Győr (, a , , , též ) je město v severozápadním Maďarsku. Je správním městem župy Győr-Moson-Sopron. Žije zde obyvatel. Je osmým největším maďarským městem a centrem regionu Kisalföld. Od roku 1009 je sídlem rábské diecéze (resp. diecéze Győr). Město se nachází na soutoku řek Mošoňský Dunaj, Rába, pak v blízkosti řek Rábca a Marcal. Město bylo pod názvem Arrabona (německy Raab – Gyor) významným střediskem Pannonie již v době římské. Jižně od města vede evropská silnice E60.
Název Prvními obyvateli dnešního sídla byli Keltové, od nichž název do latiny převzali Římané. Z tehdejšího názvu Arrabona, se vyvinul časem i německý název Raab a také dnešní český název Ráb. Název Arrabo odkazoval na dnešní řeku Rábu. Ten se dodnes v maďarštině pro uvedený vodní tok používá, nicméně pouze pro něj.
Maďarský název Győr pochází od rodu (v historických zdrojích také Geur nebo Jeur), který zde žil a který dle legendy přišel z německých zemí v první polovině 11. století. Do jihoslovanských jazyků pronikl tento název v podobě Jura/Đura (Јура/Ђура).
Přírodní poměry Město se nachází v severozápadní části Maďarska, 110 km západně od Budapešti, 65 km jihovýchodně od Bratislavy a 10 km od slovenských hranic. Střed města zahrnuje jediný vyšší vrcholek (Káptalandomb) v rovinaté a bažinaté krajině při veletoku Dunaji (ten se nachází od Győru jen 10 km severovýchodním směrem). To zde také již v dávnověku umožnilo rozvoj trvalého osídlení.
Podnebí a vodstvo Město má klasické mírné klima. Průměrná roční teplota zde dosahuje 10,3 °C a průměrné roční množství srážek potom 530 mm.
Město se rozvinulo při ústí Mošoňského Dunaje (), řeky Ráby, Rábce a Marcal do něj. Občas bývá proto označováno v Maďarsko jako „město řek“, ().
Dunaj má významný vliv na město, ať už z hlediska životního prostředí, či hospodářského rozvoje. Veletok byl regulován v letech 1886 až 1894. Nejvýznamnější řekou Győru je Mošonský Dunaj, který byl regulován společně s Dunajem; koryto Ráby bylo upraveno již roku 1893. V roce 1907 byla postavena plavební komora v Rajce u Bratislavy, která měla pomoci regulovat povodně.
Flora a fauna vpravo|náhled|Květinový zákon v lokalitě Ferdinandváros Oázy zeleně představují břehy řek, kde se nacházejí promenády. Rekreační areály vznikly buď tam, nebo v oblastech bývalých slepých ramen. Tak je tomu v případě Biskupského lesa, který leží severozápadně od středu města, ale i některých dalších. Uvedený les navštíví ročně 30–40 tisíc lidí a je hlavní zelenou plochou ve městě. Je označován za "plíce města".
Přítomnost lužních lesů znamená také značné množství zeleně, která zasahuje přímo až téměř ke středu samotného města (Bácsai rét, Bálványos, Püspökerdő, Rába- a Rábca mente).
Protipovodňové valy jsou v některých místech upraveny jako cyklostezky. Město má také několik parků, např. Batthyányho náměstí () je upravené do podoby velkého sadu a obdobně je tomu i v případě Bisingerova náměstí, které je umístěno blíže železniční stanici. Zalesněný je i ostrov na řece Rábě s Náměstím hrdinů ().
Ve městě existuje veřejná pláž v lokalitě s názvem Aránypart I.
Historie
vlevo|náhled|Győr v roce 1845
Doba před příchodem Maďarů Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již od pravěku. Archeologické nálezy včetně pevnosti jsou četné také pro období Římské říše. Prvními písemně doloženými obyvateli tu byli Keltové. V 6. století území osídlili Slované, kteří zde v 8. století koexistovali s Langobardy a s Franky, přišlými z jihu. Jejich komunity napadli Avaři. Slovanský živel stále převládal, i mezi lety 880 a 894, kdy byl součástí Velkomoravské říše.
Kočovní Maďaři sem vtrhli na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde stavěli stany, později i domy. V 13. století Győr těžce poničily vpády Mongolů a útok českých vojsk pod vedením Přemysla Otakara II. v roce 1271.
Středověk O dalších 300 let později, když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala – spálená pevnost. Porážka Turků u Gyoru a jeho znovuzískání v roce 1598 bylo bráno jako mimořádné vítězství a zajištění bezpečnosti Vídně. Trvalo však ještě více než sto let, než se podařilo Turky z oblasti dnešního Maďarska vypudit. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomoci severoitalských architektů v renesančním a barokním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic.
Novověk Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest mezi dvěma centry Rakouska, Vídní a Budapeští (tehdy Budínem) a zásluhou rozvoje náboženství, řemesel a kultury město prosperovalo. Roku 1627 přišli jezuité, kteří kromě kostela a koleje založili školu a nastolili rekatolizaci města. V roce 1749 Győr získal od královny Marie Terezie statut svobodného královského města. Slibný růst zpomalily již tereziánské války o dědictví slezské a zastavily jej napoleonské války. Rozvoji města přispěla i stále intenzivnější plavba na Dunaji, na jehož rameni se samotný Győr nachází. Rozhodující byl nakonec ale rozvoj strojírenského průmyslu. Roku 1896 byl založen strojírenský podnik Rába, zaměřený především na výrobu železničních vozů a lokomotiv, později i automobilů. Výstavba železnice však přeložila dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města (na Žitný ostrov, přes Nové Zámky a Štúrovo), a tak Győr nakonec ztratil na významu.
20. století vpravo|náhled|Následky bombardování v roce 1944 Po roce 1918 se Győr začal profilovat jako druhé nejprůmyslovější město v novém Maďarsku (po metropoli Budapešti a před zahájením industrializace dalších sídel).
Během druhé světové války, když nacisté obsadili Maďarsko, začaly se organizovat deportace Židů. Téměř všichni z nich zahynuli ve vyhlazovacím táboře Osvětim, nebo ještě cestou v uzavřených nákladních vagónech vlaku, šlo o cca 5 000 osob. Některým Židům bylo umožněno zůstat, ti však byli zmasakrováni 26. března 1945, jen několik hodin před osvobozením Rudou armádou.The Győr Jewish Community during the Holocaust. Dostupné online.
V měsíci březnu 1945, před koncem druhé světové války, byl Győr nepřetržitě tři dny bombardován spojeneckými leteckými silami. Po druhé světové válce byla zahájena obnova města i výstavbou nových, panelových sídlišť. Roku 1978 byla v moderní budově otevřena místní pobočka národního divadla podle návrhu architekta Kálmána Vinczeho. Nicméně historické centrum pozvolna chátralo. Jeho obnova začala v 70. letech 20. století a od 90. let 20. století byla značně zintezivněna. V této činnosti se stále postupně pokračuje, za rekonstrukci historického jádra město získalo ocenění Europa Nostra. Győr později získal i na dálnici (dálnice M1) spojující Vídeň s Budapeští. Výhledově by měla ve městě vzniknout nábřežní promenáda.
Obyvatelstvo Struktura obyvatelstva vpravo|náhled|Náboženská statistika obyvatel města z roku 2011 K 1. lednu 2011 žilo ve městě 129 527 lidí, což představovalo 28,9 % celkového počtu obyvatel župy Győr-Moson-Sopron. Počet obyvatel na km² v daném roce byl průměrně 741,8. Počet obyvatel mladších 19 let činil 20 % obyvatel města, počet obyvatel starších let šedesáti potom dvacet tři procent. V roce 2017 byla průměrná délka života u mužů 73,3 let a u žen 79,9 let. Podle sčítání lidu se 95% hlásilo k maďarské národnosti, zbytek cca 5 261, se hlásilo k národnostní menšině, z toho např. k německé (1,48 %), romské (0,83%) a rumunské (0,18%) atd.. Před druhou světovou válkou zde bylo zastoupeno také německé a židovské (13%) obyvatelstvo; před první světovou válkou zde žila slovenská komunita. Na přelomu století byl patrný trend mírného růstu obyvatel města a suburbanizace. Město je jedním z mála v Maďarsku, kde počet obyvatel od roku 1990 významněji neklesal.
Náboženský život Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2001 se více než tři čtvrtiny (79 %) obyvatel města hlásily ke konkrétnímu náboženskému vyznání. Tento trend postupně klesá (v dalších sčítáních lidu se hlásilo k náboženství méně lidí). Z katolických církví se k římskokatolické přihlásilo na začátku století 86 591 osob, k řeckokatolické církvi potom 540 osob. Zastoupeny jsou i luteránské církve (7 860 osob) a reformovaná církev (6 658 osob). K pravoslavným církvím se hlásí představitelé spíše národnostních menšin než Maďaři. K židovské náboženské obci se tehdy přihlásilo 82 osob.
Administrativní členění Město Győr se člení na následující místní části. Původně bylo rozčleněno na několik větších obvodů (jejich počet byl nižší, než je tomu v případě současných místních částí), toto rozdělení na číslované obvody bylo ale nakonec zrušeno.
<tr><td> Adyváros Bácsa Belváros (Staré město) Gyárváros (Průmyslová čtvrť) Győrszentiván Gyirmót Ipari Park (Průmyslová zóna) Jancsifalu Kisbácsa Kismegyer <td> Likócs Marcalváros Ménfőcsanak Nádorváros Pinnyéd Révfalu Sárás Szabadhegy Sziget (ostrov) Újváros (Nové město) Városrét
Mezi jednotlivými městskými částmi panují velké rozdíly. Révfalu patří k nejatraktivnějším lokalitám, kde by 36,5 % obyvatel města chtělo bydlet, pokud by mohlo, anebo by je považovalo za druhou až třetí volbu. Dalšími oblíbenými jsou Kisbácsa a staré město. Nejméně oblíbenou lokalitou je Nové město () a potom Marcalváros (sídliště na jihu města).
Hospodářství
Győr patří k hospodářsky velmi dobře rozvinutým městům. Ve statistice HDP na obyvatele se nachází 12 % nad celomaďarským průměrem. Město je jedním z center maďarské ekonomiky,Dávid Fekete: Economic Development and Economic Governance Through the Example of the City of Győr , str. 104 z regionálního hlediska je centrem Severního Zadunají. Míra nezaměstnanosti je zde dlouhodobě nízká; v roce 2011 činila 2,9 %. a roku 2019 1,32 % obyvatel. V témže roce zde bylo 83 044 práceschopných obyvatel.
Zemědělství Okolí města tvoří úrodná krajina. Ta je intenzivně zemědělsky využívána.
Průmysl Tradičně byl v Győru zastoupen jak strojírenský průmysl, tak také průmysl textilní. Největším zaměstnavatelem v oblasti zemědělství je společnost Pannon Gabona Rt. Po roce 1989 došlo k rozsáhlé transformaci ekonomiky; roku 1992 byla ustanovena mezinárodní průmyslová zóna (historicky první), která přilákala zahraniční investory.
V Győru sídlí pobočka Audi AG (Audi Hungaria Motor Kft.) která zde provozuje rozlehlou továrnu, otevřena byla v roce 1994. Vyrábějí se zde sportovní vozy Audi TT, A3 Cabriolet, A3 Limousine a rovněž množství typů motorů (1 913 053 motorů v roce 2007). Jako první se zde vyráběly čtyřválcové řadové motory pro Audi. Později přibyla montáž Audi TT Coupé a TT Roadster. Dále též šestiválcové a osmiválcové motory, a poté, co koncern získal automobilku Automobili Lamborghini S.p.A., začalo Audi vyrábět také vidlicové desetiválcové motory typu V10. Tyto motory pro Audi se plně vyrábějí zde, ale pro Lamborghini V10 pouze válcové bloky. Motory jsou dodávány rovněž to dalších typů vozů skupiny Volkswagen Group, přičemž přes 90 % motorů do vozů Audi je vyráběno zde. Audi je jedním z klíčových ekonomických hráčů města a významnou měrou se podílí na jeho celkovém hospodářství.
Sídlí zde také německý výrobce železničních modelů, společnost Märklin.
Místní průmysl používá na vytápění geotermální energii. V průmyslové oblasti je potom umístěna i tepelná elektrárna.
Služby Značný počet obyvatel je zaměstnán v obchodu a turistice. Ve městě sídlí celkem 400 společností.
Turistika Kromě historického jádra města a řady zajímavostí a památek jsou navštěvovány také místní lázně. V roce 1931 zde byly odhaleny termální prameny, lázně se zde nacházejí od roku 2014.
Atraktivní pro návštěvníky je rovněž i místní zoologická zahrada.
V roce 2010 byl 10. nejnavštěvovanějším městem v Maďarsku (mezi Šoproní a Egerem) a uskutečnilo se zde celkem 357 916 přenocování. Nejčastějšími zahraničními návštěvníky byli hosté z Německa (93 tisíc), dále Rumunska (14 tisíc) a Rakouska (10 tisíc).