Juliana Marie Brunšvická (; 4. září 1729 Wolfenbüttel – 10. října 1796 Fredensborg) byla jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 1752–1766 dánská a norská královna. Byla zastánkyní dánského konzervativismu a regentka de facto nástupce Frederika V., jeho syna z prvního manželství Kristiána VII.
Původ Juliana Marie byla dcerou brunšvicko-lüneburského vévody Ferdinanda Albrechta II. a jeho ženy Antoinetty Amálie. Měla 10 sourozenců, z nichž se sestra Alžběta Kristýna stala pruskou královnou.
Královna Dne 8. července roku 1752 se provdala za dánského krále Frederika V., asi rok poté, co zemřela jeho první žena Luisa Hannoverská. Z manželství se narodil jediný syn Frederik Dánský. Nikdy neusedl na trůn, králem se stal jeho syn jako Kristián VIII. Jak je patrné z Julianiných osobních deníků, jako manželka krále vedla klidný život, vzdálený od politického dění. vlevo|náhled|Juliana Marie Brunšvická. Portrét z roku 1780
Královna vdova
Vláda Kristiána VII. V roce 1766 Juliana Marie ovdověla. Nový král, její nevlastní syn Kristián VII., vedl skandální a prostopášný život a kromě toho trpěl mentálními problémy (patrně lehká forma schizofrenie), jež ho prakticky zcela vzdalovaly od státních záležitostí; jejich správu delegoval na svého lékaře Johanna Friedricha Struensee a svou manželku, královnu Karolinu Matyldu. Liberální reformy, které Struensee zaváděl, a jeho románek s Karolinou Matyldou byly nestravitelné pro dánské konzervativce, v jejichž čele stála královna vdova Juliana Marie. Podařilo se jim realizovat spiknutí, v jehož důsledku byl 17. ledna roku 1772 Struensee a jeho spolupracovníci uvězněni, posléze odsouzeni za údajné intriky proti králi a 28. dubna popraveni. Karolina Matylda byla vypovězena ze země.
Regentství syna Frederika Syn Juliany Marie Frederik byl jmenován regentem nové vlády, byl však pouhou loutkou v rukou své matky a ministra Ove Høegh-Guldberga. Vláda byla extrémně konzervativní a Juliana Marie se etablovala jako heroina aristokracie, zachovávající její privilegia a udělující nové tituly (ovšem vedena snahou upevnit svou moc). Její moc skončila 14. dubna roku 1784, kdy její nevlastní vnuk, princ následník Frederik VI., překvapil palácovým převratem a stal se novým regentem. Juliana Marie a Ove Høegh-Guldberg se pokoušeli s princem spojit, ten však nastolil novou vládu, samostatnou a nezávislou, a znovu zavedl řadu Struenseeho liberálních reforem.
Smrt a potomci na trůnu Vzdálená politického života, královna vdova zemřela v roce 1796 v paláci Fredensborg. Její ostatky byly pochovány v katedrále Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Třebaže nikdy nedosáhla toho, aby její syn Frederik usedl na dánském trůně místo svého staršího nevlastního bratra, nemocného a k vládě nezpůsobilého Kristiána VII., její ambice obsadit trůn svým potomkem došly naplnění v další generaci, když se dánským a norským králem stal v roce 1839 její vnuk Kristián VIII., Frederikův syn. Jeho synem Frederikem VII., který zemřel bezdětný, sice tato větev oldenburské dynastie vymřela, dynastie však našla pokračování v osobě dcery Frederika Dánského, Luisy Šarloty Dánské, jejíž dcera a tedy neteř Kristiána VIII. Luisa Hesensko-Kasselská se provdala za prince Kristiána z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (po matce pravnuk Frederika V.); ten pak nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX., nazývaný tchánem Evropy, neboť jeho potomci našli své místo v panovnických rodech nebo přímo na trůnech celého kontinentu.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
https://runeberg.org/dbl/8/0613.html (dánsky) http://genealogy.euweb.cz/welf/welf6.html#JMFA2
Juliana Marie Brunšvická Juliana Marie Brunšvická Kategorie:Dánské královny Kategorie:Norské královny Kategorie:Šlesvicko-holštýnské vévodkyně Kategorie:Oldenburské hraběnky Kategorie:Regentky Kategorie:Narození ve Wolfenbüttelu Kategorie:Úmrtí ve Fredensborgu Kategorie:Pohřbení v katedrále v Roskilde Kategorie:Narození 4. září Kategorie:Narození v roce 1729 Kategorie:Úmrtí 10. října Kategorie:Úmrtí v roce 1796 Kategorie:Ženy