Otakar Švec (23. listopadu 1892 Praha-Nové MěstoMatrika narozených, sv. Apolinář, 1891–1894, snímek 352, Záznam o narození a křtu – 4. dubna 1955 nebo 3. března 1955 Praha) byl český sochař. Jeho nejznámějšími díly jsou vůbec první česká futuristická socha Motocyklista (Sluneční paprsek) z roku 1924, pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech, plastiky T. G. Masaryka a monumentální pomník J. V. Stalina na Letné v Praze.

Život Narodil se v rodině cukráře Josefa Švece a matky Františky, rozené Žemlové. Byl třetím ze sedmi dětí.Stejnojmenný starší bratr Otakar zemřel před jeho narozením, předčasně zemřela i jedna ze tří sester.

V letech 1908–1911 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 absolvoval roční stáž v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932.

Manželka Vlasta Švecová v dubnu 1954 spáchala sebevraždu. Otakar Švec spáchal sebevraždu rok poté, několik týdnů před odhalením pomníku Josefa Stalina (ten byl odhalen 1. května 1955).

Dílo náhled|Švec s návrhem pomníku Stalina Otakar Švec byl mimořádně nadaným sochařem a již ve 20. letech dostal možnost portrétovat prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Tento portrét se stal předlohou pro bronzový pomník TGM v Lounech a pískovcový pomník v Sušici. Jeho nejslavnější socha Sluneční paprsek (podle populární anglické značky motocyklů Sunbeam, 1924) byla představena na výstavě dekorativních umění v Paříži. Na přelomu tisíciletí nechala Národní galerie v Praze tuto sochu znovu odlít pro americké sběratele manžele Hascoeovi. Jejich pozůstalost se roku 2011 dražila v Sotheby’s a Sluneční paprsek dosáhl rekordní ceny 3,8 milionu korun.

Švec byl přítelem architekta Bedřicha Feuersteina a původně měl být autorem sochařské výzdoby Vojenského zeměpisného ústavu, který Feuerstein postavil v Bubenči v letech 1921–1923. Vojenským zadavatelům se Švecovy ženské postavy jevily příliš štíhlé a dali přednost plnějším tvarům od Břetislava Bendy. Počátkem třicátých let Švec vytvořil unikátní civilistní dvojportrét Voskovce a Wericha v polychromované sádře (1932) a byl rovněž spoluautorem scény pro hru Osel a stín (1933).

Jeho prvním významným dílem se stal Sluneční paprsek – Motocyklista, futuristická socha jezdce na motocyklu z roku 1924. Odlitek ze sbírek Národní galerie Praha byl umístěn v zahradě Zbraslavského kláštera, později ve Veletržním paláci. Alegorické postavy na fasádě spořitelny v Lounech Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích Byl autorem portrétů významných osobností (Josef Bohuslav Foerster, 1918, dvojportrét Voskovce a Wericha, 1932,O. Švec: Voskovec a Werich (1932) Vítězslav Nezval, 1932, Jan Neruda, 1942, Vítězslav Novák, 1948, Otakar Nejedlý, houslista J. Vaněček) Pomník Adolfa Heyduka byl odhalen v Písku roku 1935  Pomník ruského legionáře plukovníka Josefa Jiřího Švece, který byl slavnostně odhalen 29. 9. 1934 v Praze na Pohořelci v ose tehdejších kasáren. Pomník T. G. Masaryka v Lounech z roku 1930 byl zničen za nacistické okupace. V roce 2018 byla v Lounech odhalena zmenšená replika plastiky modelovaná podle původního Švecova návrhu. Pomník T. G. Masaryka v Sušici (předloha shodná s pomníkem v Lounech), pískovec, instalován v roce 1969. Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948), odhalen v den třetího výročí osvobození americkou armádou Pomník Karla IV. v Karlových Varech (1955) Statečnost (pro Národní památník na Vítkově) Věrnost (pro Národní památník na Vítkově)

Komorní plastiky Houslistka (v. 53 cm)Otakar Švec: Houslistka, Galerie Platýz Bugatka (28,5 × 54 cm)Otakar Švec, Bugatka, Galerie Artia

Stalinův pomník Podrobnější informace viz Stalinův pomník

Roku 1949 zvítězil v sochařské soutěži na pomník J. V. Stalina v Praze na Letné. V letech 1950–1955 na tomto monumentálním projektu pracoval spolu s architekty Vlastou a Jiřím Štursovými, kteří řešili podstavec a okolí pomníku. V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec zhotovil třímetrový model. Sousoší bylo částečně vytvářeno v bývalém ateliéru Bohumila Kafky ve Střešovicích. K samotné realizaci sochy a její stavbě byli povoláni studenti Akademie výtvarných umění v Praze a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m. Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955. Odstraněn byl v listopadu 1962.

Zastoupení ve sbírkách Národní galerie Praha Galerie hlavního města Prahy Muzeum hlavního města Prahy Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře Galerie moderního umění v Hradci Králové Muzeum umění Olomouc Oblastní galerie v Liberci Galerie Klatovy–Klenová Sbírka Hascoe

Galerie

Otakar Švec v umění Rudolf Cainer zpracoval osud Otakara Švece v románu Žulový Stalin. Na námět této knihy natočila v roce 2017 Česká televize film Monstrum podle scénáře a v režii Viktora Polesného Opera Žádný člověk Jiřího Kadeřábka , premiéra v březnu 2017 v Národním divadle v Praze. Opera Monument skladatele Marka Ivanoviće a libretisty Davida Radoka. Premiéra se konala 7. února 2020 v Janáčkově divadle v Brně

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959 Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 – 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978 Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800–1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867–1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazy

Životopisný film o Otakaru Švecovi „Monstrum“, režie Viktor Polesný

Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Členové JUV Kategorie:Futurismus Kategorie:Sochaři socialistického realismu Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Narození 23. listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Úmrtí 4. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Muži