náhled|Rostlina s plody (Castela emoryi) náhled|Mladý semenáček (Eurycoma longifolia) Simarubovité (Simaroubaceae) je čeleď tropických stromů nebo keřů z řádu mýdelníkotvarých.
Rozšíření Simarubovité rostou v tropech, méně už v subtropech a mírném pásu na severní i jižní polokouli. Hlavní centra výskytu jsou v tropických oblastech Ameriky, Karibiku a západní Afriky. V České republice i v celé Evropě roste jediný nepůvodní druh pajasan žláznatý, který je světově nejrozšířenějším rodem této čeledě.
Popis Rostliny z čeledi simarubovité jsou stromy nebo keře bez pryskyřičných kanálků, převážně stále zelené, dvoudomé nebo jednodomé, často mají velmi hořkou kůru, dřevo i semena. Listy s palisty i bez jsou převážně střídavé, zpeřené nebo výjimečně jednoduché.
Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, pravidelné. Bývají heterochlamydní i haplochlamydní. Gyneceum bývá apokarpní nebo synkarpní rostlé z 1 až 5 plodolistů, každý s 1 až 2 vajíčky, semeník je svrchní. Kalich je trubkovitý, obvykle 5 pětilaločný. korunních plátků bývá 5, jsou většinou volné, někdy srostlé do trubky a někdy zcela chybí, tyčinek umístěných ve dvou kruzích je stejný nebo dvojnásobný počet, stejně jako čnělek. Květy jsou uspořádány do jsou úžlabních nebo terminálních květenství, která jsou hroznatá, latnatá nebo s vidlanovými vrcholíky.
Plody jsou tobolky, bobule, peckovice nebo nažka. flora.huh.harvard.edu
Využití Dřevo z některých druhý rostlin z čeledě simarubovitých, např. Quassia a Picrasma je zdrojem hořčin, např. kvasinu, pikrasminu a neokvasinu. Jsou to triterpenové neglykosidické sloučeniny s částečným i insekticidním a amoebocidním účinkem. Číslo hořkosti těchto dřev se pohybuje od 40 000 do 50 000 (1 gram látky rozpuštěné ve 40 000 až 50 000 ml vody ještě vyvolá hořkou chuť). www.chemicke-listy.cz Těchto hořčin se však smí používat jen k ochucování nápojů a pekařských výrobků.eur-lex.europa.eu
Odvar z kůry některých druhů rodů Picrasma, Quassia a Simaba se používá v tropické Americe jako lék proti malárii a semena rodu Brucea v jihovýchodní Asii k léčbě úplavice. www.britannica.com
Zástupci brucea (Brucea) hořčina (Picrasma) hořkoň (Quassia) kastela (Castela) leitnérie (Leitneria) pajasan (Ailanthus) simaruba (Simarouba)
Taxonomie Vědecké náhledy na rody příslušející do čeledě simarubovité se vyvíjejí, bývá uváděno číslo 20 až 35 rodů. Zde je jedna z věrohodných možností: Ailanthus Desf., 1788 Amaroria A. Gray, 1854 Brucea J. F. Mill., 1779 Castela Turpin, 1806 Eurycoma Jack, 1822 Gymnostemon Aubrév. et Pellegr., 1962 Hannoa Planch., 1846 Iridosma Aubrév. & Pellegr., 1962 Laumoniera Noot., 1987 Leitneria Chapm., 1860 Nothospondias Engl., 1905 Odyendea Pierre ex Engl., 1896 Perriera Courchet, 1905 Picrasma Blume, 1825 Picrolemma Hook. f., 1862 Pierreodendron Engl., 1907 Quassia L., 1762 Samadera Gaertn., 1791 Simaba Aubl., 1775 Simarouba Aubl., 1775 Soulamea Lam., 1783
Odkazy
Reference
Externí odkazy
flora.huh.harvard.edu florabase.calm.wa.gov.au www.aluka.org
Kategorie:Mýdelníkotvaré