náhled|Přeshraniční propojení s Českými Velenicemi přes lávku

Gmünd (dříve česky Cmunt) je okresní město v severozápadní části rakouské rakouské spolkové země Dolní Rakousy, v regionu Waldviertel, přímo na hranici s Českem. Je správním centrem stejnojmenného okresu. K 1. lednu 2026 zde žilo 5 139 obyvatel.Ein Blick auf die Gemeinde Gmünd, Statistik Austria. Společně s bezprostředně sousedícími Českými Velenicemi tvoří přeshraniční dvojměstí.

Geografie Gmünd leží na soutoku Lužnice (německy Lainsitz) a říčky Skřemelice (Braunaubach). Je hospodářským, kulturním a turistickým střediskem horní části Waldviertelu a významným silničním a železničním přechodem na česko-rakouské hranici. Větší část přírodního parku Blockheide-Eibenstein se nachází na území města.

Části obce Území města se skládá z pěti sídel (počet obyvatel k 1. lednu 2026): Breitensee (201), včetně Neu-Nagelbergu Gmünd (4 423), včetně Böhmzeilu, Haidu a Neustadtu Grillenstein (117) Großeibenstein (213) Kleineibenstein (185), včetně Ludwigsthalu

Katastrální území nesou názvy Böhmzeil, Breitensee, Eibenstein, Gmünd a Grillenstein.

Sousední obce Na české straně sousedí Gmünd s obcemi České Velenice, Rapšach a Nová Ves nad Lužnicí, na rakouské straně s obcemi Brand-Nagelberg, Schrems, Hoheneich, Großdietmanns a Waldenstein.

Historie náhled|Gmünd na rytině Georga Matthäuse Vischera z roku 1672 Název města pochází ze středohornoněmeckého slova gemunde („ústí“) a vztahuje se k soutoku Lužnice a Skřemelice. Soutok byl roku 1179 v hraniční listině mezi Rakouskem a Čechami označen latinsky jako concursus duorum rivulorum („soutok dvou potoků“). Na strategicky výhodném místě nechal Hadmar II. z Kuenringu na konci 12. nebo počátku 13. století založit plánovité opevněné město.

Středověké sídlo vzniklo na terase chráněné oběma vodními toky. Jeho půdorys určovalo protáhlé náměstí, městský hrad na jihozápadě a farní kostel na severovýchodě. Roku 1278 je Gmünd doložen jako tržní městečko (forum Gemund) a roku 1311 poprvé jako město (civitas). Ze středověkého hradu se vyvinul dnešní zámek Gmünd. Stavba má románské jádro, v 15. a 16. století byla výrazně přestavěna a v 17. století rozšířena do uzavřeného čtyřkřídlého areálu obklopeného anglickým parkem.

Vývoj města poznamenaly husitské vpády roku 1426 a několik požárů, zvláště v letech 1473 a 1763. Zemědělství, řemesla, mlýny a regionální obchod byly dlouho základem místního hospodářství. Udělení týdenního trhu a dvou výročních trhů roku 1535 posílilo význam Gmündu. Roku 1810 se město vykoupilo z poddanské závislosti.

Rozvoj železnice Zásadní změnu přineslo otevření Dráhy císaře Františka Josefa. Roku 1869 byla zahájena doprava z Vídně přes Gmünd do Českých Budějovic a roku 1871 vzniklo souvislé spojení s Prahou. Nádraží asi 2,5 km severozápadně od starého města se stalo důležitým uzlem. Stejně jako železniční dílny vybudované roku 1872 však leželo v tehdy samostatných obcích Böhmzeil a Unter-Wielands. Kolem roku 1900 pracovně zaměstnávaly dílny asi 800 lidí.

Od roku 1900 zpřístupňovaly okolí Gmündu waldviertelské úzkorozchodné dráhy. Tratě do Litschau a Heidenreichsteinu byly otevřeny roku 1900, spojení přes Weitru do Groß Gerungs bylo dokončeno roku 1903. V letech 1907–1916 spojovala centrum se vzdáleným nádražím první trolejbusová trať v Rakousku.

Městem prochází 15. poledník východní délky, jehož střední místní čas odpovídá středoevropskému času. Po zavedení jednotného času na rakouských státních drahách 1. října 1891 byl proto označován také jako „časový poledník Gmündu“.

Uprchlický tábor za první světové války náhled|Bývalá hlavní brána uprchlického tábora Na počátku první světové války byl roku 1914 jižně od města zřízen uprchlický tábor Gmünd pro uprchlíky z Bukoviny a Haliče.Manfred Dacho, Franz Drach, Harald Winkler: Am Anfang war das Lager. Verlag Bibliothek der Provinz, 2014, ISBN 978-3-99028-350-9. Po vstupu Itálie do války v něm bylo ubytováno také přibližně 15 000 evakuovaných obyvatel Istrie.300 Kroaten bei Totengedenken in Gmünd, 20. 5. 2014.

Tábor byl projektován pro 30 000 lidí a fungoval jako rozsáhlé samosprávné sídlo s vodovodem, elektřinou a železniční vlečkou. Měl nemocnici, školu, řeckokatolický kostel, sirotčince, dílny, hasičský sbor, poštu, telegrafní úřad a divadlo. V letech 1914–1918 jím prošlo asi 200 000 lidí. Přibližně 30 000 uprchlíků zemřelo následkem infekčních nemocí, podvýživy a špatných hygienických podmínek a bylo pohřbeno na táborovém hřbitově. Po válce vznikla na místě tábora čtvrť Gmünd-Neustadt. V bývalé vstupní budově bylo roku 2019 otevřeno muzeum Haus der Gmünder Zeitgeschichte.Haus der Zeitgeschichte eröffnet in Gmünd, ORF Niederösterreich, 11. 5. 2019.

Vznik státní hranice a Českých Velenic V důsledku Saintgermainské smlouvy z roku 1919 muselo Rakousko po rozpadu habsburské monarchie postoupit Československu část svého území. Týkalo se to i západního Vitorazska, včetně předměstí Unter-Wielands a velké části Böhmzeilu s hlavním nádražím a železničními dílnami. Spojenci ponechali historické město Rakousku, ale železniční uzel přidělili Československu.Papers relating to the foreign relations of the United States, Paris Peace Conference 1919, Volume VII, Office of the Historian.

Z obou předměstí vznikla roku 1922 československá obec České Velenice.Začátky města, město České Velenice. Její název vznikl spojením názvů Česká Cejle (Böhmzeil) a Dolní Velenice (Unter-Wielands). Státní hranici mezi oběma městy tvoří z velké části Lužnice. Rakouská zastávka Gmünd Stadt byla do roku 1922 přestavěna na nové nádraží Gmünd NÖ a stala se výchozím bodem úzkorozchodných tratí.

Po vytyčení hranice se Gmünd více orientoval na průmysl, zatímco České Velenice se rozvíjely jako železničářské město. Nová hranice však zpočátku zůstávala v každodenním životě prostupná a České Velenice nadále odebíraly vodu a elektřinu z rakouské strany.

Nacismus a druhá světová válka Po obsazení československého pohraničí na základě Mnichovské dohody byly České Velenice v říjnu 1938 připojeny k německému správnímu území a podřízeny Gmündu. Dne 1. dubna 1942 nařídil říšský místodržitel Dolních Dunajů Hugo Jury začlenění území Gmünd-Bahnhof do města.

náhled|Pomník 485 obětí židovského tábora Dne 22. prosince 1944 přijel do Gmündu transport asi 1 700 Židů deportovaných z Budapešti. Byli internováni v obilném skladu a do 16. února 1945 jich 485 zemřelo. Pohřbeni byli na území dnešních Českých Velenic. Městský lékař Arthur Lanc a jeho manželka Maria vězně podporovali a tři z nich zachránili před další deportací. Arthur Lanc byl později oceněn titulem Spravedlivý mezi národy.Arthur Lanc, Gedenkort.at. Dne 23. března 1945 byly nádraží a železniční dílny těžce poškozeny americkým náletem.

Po kapitulaci nacistického Německa byly obnoveny hranice z roku 1920 a České Velenice se znovu staly součástí Československa. V Gmündu je doloženo sedmnáct místních obětí holokaustu.

Vývoj po roce 1945 Dne 9. května 1945 město obsadila sovětská armáda; sovětské velitelství zde zůstalo do konce okupačního období roku 1955. Po komunistickém převratu v Československu v roce 1948 byla hranice postupně uzavřena. Roku 1984 českoslovenští pohraničníci zastřelili uprchlíka Františka Faktora na rakouském území poblíž Gmündu.Herbert Budka: Neuropathology in 1984: a deadly shot into the heart of Europe. Free Neuropathology, 5/2024, DOI 10.17879/freeneuropathology-2024-5976.

V roce 1972 byla ke Gmündu připojena obec Eibenstein se sídly Eibenstein, Grillenstein a Breitensee. Státní hranice byla v Gmündu otevřena 4. prosince 1989.1989: Fall des Eisernen Vorhanges in Gmünd, NÖN. Od školního roku 1991/1992 mohou čeští žáci navštěvovat školské centrum v Gmündu a roku 1994 byl zřízen další přechod pro pěší a cyklisty. Vstupem Česka do Evropské unie roku 2004 a do schengenského prostoru roku 2007 skončily stálé hraniční kontroly.

Na počátku 90. let vznikl přeshraniční průmyslový park ACCESS Gmünd–České Velenice, označovaný za první přeshraniční hospodářský park v Evropě.Access Industrial Park Austria Gmünd, ecoplus. V roce 2025 se na obou stranách hranice nacházelo 58 podniků s přibližně 1 700 zaměstnanci.Wirtschaftsstandort mit doppeltem Vorteil, 28. 5. 2025.

V listopadu 2024 bylo oznámeno, že se v Gmündu uskuteční dolnorakouská zemská výstava 2028 zaměřená na vodní svět Waldviertelu.Landesausstellung 2028: Gmünd und seine Wasserwelt im Zentrum, ORF, 26. 11. 2024.

Přeshraniční spolupráce Gmünd a České Velenice dnes tvoří přeshraniční dvojcentrum s přibližně 9 000 obyvateli. Podle studie programu ESPON zveřejněné roku 2026 jsou obě města propojena zejména ve zdravotnictví, školství, dopravě, hospodářství, kultuře a cestovním ruchu. Přeshraniční veřejné služby ve zdravotnictví, vzdělávání a volném čase mají spádovou oblast téměř 60 000 obyvatel.CROSSGOV – Gmünd–České Velenice (AT/CZ) case study, ESPON, 2026.

Kultura a pamětihodnosti

Stavby a pamětihodnosti náhled|Náměstí v Gmündu

Staré Město Gmünd má řadu historických a architektonických pamětihodností, které se soustřeďují především ve Starém Městě.

Stará radnice (Altes Rathaus), bývalá městská soudní a správní budova ze 16. století; dnes v ní sídlí městské muzeum, trafika a kavárna se zmrzlinou Městské opevnění Gmündu, historický obranný systém města Zámek Gmünd, zámecký areál vzniklý přestavbou středověkého městského hradu, s románským jádrem a gotickou branskou věží Sgrafitové domy na náměstí, měšťanské domy z konce 16. a počátku 17. století s vyobrazeními motivů z antické mytologie a Bible Stará kovárna (Alte Schmiede), poprvé připomínaná roku 1569, kompletně dochovaná řemeslnická dílna se dvěma historickými měchy a železným kruhovým kamenem; dnes slouží jako ukázková kovárna Palmenhaus Gmünd, raně historizující skleník vybudovaný ve druhé polovině 19. století arcivévodou Zikmundem Rakouským; v 80. letech 20. století byl zrekonstruován a dnes slouží jako místo konání kulturních akcí Zámecký park Gmünd, park založený jako anglický park s částečně dochovanými historickými dřevinami

náhled|Zámek Gmünd

Sakrální stavby a hřbitov V Gmündu se nachází řada sakrálních památek. Město je sídlem tří farností, a proto se zde nacházejí také tři farní kostely.

Katolický farní kostel svatého Štěpána, jehož jádro pochází přibližně z roku 1200; stavba obsahuje románské, gotické a novogotické prvky a v letech 1981–1982 byla rozšířena podle plánů architekta Clemense Holzmeistera Evangelický kostel Friedenskirche, postavený v letech 1910–1911 Katolický farní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Herz-Jesu-Kirche), dokončený roku 1953 a označovaný také jako katedrála Waldviertelu Hřbitov v Gmündu s mauzoleem arcivévody Zikmunda

Světské stavby

Obytný soubor „Neubau“ ve čtvrti Gmünd-Neustadt, vybudovaný v letech 1926–1927 podle plánů Gustava Schläfriga a Hanse Reisera; původně obsahoval 130 bytů a jeho architektura byla ovlivněna obecní bytovou výstavbou období „Rudé Vídně“

náhled|Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Gmündu

Muzea

Stará radnice, dnes městské muzeum, Stadtplatz 26 Dům soudobých dějin Gmündu (Haus der Gmünder Zeitgeschichte), Weitraer Straße 107 Muzeum skla a kamene, Stadtplatz 34 Stará kovárna, Stadtplatz 11

Pomníky

Pomník uprchlíků: Pomník navržený Gregorem Krukem a vytvořený roku 1964 za spoluúčasti gmündského umělce Carla Hermanna stojí na bývalém hřbitově uprchlického tábora Gmünd. Znázorňuje uprchlickou rodinu a připomíná přibližně 30 000 lidí, kteří zde byli pohřbeni během první světové války. Válečný pomník „Truchlící“ (Die Trauernde): Plastika sochaře Carla Hermanna byla instalována roku 1966 ve čtvrti Gmünd-Neustadt. Původně vznikla jako návrh pomníku amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, zavražděného roku 1963. Nakonec byla provedena jako válečný pomník obětem obou světových válek.