Vilém z Moerbeke (latinských podob jeho jména je více, častá je např. Guillelmus de Moerbeke) se narodil asi v roce 1215 ve vesnici Moerbeke (dnes v Belgii); zemřel v roce 1286 v Korintu. Silně ovlivnil intelektuální život 13. století jako překladatel z řečtiny. Překládal především Aristotela. Byl dominikánem, přátelil se s Tomášem Akvinským a Witelonem.
Život Z jeho života není příliš mnoho známo. Narodil se ve vesnici Moerbeke, patrně vstoupil do dominikánského řádu v Lovani již jako mladý muž. Cestoval do Řecka; patrně byl členem dominikánského konventu, který byl založen v Thébách nejpozději v roce 1253. Okolo roku 1271 se Vilém nachází na papežském dvoře ve Viterbu, kde působí jako zpovědník a kaplan papeže. U papežského dvora zůstal až do roku 1278, kdy byl jmenován arcibiskupem v Korintě (nově vzniklá diecéze v Argolidě, založená po 4. křížové výpravě). Zde také roku 1286 umírá. Informace o jeho životě se často zakládají na kolofónech rukopisů s překlady, které vytvořil.
Dílo Byl nejslavnějším a nejplodnějším ze středověkých překladatelů Aristotela. Jako první překladatel přeložil tato díla: De motu animalium (O pohybu živočichů) De progressu animalium Politica (Politika) Poetica (Poetika) Vytvořil nové překlady těchto spisů: Categoriae (Kategorie) De interpretatione (O vyjadřování) De caelo (O nebi) Meteorologica Rhetorica (Rétorika) De animalibus Revidoval překlady těchto textů: Analytica Posteriora (Druhé analytiky) Sophistici elenchi (O sofistických důkazech) Physica (Fyzika) De anima (O duši) Parva naturalia (Malá přírodovědecká pojednání) Metaphyphysica (Metafyzika) Dále přeložil následující spisy: Pseudo-Aristotelés – De coloribus Simplikios – komentáře ke Kategoriím a k De caelo Ammonios – komentář k Perihermenias Alexandr z Afrodisiady – komentář k Meteorologica a k De sensu Filoponos – komentář k De anima (III. kniha) Themistios – komentář k De anima Proklos – Elementatio theologica (výtah z tohoto textu obíhal na západě pod názvem Liber de causis a byl někdy připisován Aristotelovi) Pomineme-li logické texty, jejichž překlad již existoval dříve, byly Vilémovy překlady používány jako standardní text Aristotelova díla ještě i v renesanci.Vše podle DOD, Bernard G. Aristoteles latinus, s. 62-64.
Odkazy
Reference
Literatura DOD, Bernard G. Aristoteles latinus. In: KRETZMANN, Norman; KENNY, Anthony; PINBORG, Jan; STUMP, Eleonore (eds.). The Cambridge History of Later Medieval Philosophy. Cambridge University Press, 1982, s. 45-79.
Kategorie:Středověcí překladatelé Kategorie:Překladatelé Aristotela Kategorie:Narození v roce 1215 Kategorie:Úmrtí v roce 1286 Kategorie:Muži