených stavů, po porážce veškeré statky ztratil a musel emigrovat. náhled|Hrad Bečov
Na konci 16. století vymřela rodina v Čechách. Karl Christian Baron von Pflugk ze saské linie byl jmenován hrabětem českým dne 7. dubna 1701. Míšeňská větev rodu existuje dodnes.
Erb Znakem byl červený štít se stříbrnou radlici, zvanou německy Pflugschar, což odkazovalo na někdejščí sídlo rodu – Pluhův Žďár, v dalších dvou stříbrných polích čtvrceného štítu pak přirozenou větev se zelenými listy. Přilbovým klenotem byly dvě radlice ozdobené peřím. náhled|erb Pluhů
Příbuzenstvo náhled|Pluhův dům - panský dům Pluhů z Rabštejna v Horním Slavkově Spojili se s Šliky, Švihovskými z Rýzmberka, či pány z Hozlau.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Seznam českých šlechtických rodů
Externí odkazy
Rodokmen na webu patricius
Kategorie:České šlechtické rody