Felix Jenewein (4. srpna 1857 Kutná HoraMatriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora – 2. ledna 1905 BrnoMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl český malíř a ilustrátor.

Život Felix Jenewein pocházel z rodiny Felixe Jeneweina (* 1805), úředníka továrny na tabák v Sedlci u Kutné Hory, a jeho ženy Barbory (* 1818). Měl sestry Filipínu a Barbaru. Otec pocházel z Hallu v Tyrolsku, později rodinu opustil a odstěhoval se na Žižkov.Archiv hl. m. Prahy, Konskripční pobytové přihlášky pražského obyvatelstvaSoupis pražských obyvatel, Felix Jenewein starší

Na doporučení Antonína Lhoty šel ke zkouškám na pražskou Akademii, kde pak studoval historickou malbu v ateliéru Antonína Lhoty a Jana Sweertse. Ve studiu pokračoval na vídeňské akademii u prof. Josefa Matyáše Trenkwalda, během studií se svým profesorem pracoval na freskové výzdobě Votivního chrámu ve Vídni. Přátelil se s Josefem Tulkou a Maxem Pirnerem, patřil ke generaci Národního divadla. Vyšel z romantismu Mánesova ladění, postupně přešel k nazarenismu a secesi.

14. ledna 1877 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 25. pěšímu pluku do Chamulu. 7. srpna 1882 se v kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích oženil s učitelkou Marií Stehlíkovou z Kutné Hory (1862–1941),Matrika oddaných, sv. Mikuláš Vršovice, 1880–1884, snímek 103 která vydala paměti. O svého bratra pečovala také malířova sestra také Filipína Jeneweinová, učitelka a ředitelka dívčí obecné školy v Praze na Žižkově.Řeháková Anna, Zašlé časy. Nákladem vlastním, Praha 1932, s. 75

Většinu svého tvůrčího života působil v Praze.

Zúčastnil se soutěže na výzdobu Rudolfina. Uplatnil se jako ilustrátor (časopisy Paleček, Šotek, Zlatá Praha) a v letech 1890–1892 jako profesor kreslení na Uměleckoprůmyslové škole. Od roku 1902 vyučoval v Brně na Vysokém učení technickém. V Brně byl také členem poradního sboru a nákupní komise Moravského zemského muzea.

V Brně předčasně zemřel stižen mrtvicí. Byl pohřben v Kutné Hoře na hornickém hřbitově Všech Svatých.Knihovna v Kutné Hoře: Procházka po hrobech slavných. MěK, 30.9.2014. Dostupné z WWW .

Dílo Vytvořil především sugestivní historická díla, v kterých navazuje na nazarenskou katolickou tematiku a kompozici. V mládí se nesetkal s velkým pochopením pro svá tragická a katastrofická témata i temné barevné ladění. Jeho umělecký názor byl doceněn teprve s nástupem secesního symbolismu. Jeho největší monumentální realizací je výzdoba interiéru kostela Svaté rodiny ve Vídni na Neu-Ottakringu z roku 1898 (malba rodokmenu Kristova a apoštolů). Stěžejním dílem je také šestidílný cyklus kartonů Mor malovaný technikou kvaše, dnes ve sbírce Národní galerie v Praze. Jeneweinovu uměleckou pozůstalost odkoupila Moderní galerie Království českého v Praze. Město Kutná Hora zřídilo Galerii Felixe Jeneweina, která pravidelně pořádá výstavu z jeho díla. Jeho práce jsou rovněž ve sbírkách GVU v Ostravě a Moravské galerie v Brně.

Pozůstalost a posmrtné pocty Pozůstalost je uložena ve Státním okresním archivu v Kutné Hoře. Jeneweinova ulice je v Brně a v Kutné Hoře Na rodném domě v Kutné Hoře je umístěna umělcova busta

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura Jakub Deml: Dílo Felixw Jeneweina. Praha 1928 Nová encyklopedie českého výtvarného umění, ed. Anděla Horová, I. díl. Academia Praha 1995, s.320-321 (Roman Prahl). Nový velký ilustrovaný slovník naučný Příruční slovník naučný

Externí odkazy

Kategorie:České malířství 19. století Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Realističtí malíři Kategorie:Pedagogové na Vysoké škole uměleckoprůmyslové Kategorie:Pedagogové na Vysokém učení technickém v Brně Kategorie:Narození 4. srpna Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Narození v Kutné Hoře Kategorie:Úmrtí 2. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1905 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení v Kutné Hoře Kategorie:Muži Kategorie:Členové JUV Kategorie:Čeští malíři 20. století