Drosendorf-Zissersdorf (česky Drozdovice)Bretholz, Bertold: Libri citationum et sententiarum Tomus VII: 1490-1503, Brunae: Sumptibus Deputationis March. Moraviae, 1911, s. 287. Též Vlastivědný věstník moravský a nově Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem. je městem v okrese Horn v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, pod které spadají obce a osady Autendorf, Drosendorf Altstadt, Drosendorf Stadt, Elsern, Heinrichsreith, Oberthürnau, Pingendorf, Unterthürnau, Wolfsbach, Wollmersdorf, Zettlitz, Zissersdorf, Hagen a Johannesthal. Samotné městečko Drosendorf leží na skalním ostrohu obklopeném řekou Dyjí s kompletně zachovalými středověkými hradbami. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1188. Dějiny městečka ovlivnila i jeho poloha v bezprostřední blízkosti státní hranice mezi Rakouskem a Českou republikou, z čehož vyplývá i jejich provázanost s dějinami jihozápadní Moravy. Drosendorf patřil již na začátku 19. století mezi vyhledávaná letoviska v Podyjí a zaměření na cestovní ruch zůstalo i ve 21. století jeho nejsilnější stránkou. Žije zde obyvatel.
Historie náhled|223px|Potvrzení statutu města ~1560, právo erbovní pečeti náhled|180px|Pečeť úřadu vyššího soudu ~1559 Na konci 11. století svěřili Babenberkové kolonizaci na sever od Dunaje hrabatům z Perneku, kam spadala i oblast při ústí Tubeřičky do Dyje a jejího vtoku na Moravu a přes brod vedoucí zemská stezka z Rakous na západní Moravu a dál do Čech (Pulkava – Weitersfeld – Drozdovice – Vratěnín – Slavonice – Jindřichův Hradec). Na tomto strategickém místě v perneckých hraběcích službách založil ministeriál Drozd (Drozzo) osadu s tvrzí. Jméno zakladatele tak dalo vzniknout názvu obce Drosendorf, česky Drozdovice. V roce 1153 daroval Oldřich z Perneku nově založenému klášteru v Jeruši (Geras) drozdovický farní kostel zasvěcený sv. Oldřichu z Augšpurku (od 16. století sv. Petra a Pavla). Vpády Přemyslovců na rakouské území vedly pravděpodobně k zesílení vojensky strategických hradů a roku 1188 byl v listině pasovského biskupa zmíněn další z perneckých ministeriálů Albero de Drozendorf. Po založení moravského města Jemnice byla tvrz opuštěna a Fridrich II. Babenberský založil na vysokém ostrohu opevněné město s palácem a kostelem sv. Martina. Roku 1255 přešlo na město i zeměpanské soudnictví z Perneku, za něž zodpovídal hejtman Gerwig.Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí, 2013
náhled|Drosendorf – městské hradby z jižní strany náhled|Pranýř ze 16. století se sochou rytíře Rolanda (Steinerner Mann) z roku 1616 symbolizuje právo nižšího soudnictví náhled|Farní kostel svatého Martina na hlavním náměstí První zatěžkávací zkouška opevnění se dostavila v roce 1278. Obranu města měl na starosti Štěpán z Maisova, který si tímto od římskoněmeckého krále a vévody rakouského Rudolfa I. vysloužil úřad rakouského maršálka a dočasně komorníka bítovského a znojemského. Město se králi Přemyslu Otakarovi II. podařilo dobýt až po 16 dnech. Při bojích s Janem Lucemburským roku 1328 pověřil rakouský vévoda Fridrich I. Habsburský obranou Drozdovic bratry Fridricha, Jindřicha a Eberharda z Wallsee. Po šesti týdnech obléhání se město vzdalo. Karel IV. pány z Wallsee za prokázané služby odměnil dědičným právem nejen na město Drozdovice, ale Jindřich z Wallsee obdržel roku 1348 Vratěnín (se clem a soudem), Lubenec, Sonovec, Rancířov, Mladoňovice, Mešovice se dvory u Hafnerluden (Lubnice) a dalším zbožím, tak jak zboží předtím drželi Jan, Albrecht a Jindřich z Klingerberka a před nimi páni z Trnavy (zu dem Huse ze Tyrnach). Syn Eberharda z Wallsee Fridrich obdržel úřad rakouského maršálka.
Po vymření drozdovické větve pánů z Wallsee držel město v zástavě Mikuláš Pillung z Jilkova (Nikolaus Pillung sídlil na hradě Gilgenberg 1,4 km severně od Waldkirchen an der Thaya).Hrad Gilgenberg NÖ BURGEN online V roce 1405 obléhali město Albrecht a Jan z Bítova a Cornštejna. Drozdovic se sice mstí zmocnili, ale hejtman Haderer citadelu ubránil a za nečekané pomoci sedláků z okolí byl nakonec Jan zajat a Albrecht ubit na náměstí. Haderera vystřídal na postu hejtmana Konrád II. Krajíř z Krajku a Landštejna, který se oženil s dcerou Mikuláše Pillunga Markétou. V letech 1438–1441 je v Drozdovicích připomínán hejtman Konrád Eytzinger (Eicinger) z Eytzingu, po něm šest let Jan Krajíř z Krajku, bratr Konráda II. a pán na nedalekém Frejštejně a Cizkrajově. Konečně roku 1447 zastavil Fridrich III. Habsburský město s hradem Osvaldovi z Eytzingu, bratrovi Oldřicha a Štěpána z Chýje a Šratentálu, který vydržoval na hradě 30 jezdeckých a deset pěších ozbrojenců a disponoval příjmy ze tří zeměpanských lén – Drozdovic, Trnavy a Vejkartic (Weikertschlag).
Za Osvalda byl na náměstí v letech 1461–1464 postaven nový kostel sv. Martina, ze starého vybudována sýpka, dokončena rozsáhlá přestavba citadely a kolem města vybudována parkánová zeď s půlkruhovými bastiony. Na úpravách města se dále podíleli po jeho smrti v roce 1476 jeho bratr Štěpán a synovec Jiří z Eytzingu. V roce 1506 král Michalu Eytzingerovi z Eytzingu na jeho přání zástavu vyplatil a novým majitelem se stal český šlechtic Jan Mrakeš z Noskova a Budišova, jehož zásluhou dostalo město v roce 1536 měšťanský špitál. V roce 1574 přešlo město na Arnošta Mollarta (komorník císaře Maxmiliána II., později rádce arcivévody Arnošta, Matyáše i císaře Rudolfa II. v Praze) a po celé 17. století střídalo celkem živě své majitele:
V roce 1620 obléhala město bezúspěšně císařská protestantská posádka, v roce 1645 se zde pohyboval oddíl švédských vojsk generála Torstenssona, který pustošil především starý Drosendorf pod skalním ostrohem. Další vojenské plenění saským vojskem následovalo v roce 1735, francouzským v letech 1805, 1809 a pruským v roce 1866. Na barokní přestavbě nového zámku po požáru v roce 1694 se podílela hraběnka Kateřina Eleonora a její syn Karel Josef z Lamberku a Sprinzensteinu. Město však vyhořelo ještě v roce 1742 a 1846, což připomínají vedle sebe řazené domy na náměstí ve stylu baroka, biedermeieru a secese. V roce 1822 převzala zámek rodina Hoyos-Sprinzenstein a ta jej vlastní dodnes. Zámek je využíván jako pension a vzdělávací centrum.
Ve středověku mělo město nejen hraničně-obranný význam, ale také hrálo důležitou roli v přeshraničním obchodu. V roce 1310 obdrželo od Fridricha I. Sličného městská práva, v roce 1379 a 1399 práva výročního trhu. Konflikty města s majiteli Drosendorfu o městské soudnictví ukončil v roce 1559 udělením vyššího soudu městu Drosendorfu císař Ferdinand I. Habsburský. O rok později městu udělil znak s dvojitým orlem a právo pečetit červeným voskem. Zachovalý pranýř ze 16. století se sochou rytíře Rolanda (Steinerner Mann) z roku 1616 byl známkou nižší jurisdikce. Rytíř Roland se stal symbolem čestného a neúplatného bojovníka a ochráncem práv chudých a slabých, symbolem městských a celních práv. Proto socha rytíře stávala ve městech na čestných místech, na náměstích a trzích. Pro hospodářský rozvoj města se stal významným v roce 1514 majiteli panství vybudovaný pivovar a hornictví. Důl pro těžbu kamence (Alaunbergwerk) byl otevřen v roce 1559 a na konci 16. století došlo k přechodné těžbě olova (Bleibergbau).Veröffentlichte Kunst - Kunst im öffentlichen Raum 2, Katalog des NÖ Landesmuseums, Neue Folge Nr. 331, 1993
Dopravní odlehlostí ztratilo město v 19. století na významnosti. Dopravní situace se zlepšila až v roce 1909 po otevření lokální železniční dráhy Retz-Drosendorf. Zemědělský ráz si město zachovalo i přes průmyslovou výrobu v továrně na výrobu lojových svíček (Talgkerzenfabrik) a výrobu rostlinného oleje (Ölmühle) ve mlýně. Ve 20. století se stal Drosendorf vyhledávaným letoviskem a i ve 21. století se prezentuje především jako vyhledávané rekreační městečko s půvabnou historickou atmosféru. Od roku 1982 se může Drosendorf pochlubit nejstarším regionálním muzeem v Dolním Rakousku.Geschichte-Landesmuseum NÖ, Drosendorf na geschichte.landesmuseum.net
Geografie náhled|Pohled na městečko Drosendorf a řeku Dyji od západu Katastr města Drosendorf-Zissersdorf ohraničuje ze severu hranice s Českou republikou, z východu katastr obce Langau, na jihu obce Geras a ze západu katastry obce Japons a města Raabs an der Thaya. Svou rozlohou 53,45 kilometrů čtverečních patří k těm nejmenším. Od východu na západ protíná katastrální území zemská silnice Thayatal Straße (B 30), která se v Gerasu napojuje na zemskou silnici (Landesstraße) Horner Straße B4. Dominantou celého území je město Drosendorf ležící na vysokém skalnatém ostrohu, který obtéká řeka Dyje. Hraniční přechod Oberthürnau-Vratěnín (německy Fratting) se nachází 3 km severně od města na silnici L 1187. Většinu územní plochy tvoří zemědělská půda, jen 29,87 % plochy je zalesněno. Část katastru spadá na severu do idylického národního parku Thayatal.
Rancířov Vratěnín Stálky Raabs an der Thaya 150 px|větrná růžice Podhradí nad Dyjí Japons Geras Langau
Geologie a klima Řeka Dyje je největším a nejdůležitějším tokem celého katastrálního území. Mezi Raabsem a Znojmem se hluboce zařezává do prvohorního Českého masivu. Údolí Dyje pak rozčleňuje několik bočních přítoků. Z levé strany přitéká Gaberbach (Javorka), Schaflerbach a Reitherbach, z pravé strany Zettlitzbach, Schachenbach, Edelteich, Thumeritzbach (Tubeřička) s postranními potoky Kottauner Bach a Bründlbach. Drosendorf spadá do mírné klimatické oblasti. Dešťové srážky se objevují po celý rok, dokonce i během nejsuššího období. Roční hodnota srážek činí 653 mm. Nejméně srážek padne v lednu (32 mm) a nejvíce v červnu (88 mm). Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 18.0 °C. Nejstudenějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -2.0 °C. Průměrná teplota v letních měsících se pohybuje kolem 20.0 °C.Klima DrosendorfGeologie und Klima des Waldviertels
Členění a samospráva Obec Drosendorf-Zissersdorf leží v politickém a soudním okrese Horn 7. Rozprostírá se na území přibližně 5 300 hektarů, na kterém žije něco kolem 1 200 obyvatel (2010). Hustota obyvatel činí 22 obyvatel na km². Příslušným finančním úřadem je FA Waldviertel. Geodetický úřad (Vermessungsamt) se nachází v Krems an der Donau, policejní inspektorát v Gerasu (Polizeiinspektion) a okresní soud v Hornu (Gerichtsbezirk). Poštovní partner (Post Partner) sídlí na radnici. Drosendorf-Zissersdorf spadá pod římsko-katolickou diecézi St. Pölten. Město Drosendorf-Zissersdorf je členem sdružení devíti obcí Kleinregion Taffa-Thaya-Wild pro rozvoj územního plánování severní části Waldviertelu. Území je rozčleněno do 12 katastrálních území: náhled|První zmínka o radnici pochází z roku 1542. Při požáru v roce 1846 shořela radniční věž se zvonem. Další přestavba proběhla v roce 1910. Ve 30. letech 20. století vyzdobil čelní fasádu sgrafitem August Hoffmann. Vyobrazil zde Stefana von Maissau, sv. Martina, Oswalda z Eiczingu a jednoho anonymního občana za všechny ty, kteří nezištně pracovali pro město. V průjezdu se nachází klenby ze 16. století a ve výklencích dva modely hradů – Vranova nad Dyjí a Bítova (Česko).Österreichische Kunsttopographie, herausgegeben von der k.k. Zentral-Kommission für Kunst- und historische Denkmale, Band V, Die Denkmale des politischen Bezirkes Horn in Niederösterreich, in Kommission bei Anton Schroll & Co, Wien, 1911
Autendorf (3,42 km²) Drosendorf Altstadt (0,21 km²) Drosendorf Stadt: Hubertuskapelle, Drosendorf (7,42 km²) Elsern: Hofmühle, Maria Schnee (6,13 km²) Heinrichsreith: Mauthäusl (4,10 km²) Oberthürnau (5,20 km²) Pingendorf: Eichmühle (2,65 km²) Unterthürnau (1,66 km²) Wolfsbach: Hirschbergmühle (6,50 km²) Wollmersdorf (1,11 km²) Zettlitz (3,70 km²) Zissersdorf: Finstermühle, Hagen, Johannesthal, Mittermühle (11,37 km²)