1. června – středa V Nizozemsku proběhlo nezávazné referendum o návrhu ústavy Evropské unie. Výsledky průzkumů mezi voliči odcházejícími od hlasovacích uren ukazují, že nizozemští občané evropskou ústavu odmítli poměrem 63 procent ku 37; konečné výsledky mají být oznámeny 6. června, až budou sečteny korespondenční hlasy. Volební účast přesáhla očekávání, když dosáhla 62,8 %. Nizozemský ministerský předseda Jan Peter Balkenende vyslovil hluboké zklamání nad výsledkem referenda, zopakoval však slib, že bude vůli voličů respektovat. Vyslovil se rovněž pro pokračování v ratifikaci ústavy v dalších zemích EU, přestože bez schválení ve všech státech EU nemůže vstoupit v platnost. V afghánském městě Kandahár bylo zabito nejméně 20 lidí při výbuchu v mešitě. Předpokládá se, že se tam odpálil sebevražedný atentátník. Mezi oběťmi je i šéf policie v Kábulu. K výbuchu, který si vyžádal i na 40 zraněných, došlo na bohoslužbě za význačného protitálibánského muslimského duchovního, zastřeleného 29. května. Afghánské úřady obvinily ze zosnování výbuchu organizaci al-Káida.
2. června – čtvrtek Litevský stočlenný parlament schválil poměrem hlasů 71:5 návrh ústavy Evropské unie. Mezi politiky zemí Evropské unie mezitím sílí skepse ohledně budoucnosti tohoto dokumentu, který již řada pozorovatelů označila za mrtvý. Sebevražedný útočník ve městě Túz Chúrmatli v severním Iráku zabil odpálením bomby nejméně 12 osob, z toho 6 členů ochranky místopředsedy irácké vlády, Kurda Rodže Núra Šavjíse. Zraněno bylo 39 lidí. Při neúspěšném útoku jiného sebevraha na konvoj amerického konzulátu v Kirkúku bylo zabito jedno dítě a několik lidí zraněno. Ve městě Bakúba byl při sebevražedném útoku zabit guvernér tamní provincie a tři příslušníci jeho ochranky. Při explozi bomby poblíž města Ramádí byl zabit jeden voják amerických okupačních sil. Pozdě v noci pak ve vesnici 80 kilometrů severně od Bagdádu najel automobil naložený výbušninami do domu. Zahynulo nejméně 10 lidí a dalších 12 bylo zraněno; motiv činu není jasný. Izrael propustil jako součást procesu snižování napětí mezi Izraelem a palestinskou samosprávou 398 palestinských vězňů, odsouzených v Izraeli za odbojové aktivity proti izraelské okupaci. 500 vězňů již bylo propuštěno v únoru 2005. Mezi propuštěnými nejsou vězni, kteří se podle Izraele přímo podíleli na atentátech na izraelské vojenské či civilní cíle. V Izraeli je vězněno dalších 7 500 Palestinců; palestinská samospráva požaduje propuštění 5 000 vězňů. V Bejrútu byl explozí bomby pod jeho automobilem zabit protisyrsky orientovaný novinář Samír Kasír. Libanonská opozice z jeho smrti obvinila prezidenta Emila Lahúda a syrské a libanonské tajné služby. V Srbsku bylo zatčeno 8 příslušníků polovojenské jednotky, kteří byli v roce 1995 natočeni svými kolegy při zastřelení 8 svázaných bosenských Muslimů u Srebrenice. Policie pachatele zatkla poté, co byl videozáznam promítán během procesu s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem a poté ho v Srbsku odvysílaly tamní televize.
3. června – pátek Agentura AFP citovala nejmenovaného činitele iráckého ministerstva vnitra, podle něhož se ozbrojeným silám irácké vlády podporovaným americkou armádou daří v hlavním městě Iráku Bagdádu zasahovat proti protivládním povstalcům. Činitel uvedl, že již bylo zatčeno přes 700 teroristů, 28 jich bylo zabito a bylo zabaveno i mnoho zbraní. Italský ministr práce a sociálních věcí Roberto Maroni, který je členem euroskeptické Ligy severu, navrhl zvážit odchod Itálie z eurozóny, tedy z měnové unie, ve které platí euro. Jeho vyjádření posílilo spekulace o možném rozpadu této měnové unie kvůli neschválení návrhu ústavy Evropské unie ve Francii a Nizozemsku.
4. června – sobota Při útoku sebevražedného řidiče automobilu na základnu amerických okupačních sil v Tikrítu bylo zabito 5 iráckých vládních vojáků a sedm zraněno.
5. června – neděle Obyvatelé Švýcarska v referendu schválili připojení země k tzv. schengenskému prostoru Evropské unie. Mezi státy tohoto prostoru jsou zrušeny hraniční kontroly osob, ovšem o to přísněji jsou střeženy vnější hranice tohoto prostoru. Pro připojení Švýcarska k Schengenskému prostoru se vyslovilo 54,6 procenta hlasujících. Švýcarští voliči také většinou 58 % schválili zavedení registrovaného partnerství pro homosexuály.
6. června – pondělí Britská vláda oznámila, že prozatím ustupuje od záměru nechat o návrhu ústavy Evropské unie hlasovat v referendu. O dalším postupu se Velká Británie rozhodne po jednání Evropské rady 16. a 17. června.
7. června – úterý Maďarský parlament zvolil novým prezidentem opozičního kandidáta, bývalého předsedu Ústavního soudu László Sólyoma. Sólyom porazil kandidátku vládních socialistů, předsedkyni parlamentu Katalin Sziliovou, poměrem 185 ku 182 hlasů. Při sérii pumových a sebevražedných útoků v severoiráckém městě Havídža bylo zabito nejméně 14 Iráčanů, z toho polovina vládních vojáků; mezi civilními oběťmi jsou i tři děti a jedna žena. Severně od Bagdádu zabili povstalci 4 vládní vojáky. Ve Fallúdže byli při pokusu o minometný útok na vojenskou základnu zabiti tři civilisté. Celkem bylo během dnešních útoků zabito nejméně 33 Iráčanů včetně vládních činitelů a dodavatelů americké armádě. Bezpečnostní poradce iráckého prezidenta sdělil televizi Al-Džazíra, že vládní strategie boje proti povstalcům funguje a že se začínají objevovat případy střetů mezi jednotlivými povstaleckými skupinami. Iráčtí povstalci zabili tři vojáky americké okupační armády. Při přepadu zásobovacího konvoje pro americkou armádu bylo zabito nejméně sedm Iráčanů z doprovodu konvoje. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda obvinil šéfa opoziční strany SMER Roberta Fica z toho, že své setkání s předsedou české vlády Jiřím Paroubkem využil „k očerňování vlastní země. Je to destruktivní politika a nevlastenecký postoj,“ uvedl Dzurinda.
9. června – čtvrtek Poté, co si několikatýdenní masové protesty indiánského obyvatelstva v Bolívii vyžádaly první lidský život, odstoupil prezident Carlos Mesa z funkce. Parlament poté zvolil prozatímní hlavou státu předsedu Nejvyššího soudu Eduarda Rodrígueze. Nový prezident přislíbil brzké předčasné volby. Situace v zemi se uklidňuje.
10. června – pátek Byly vyhlášeny výsledky ankety Největší Čech. Na prvním místě se objevil Karel IV., následován Tomášem Garriguem Masarykem a Václavem Havlem. Ve věku 88 let zemřel Kenneth Taylor, americký teolog, spisovatel a nakladatel.
11. června – sobota V Iráku byla propuštěna francouzská novinářka Florence Aubenasová a její irácký průvodce Husajn Hanún Sádí. Oba byli uneseni v lednu 2005; jejich únosci nevznesli žádné požadavky na francouzskou vládu, která byla odpůrcem Spojenými státy vedeného útoku na Irák. Generální tajemník mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic Robert Menard později uvedl, že za propuštění obou rukojmích bylo zaplaceno výkupné; francouzská vláda to popírá. Irácká pobočka organizace al-Káida se přihlásila k zodpovědnosti za sebevražedný útok automobilem naloženým výbušninami na budovu slovenského velvyslanectví v Bagdádu. Podle jejího prohlášení tam v době útoku probíhalo „velké shromáždění členů CIA“. Při útoku nebyl nikdo zraněn. Slovenské úřady se nevyjádřily k tvrzení o setkání členů CIA v budově. Při jiném útoku al-Káida byli zabiti nejméně tři členové zvláštní irácké policejní jednotky.
12. června – neděle Výbuch dálkově ovládané nálože zavinil vykolejení rychlíku z Grozného do Moskvy. Při havárii, ke které došlo asi 150 kilometrů jižně od Moskvy, bylo zraněno asi 40 lidí. Není známo, kdo je za útok zodpovědný. Americké okupační síly oznámily, že při náletech na pozice iráckých povstalců zabily u hranic se Sýrií 40 bojovníků. V druhé řadě soutěže Česko hledá Superstar zvítězil Vlastimil Horváth, druhý se umístil Petr Bende.
13. června – pondělí Italské referendum o umělém oplodnění bylo pro nízkou účast voličů (24%) prohlášeno za neplatné. Výsledek je některými komentátory označován za velké vítězství katolické církve, která ústy papeže Benedikta XVI. vyzvala italské katolíky k bojkotu referenda. Michael Jackson byl shledán nevinným ve všech bodech obžaloby. Od ledna probíhal proces ve kterém byl obviněn ze zneužívání třináctiletého chlapce.
15. června – středa Sebevražedný útočník zabil v iráckém městě Chális 23 vládních vojáků. Při jiném sebevražedném útoku bylo v Bagdádu zabito 7 vládních policistů.
16. června – čtvrtek Hlavy členských států EU se rozhodly posunout termín pro ratifikaci ústavy Evropské unie, který byl původně stanoven na 1. listopadu 2006. Politici podle svých slov hodlají s občany o ústavě diskutovat, nehodlají však její text změnit. Při výbuchu bomby bylo poblíž iráckého města Ramádí zabito 5 příslušníků americké námořní pěchoty. Při útoku sebevražedného atentátníka řídícího automobil naložený výbušninami bylo v Bagdádu zabito 6 vládních policistů. V Mosulu byl zastřelen jeden soudce a jeho řidič. V městě Karbalá jižně od Bagdádu byl útočníky převlečenými za policisty zabit bývalý vysoký funkcionář režimu Saddáma Husajna, který v minulosti údajně pomáhal identifikovat šíity, kteří se zúčastnili v březnu 1991 protivládního povstání. Americké okupační síly oznámily zatčení údajného vysoce postaveného pobočníka Jordánce Abú Musab az-Zarkávího. Zarkávího ozbrojená skupina se hlásí k odpovědnosti za řadu útoků na vojenské i civilní cíle a za smrt některých unesených osob v Iráku.
17. června – pátek Summit hlav států a vlád členských zemí Evropské unie v Bruselu neskončil dohodou o rozpočtu EU na období 2007–2013. Velká Británie požadovala snížení svého příspěvku do rozpočtu EU, o čemž se s ostatními státy nedohodla. Krach summitu prohloubil krizi, v níž se EU ocitla po zamítnutí návrhy ústavy EU francouzskými a nizozemskými voliči. V prvním kole prezidentských voleb v Íránu nezískal žádný kandidát potřebnou nadpoloviční většinu hlasů. Do druhého kola, které proběhne 24. června, postoupil bývalý prezident z let 1989 až 1997 Akbar Hášemí Rafsandžání, který získal 20,8 procent hlasů, a starosta Teheránu Mahmúd Ahmadínežád se ziskem 19,3 procenta hlasů. Volební účast dosáhla nečekaně vysokých 68 procent. Zatímco Rafsandžání je považovaný za umírněného politika, Ahmadínežád reprezentuje ultrakonzervativní linii v íránské politice.
18. června – sobota V Libanonu proběhla poslední část parlamentních voleb. Podle oficiálních celkových výsledků v nich zvítězila protisyrská opozice, která ve 128členném parlamentu získala 72 křesel. V posledním hlasování, které proběhlo v severním Libanonu, získala opozice vedená Saadem Harírím, synem zavražděného bývalého předsedy vlády Rafíka Harírího, všech 28 mandátů, které byly ve hře.
19. června – neděle Sebevražedný útočník, údajně patřící ke skupině Jordánce Abú Musab az-Zarkávího, se odpálil v restauraci poblíž tzv. Zelené zóny v Bagdádu. Při výbuchu bylo zabito nejméně 23 osob, z toho nejméně 6 policistů. Zraněno bylo 36 lidí. Při dalších incidentech jinde v Iráku bylo zabito nejméně 9 lidí, až na jednoho zřejmě příslušníci vládních ozbrojených sil. Americké okupační síly mezitím uvedly, že při ofenzívě proti povstalcům u syrských hranic zabily 50 bojovníků a na 100 jich zajaly. Na podporu americké akce byly povolány i britská vojenská letadla.
20. června – pondělí