Rimavská Sobota (, ) je město na řece Rimavě na jižním Slovensku, patřící k Banskobystrickému kraji, v historickém regionu Malohont. Žije zde obyvatel. Rimavská Sobota je administrativní a hospodářské středisko okresu a okolí. Ve městě převažuje obyvatelstvo slovenské (60 %) a maďarské (35 %) národnosti.
Název 1270 – Rymos Zumbota 1321 – Ryma Zumbath 1387 – Rymaszombatya 1773 – Rimavská Sobota 1786 – Rimavská Sobota, maď. Rimaszombat
Historie náhled|vlevo|Veduta města z roku 1769
Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během pravěku, a to v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období, a také z doby římské.
První středověkou osadu, existující již za krále Gézy v letech 1074–1079, zničili Mongolové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1268 z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána Rymboa Zumbota. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku 1334. Mezi lety 1441–1460 byla obsazena husitskými oddíly Jana Jiskry a bratříky, kteří zde vybudovali pevnost Sobôtka a vyjednávali s uherským regentem Janem Hunyadym.
V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny 16. století do roku 1601 město podléhalo turecké nadvládě Osmanské říše a trpělo nájezdy loupeživých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil právo meče.
Roku 1792 zde osvícenci založili jednu z prvních vědeckých společností na Slovensku. V 19. století bylo město sídlem Gemersko-malohontské župy (do té doby centrem Malohontu). 26. prosince 1805 zde na útěku z prohrané bitvy u Slavkova přenocoval zraněný generál Kutuzov. V revolučním roce 1848 Rimavská Sobota vystrojila pro maďarské revoluční vojsko 220 vojáků a 28 příslušníků národní gardy. V únoru 1849 tábořilo ve městě několik dní císařské vojsko. V srpnu 1849 zde operovali slovenští dobrovolníci pod velením plukovníka H. Lewartowského, resp. pod veleními Štefana Marko Daxnera a Jána Francisci. Památku maďarských revolucionářů připomíná bronzový pomník básníka Sándora Petőfiho. Š. M. Daxner zde pak byl zástupcem státního komisaře Gemersko-malohontské župy a později působil jako druhý podžupan této župy.
V roce 1921 zde stálo 1221 domů a žilo zde 7096 obyvatel, z toho 1430 Čechoslováků, 86 Němců, 4909 Maďarů a 367 Židů. Za první republiky se město hospodářsky příliš nerozvíjelo. V letech 1938 až 1944 bylo (na základě první vídeňské arbitráže) součástí Maďarského království. Obyvatelé židovské národnosti byli posláni do koncentračních táborů, z kterých se nevrátilo 726 osob. Dne 21. prosince 1944 bylo město osvobozeno vojsky 2. ukrajinského frontu. Maďarské obyvatelstvo bylo podle Benešových dekretů v letech 1945–1946 vystěhováno. V roce 1948 byla k Rimavské Sobotě pripojena obec Tomašová, nyní městská část s rodinnou zástavbou. V období socialismu bylo město silně přestavěno a industrializováno. V roce 1986 zde byla zbourána synagoga.
V roce 2001 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala planetku 20495 na počest slovenského města Rimavská Sobota. Model planetky se nachází v parku hvězdárny.
Dne 3. května 2007 byla zrušena železniční trať Rimavská Sobota – Poltár.
Přírodní poměry Ve správním území města leží přírodní rezervace Kurinecká dubina a zasahuje do něj část přírodní rezervace Pokoradzská jezírka.
Obyvatelstvo V Rimavské Sobotě žije obyvatelstvo těchto národností:
Slováci 54,0 % Maďaři 29,6 % Romové 1 % Češi 0,5 %
Obecní správa Části města
Městské části: Bakta, Dúžava, Kurinec, Mojín, Nižná Pokoradz, Sabová, Sobôtka, Včelinec, Tomášová, Vinice, Vyšná Pokoradz Sídliště: Rimava, Západ, Rožňavská Ostatní části: Chrenovisko, Šibeničný vrch
Symboly města Symboly města jsou:http://www.rimavskasobota.sk/?id_menu=17152&firmy_slovenska_flag=0
Znak Vlajka Pečeť Kombinovaná korouhev Řetěz primátora Standarta primátora
Znak městu udělil uherský král Zikmund Lucemburský při své návštěvě v roce 1387. Znak zobrazuje černou rozkřídlenou orlici s červenou zbrojí na stříbrném štítu. Z barev znaku je odvozená i současná černo-červeno-bíla vlajka města.
Hospodářství a doprava Rimavská Sobota je okresní město, administrativní a průmyslové centrum okresu. Průmysl zastupují konzervárna, mlékárna, masné závody. Pivovar Gemer a továrna na tabákové výrobky byly zrušeny. Kulturní život města kromě příležitostných festivalů zastupuje Gemersko-malohontské muzeum, věnované Gemerskému a Malohontskému regionu.
Město leží na železniční trati Brezno – Jesenské (trať číslo 174) a na evropské silnici E58. Ve městě funguje MHD formou čtyř autobusových linek (1, 2, 3, 4).
Školství Ve městě se nachází tyto střední školy: Gymnázium Obchodní akademie Střední zemědělská škola Střední průmyslová škola potravinářská Střední odborné učiliště zemědělské Střední odborné učiliště zemědělsko-potravinářské Střední odborné učiliště služeb Střední odborné učiliště strojírenské Soukromá konzervatoř
Pamětihodnosti historizující budova župního domu Malohontské župy, francouzského slohu z roku 1798, na Hlavním náměstí klasicistní budova župního domu (Čierny orol) Gemersko-malohontské župy, z roku 1849 na Hlavním náměstí klasicistní budova župního domu Gemersko-malohontské župy, z roku 1901, na náměstí Mihálya Tompu budova Uherského královského soudu z roku 1887, teď okresní soud klasicistní kostel sv. Jan Křtitele z roku 1790 na Hlavním náměstí barokně klasicistní kalvínský kostel z roku 1784 na Hlavním náměstí, hrob uherského sochaře Ištvána Ferénczyho luteránský kostel z roku 1832 stojí v Cukrovarské ulici klasicistní budova radnice z roku 1801 fragmenty tureckého mostu z roku 1553 historizující budova reformního gymnázia hvězdárna z roku 1975 Gemersko-malohontské muzeum se stálou expozicí, patří mezi nejstarší muzea na Slovensku. Vzniklo roku 1882. Původním sídlem muzea do roku 1910 byla budova bývalého Malohontského župního domu na Hlavním náměstí. Dnes se nachází v budově bývalých kasáren, postavených roku 1850. Muzeum se specializuje na dokumentaci, výzkum a získávání sbírek z historie, archeologie, etnologie, výtvarné umění, přírodní vědy a romská kultura regionu Gemer a Malohont. Bohaté sbírkové fondy muzea společenských a přírodních věd doplňuje rozsáhlý historický knižní fond. Celkový sbírkový fond přesahuje počet 93 000 předmětů. Bývalý hotel Tatra, národní kulturní památka
Pomníky a busty Sousoší básníků Jána Francisci-Rimavského a Michala Miloslava Bakulínyho Lujza Blaha (herečka) Sándor Petőfi (básník) Mihály Tompa (básník) Štefan Marko Daxner (Štúrovec) Busta Ivana Kraska Busta Jána Botta Památník obětem holocaustu
Osobnosti Rodáci Jaroslav Bakala (1931–2008), český historik Pavel Berky (* 1986), módní návrhář Lujza Blaha (1850–1926), herečka a zpěvačka Štefan Bolkay (1887–1930), zoolog, muzejník a entomolog Ernest Danko (* 1852), rómsky primáš Štefan Hatvani (1718–1786), přírodovědec, lékař a polyhistor Eva Kováčová (1951–2010), básnířka Martina Moravčíková (* 1988), česká plavkyně, olympionička Zoltán Pálkovács (1981–2010), slovenský judista, olympionik Ilma Rakusa (* 1946), švýcarská spisovatelka a překladatelka Peter Sever (1924–2004), spisovatel, scenárista, publicista, dramatik, překladatel a autor literatury pro děti a mládež Viktor Szombathy (1902–1987), spisovatel, překladatel, redaktor. Mihály Tompa (1819–1868), básník
Rezidenti Karel Augusta (1883–1974), český malíř János Fábry (1830–1907), maďarský učitel a botanik, zakladatel zdejšího muzea Vladimír Mináč (1922–1996), žák zdejšího gymnázia
Partnerská města Kolín, Česko Ózd, Maďarsko Tiszaújváros, Maďarsko Salonta, Rumunsko Świętochłowice, Polsko
Galerie
Odkazy Reference
Související články Gemer (region) Chodník Márie Széchy Seznam měst na Slovensku Maďarská menšina na Slovensku MŠK Rimavská Sobota
Externí odkazy
Kategorie:Obce v okrese Rimavská Sobota Kategorie:Okresní města na Slovensku Kategorie:Města v regionu Gemer