Brněnské krematorium je budova hřbitovní síně s krematoriem na Ústředním hřbitově v Brně. Krematorium bylo postaveno podle plánů Arnošta Wiesnera v letech 1926–1929 v Jihlavské ulici, v katastrálním území Štýřice, na jižním okraji brněnské městské části Brno-střed.
Historie Od počátku 20. století probíhaly v Brně úvahy o vybudování hřbitovní síně i s krematoriem. V roce 1911 byla v Brně ustavena pobočka vídeňského spolku Die Flamme a v roce 1921 vznikl spolek Krematorium. Mezitím roku 1919 došlo k uzákonění možnosti pohřbu žehem a v únoru 1923 město určilo místo samostatné stavby krematoria na vyvýšenině nad Ústředním hřbitovem na pozemku ležícím tehdy v katastrálním území Bohunice.
4. května 1925 byla vypsána soutěž na architektonický návrh stavby, k účasti na níž byli vyzváni kromě Arnošta Wiesnera ještě Pavel Janák, Vladimír Škára a Antonín Blažek. Komise, v níž zasedl krom jiných architekt Bohuslav Fuchs, akceptovala Wiesnerův návrh na posunutí staveniště blíže k Jihlavské ulici a požádala jej spolu s Janákem o předložení přepracovaných projektů zohledňujících připomínky. Z nich pak vybrala návrh Wiesnerův.
Samotná stavba byla realizována v letech 1926–1929 a první kremační rozloučení se uskutečnilo 8. dubna 1930. Téhož dne došlo i k prvnímu zpopelnění.
Od roku 1958 je krematorium spolu s obřadní síní a areálem Ústředního hřbitova kulturní památkou. Společně s kolumbáriem bylo v roce 2017 prohlášeno národní kulturní památkou České republiky.
V září 2025 byla dokončena třináctiměsíční rekonstrukce krematoria, kdy došlo k výměně dvou starších pecí a modernizaci technického zázemí a přilehlého kolumbária. Rekonstrukce probíhala za plného provozu.
Architektura Brněnské krematorium je jedinou sakrálně-kultovní stavbou Arnošta Wiesnera, který v jeho stavbě usiloval o nový výraz pro absolutní architekturu, jež by se vyrovnala egyptské pyramidě a křesťanskému kostelu. Stavbu tvoří celek navzájem oddělených jednotlivých částí. Vnější formě dominuje bílé těleso obřadní budovy, obklopené travertinovými pilíři, která je vnímána v symbolické rovině jako rakev obklopená pozůstalými. Tato část budovy vystupuje z rudé horizontální podnože propojené s terénem mohutným schodištěm. Namísto obřadní síně Wiesner vytvořil uzavřený dvůr, osvětlený přírodním světlem z proskleného stropu. V pravém křídle umístil místnosti pro lékaře, pitevnu a umrlčí komory. Ke spalovacímu prostoru za obřadním krytým dvorem přiléhal komín, který podle symboliky zajišťoval spojení s nebem. Venkovní prostranství vpravo i vlevo je uzavřeno ze dvou stran pergolami.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Ústřední hřbitov (Brno) Seznam funkcionalistických staveb v Brně Seznam národních kulturních památek České republiky
Externí odkazy
pohrby.cz – Pohřební a hřbitovní služby města Brna
Krematorium Brno na Archiweb.cz Markéta Svobodová: Brno – pokus o nový stavební typ, Archiweb.cz, 15. 1. 2007 (ve webovém archivu). Irena Frolová, Jiří Nováček: Brněnské krematorium oslaví 80. výročí od svého zprovoznění, Mediafax, 15. 5. 2010 (ve webovém archivu).
Brno Kategorie:Funkcionalistické stavby v Brně Kategorie:Národní kulturní památky v Brně Kategorie:Postaveno v Česku 1929 Kategorie:Dílo Ernsta Wiesnera Kategorie:Štýřice Kategorie:Krematoria v Jihomoravském kraji Kategorie:Cihlové stavby v Jihomoravském kraji