Koleda je píseň spojená vánočními a velikonočními oslavami, případně jinými svátky, doprovázející obchůzky domů. V posunutém slova smyslu označuje jakoukoliv vánoční píseň, zároveň však jako koleda může být chápána i obchůzka, kterou zpěv koled doprovází, dar při ní vybíraný a den ve který se koná.
Historie křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (1181–1226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské. Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu.
Koledou se též nazývá v některých zemích, zvláště v Polsku, každoroční sbírka, se kterou katoličtí kněží obcházejí farnost, aby si vykoledovali na živobytí.
Etymologie
České slovo koleda a jeho slovanské protějšky, například srbochorvatské kòleda nebo ruské коляда́ (koljada), vychází pravděpodobně z latinského calendae „kalendy, první dny v měsíci“. Alternativní výklady ho spojují s latinskými výrazy collecta „almužna, dávka“, colere „uctívat“, písní Collaudemus Christum regem „Chvalme Krista krále“, s výrazem kolednání „klekání“, s kol jeda „kolemjdoucí“, ruským коло́да (koloda) „kláda“ nebo s indickým božstvem jménem Kalanda.není jasné jaké indické božstvo se má pod jménem Kalanda skrývat.
Česko
Podle Lubomíra Tyllnera byly koledy původně písněmi písněmi spojenými s jarním novoročím a až po christianizaci se staly primárně písněmi vánočními. Jejich původ vidí ve víru v magickou moc slova a snaze zajistit zemědělskou plodnost. Tradičně byly zpívány během obcházení domů, jejichž obyvatelé byli skrze ně oslovováni. Typickou součástí obyčeje bylo dotazování koledníků, zda mohou zpívat a následně zpěv doprovázený přáním zdraví a úspěchu.
Některé z koled mají lidový původ a jejich obsahem je především samotný akt koledování, popis různých příhod a hospodářská prosperita. Píseň Vele, vele, dubec stojí prostřed dvora byla dokonce teologem Janem z Holešova v 15. století mylně vykládána jako velební babylónského Béla. Jiné koledy jsou původem umělé duchovní písně, k nejstarším patří More festi querimus z Jistebnického kancionálu, která byla zpívána při mikulášské obchůzce. Většina dochovaných koled vznikla až v baroku a klasicismu, příkladem je Chtíc, aby spal Adama Michny z Otradovic z roku 1647 nebo Den přeslavný jest k nám přišel Václava Karla Holana Rovenského z roku 1693.
Rusko
V Rusku jsou koledy (колядки koliadki) spjaty s Vánocemi a doprovázejí obchůzky maskovaných zpěváků, kteří obchází domácnosti, chválí jejich obyvatele, přejí jim bohatou úrodu, žádají o dary a někdy také hrozí pro případ, kdy by jim byly dary odmítnuty. V písních je často volán Koljada, tedy personifikované vánoční svátky. Naopak obsah týkající se Kristova narození v nich obvykle chybí.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Vánoce Křesťanská hudba Zimní slunovrat
Externí odkazy
Koledy ke stažení, texty a noty, informace, Víra.cz, Arcibiskupství pražské, Pastorační středisko, 2006-2007
Kategorie:Vánoční hudba Kategorie:Křesťanská hudba Kategorie:Hudební žánry