Svaz německých dívek (německy Bund Deutscher Mädel, BDM nebo BdM) byl založen v červnu 1930 jako dívčí odnož o čtyři roky dříve vzniklé chlapecké organizace Hitlerjugend (HJ) v době národního socialismu v Německu. V počáteční fázi docházelo v obsahovém a organizačním zaměření mezi BDM a ženskou nacionalistickou organizací NS-Frauenschaft (NSF) k interním stranickým sporům. Nakonec byl Svaz německých dívek společně s chlapeckou organizací HJ 7. června 1932 vyhlášen za součást Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). V roce 1944 patřil se svými 4,5 mil. členkami mezi největší světové dívčí mládežnické organizace. Na základě rozhodnutí Spojenecké kontrolní rady ze dne 10. října 1945 (Kontrollratsgesetz Nr. 2) o zákazu nacistické organizace NSDAP včetně jejích přidružených organizací byla organizace BDM prohlášena za nezákonnou a její majetek podléhal konfiskaci.PŮSOBENÍ NACISTICKÉ PROPAGANDY NA DĚTI A MLADÉ NĚMCE Bund Deutscher Mädel náhled|Portrét členky BDM, ze sbírky ilustračních fotografií „charakteristických rasových typů“ Úřadu pro rasovou politiku NSDAP, německý Spolkový archiv náhled|BDM označení funkcí

Historie

BDM před rokem 1933 Různé dívčí skupiny nebo oddíly nazývané často jako Sesterstva HJ (německy Schwesternschaften der Hitlerjugend) vznikaly v rámci NSDAP již od roku 1923.Klaus, Mädchen im 3. Reich, str. 82-93 a Reese, Straff, aber nicht stramm - herb, aber nicht derb, str. 31-34 K ideologii národního socialismu nebo k organizaci Hitlerjugend se dostávalo mnoho dívek převážně prostřednictvím svých bratrů. Tyto dívčí skupiny měly zpočátku jen několik členek a jejich centrální řízení neexistovalo. HJ se stala mládežnickou organizací národně socialistické strany oficiálně teprve v roce 1926, a to na oslavě „Dne NSDAP” (německy Parteitag der NSDAP). Dívky v ní však nehrály vůbec žádnou roli a jejich aktivity se zaměřovaly především na ošetřování SA mužů a zásobování Hitlerových chlapců při pouličních bojích. Ze začátku se to týkalo asi 67 děvčat. Do roku 1931 se jejich počet navýšil sice na 1 711, ale ve srovnání s chlapeckými skupinami šlo o zanedbatelné číslo.

Svaz německých dívek byl založen teprve až v roce 1930 a v roce 1931 se stal pod vedením Elisabeth Greiff-Walden součástí HJ. V březnu 1932 byla Elisabeth Greiff-Walden jmenována referentkou pro dívčí otázky (Referentin für Mädelfragen) a stala se tak součástí říšského vedení (Reichsleitung). V červnu došlo k přejmenování funkce na vůdkyni BDM (Bundesführerin des BDM). Svaz měl především „vychovat mladé dívky k rasovému povědomí“ a „posilovat jejich národnostní německé cítění prostřednictvím společné práce, turistiky, hraní a zpívání za účelem ochrany německého druhu a německého charakteru a přispět tak k vytvoření svobodné německé vlasti“.Der Völkische Beobachter, 19.8.1929, Nr. 198, citován Klausem, Mädchen im 3. Reich, str. 83 - „die jungen Mädchen zum Rassenbewusstsein zu erziehen" und „sie durch gemeinsame Arbeit, Wandern, Spiel und Gesang im Deutschbewusstsein zu stärken für die Wahrung deutscher Art und deutschen Wesens, um mithelfen zu können am Aufbau eines freien deutschen Vaterlandes." Počet členek nicméně stále zůstával ve srovnání s chlapeckou členskou základnou Hitlerjugend nesrovnatelně nízký. Pro mnoho dívek nebylo upřednostňování mužnosti a kultovního hrdinství jednoduše atraktivní.Der Bund Deutscher Mädel

Ještě na konci roku 1932 – bezprostředně před uchopením moci národními socialisty – měl BDM jen 25 000 členek. Dokonce i po roce 1933 zůstával jejich počet dalece za chlapeckým HJ. Vůdce říšské mládeže Baldur von Schirach po svém zvolení ostatní konkurující mládežnické organizace rozpustil nebo zakázal. Vynucený vstup nových dívek z rozpuštěných organizací tak zajistil rapidní nárůst v počtu členství (gleichgeschaltete Jugendgruppen). Organizace, kterých se tzv. GleichschaltungDie Gleichschaltung nedotklo (katolické mládežnické organizace), byly často ze strany HJ vystaveny silné šikaně.

BDM mezi roky 1933 a 1939 Po převzetí moci nacisty zažíval svaz nebývalý rozmach a během jednoho roku se počet členek zvýšil až dvacetinásobně. Do svazu nevstupovala nově jen děvčata ze zakázaných nebo sjednocených organizací. Velké množství dívek svazová volnočasová nabídka jednoduše lákala a cítily potřebu „být při tom“. Politická NS-výchova u nich ustupovala do pozadí. Dlouhodobě se ale zvýšená angažovanost nedostavila. Děvčata, která opouštěla základní školní docházku a nastupovala do učebních oborů, neměla nejen mnoho času k odpoledním aktivitám, ale byla také ve věku, kdy upřednostňovala jiné zájmy. Proto byla členská základna starších dívek podstatně menší než v mladší odnoži, v tzv. Jungmädelbund.Kollmeier, Katrin: Ordnung und Ausgrenzung, Die Disziplinarpolitik der Hitler-Jugend, Göttingen 2007

Nová říšská referentka Trude Mohr prosadila od roku 1934 vzdělávání oddílových vůdkyň a začala sjednocovat pracovní náplně. Nejprve zavedla do sportu výkonnostní ocenění BDM, pod vedením Baldura von Schirach státní oslavu „Dne mládeže” (Staatsjugendtag), zaměřila se také na kulturní práci a rozvoj výletní a táborové činnosti. Sportovní program sestával z atletiky, sportovních her a gymnastiky. Za atletické úspěchy a dosažené poznatky v týdenních domácích večerech existovala řada ocenění – od různých obyčejných odznaků (Jungmädelprobe) až po ty ve zlatě (BDM-Leistungsabzeichen).Rüdiger Jutta: Ein Leben für die Jugend. Mädelführerin im Dritten Reich. Deutsche Verlagsgesellschaft, Preußisch Oldendorf 1999Citace BDM-Reichsreferentin Jutta Rüdiger: Die Jungen werden zu politischen Soldaten und die Mädel zu starken und tapferen Frauen erzogen, die diesen politischen Soldaten Kameraden sein sollen – und unsere nationalsozialistische Weltanschauung später in ihrer Familie als Frauen und Mütter leben und gestalten – und so wieder großziehen eine Generation der Härte und des Stolzes. Wir wollen darum bewußt politische Mädel formen. Das bedeutet nicht: Frauen die später in Parlamenten debattieren und diskutieren, sondern Mädel und Frauen, die um die Lebensnotwendigkeiten des deutschen Volkes wissen und dementsprechend handeln. Jugend im Dritten Reich. Lizenzausgabe. München 1995, Seite 83.

Od 1. prosince 1936 vstoupil v platnost zákona o Hitlerjugend a dosud dobrovolné členství se stalo povinným. BDM se tak stal vedle školy a rodiny dalším nacionálně socialistickým výchovně-vzdělávacím faktorem. Do svazu se dostalo i mnoho děvčat, která o členství nestála, a jejich dezorientace postupně gradovala. Tato děvčata se stavěla proti národněsocialistické výchově a pro mnohé další svaz ztrácel povinným členstvím na atraktivitě.Klaus, Martin: Mädchen im 3. Reich, Der Bund Deutscher Mädel, 3. aktualisierte Auflage, Köln 1998 V roce 1937 spadala organizace na župní úrovni sice pod HJ, ale v místních a okresních oddílech mohla pracovat samostatně. Dívky od 10 do 15 let tvořily oddíly Kuřátek (německy Kükengruppen) a od 15 let výše tzv. dívčí společenstva Mädelschaften.Der BDM vor 1933

Vedení HJ se snažilo atraktivitu svazu zvyšovat vzděláváním v domácím hospodaření, do roku 1938 založilo 14 BDM-rodinných škol (BDM-Haushaltsschulen) a od 19. ledna 1938 nabízelo starším členkám možnost zapojit se do konceptu „Víra a krása” (BDM-Werk Glaube und Schönheit). Sport a veřejné pochodování s plnou polní postupně ustupovaly orientaci na rodinnou výchovu. V dívčí tělesné výchově se kladl důraz na grácii a ženskost. Dokonce i tábory s přenocováním se staly pro dívky nepřípustnéZur Vorbereitung der Mädchen für den Dienst an Volk und Familie gab es zudem – zunächst auf freiwilliger Basis, von 1938 an verpflichtend – ein Dienstjahr als hauswirtschaftliche oder landwirtschaftliche Hilfe (sog. Landfrauenjahr). Die Mädchen wohnten und arbeiteten dabei in den Haushalten bzw. auf den Bauernhöfen. Die Vorbereitungslager für den Landdienst von Mädchen und Jungen lagen oft dicht nebeneinander, was zur Folge hatte, dass es vor allem 1936 gehäuft zu Geschlechtsverkehr kam. Allein bei 900 der BDM-Mitglieder, die in jenem Jahr vom Reichsparteitag in Nürnberg zurückkehrten, wurden anschließend Schwangerschaften festgestellt. Kater, str. 95 a místo mašírování se učily pochodové písně. Ženská stránka BDM-výchovy se projevila také v novém zaměření na zdravotní výchovu. Z minulosti zůstala zachována pouze civilní ochrana, jelikož korespondovala u „vyšších míst” s představou možné války.Buddrus, Michael: Totale Erziehung für den totalen Krieg, Hitlerjugend und nationalsozialistische Jugendpolitik, 2 Bde., München 2003

BDM ve válce Vzhledem k tomu, že vedoucí orgány již od přelomu roku 1938/39 započaly s přestavbou mládežnických organizací, byl Svaz německých dívek na válku velmi dobře připraven.Klaus, Mädchen im Dritten Reich, str. 106-115 Podceněna ale byla otázka vedoucích chlapeckých oddílů po odchodu mladých mužů do války. Děvčata musela převzít nejen jejich úkoly, ale ještě k tomu udržet chod svazu. Hermann Göring proto na dívky apeloval, aby se postavily čelem k „vážnosti situace“ a „spěchaly tam, kde již za starých časů ženy vždy nejlépe plnily své úkoly, v péči o příbuzné a nemocné. Měly však také hlavně podpořit matky a těžce pracující ženy v továrnách a na poli“.Přeložená citace: „Ernst der Stunde" zu stellen und „dorthin zu eilen, wo von alten Zeiten her die Frau schon immer die beste Arbeit getan hat, in der Pflege der Verwandten und Kranken. Sie sollen aber auch vor allem die Mütter unterstützen und die Frauen, die doch heute in der Fabrik oder draußen auf dem Lande einen schweren Dienst tun müssen.", z Hermann Göring am 10.9.1939, podle Klause, Mädchen im Dritten Reich, str. 105

Tomu odpovídala nová náplň činnosti BDM. Dívky se angažovaly na letních relaxačních táborech pro válečně postižené nebo na táborech dětí z oblastí postižených bombardováním (německy Kinderlandverschickung),Citace z Jutta Rüdigerová – Vůdkyně dívek ve Třetí říši (6.): Už v roce 1933 byly organizovány zotavovací pobyty na venkově pro městské děti („Kinderlandverschickung“, KLV) a tento projekt byl zdokonalován až do vypuknutí války. V době, kdy letecká hrozba byla více než zřejmá, začal vznikat projekt Eweiterte Kinderlandverschickung, oficiálně veřejnosti představený na podzim roku 1940 jako ochranné opatření pro říšské děti z oblastí ohrožených leteckou válkou. Tedy jakási rozšířená forma předchozího projektu. V rámci tohoto projektu docházelo k evakuaci městských dětí, popř. matek s dětmi do bezpečnějších oblastí, pro děti ovšem zcela neznámých. K ubytování sloužily nově zařízené komplexy bývalých hotelů, penzionů či lázní. Tyto „tábory KLV“, jak byly označovány, tvořila rozptýlená dílčí zařízení.Šustrová Radka: Pod ochranou protektorátu, Projekt Kinderlandverschickung v Čechách a na Moravě: politika, každodennost a paměť, 1940–1945. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2012 sbíraly léčivé byliny, pořádaly sbírky obnošených oděvů, knih, sbírky finanční, pracovaly na venkově – zejména při sklizních, vyráběly hračky, ale zapojovaly se také do pomoci v domácnostech a v sociální oblasti (hlídání dětí, nákupy, potravinové lístky). Balily polní poštu pro wehrmacht, šily a opravovaly vojenské uniformy, zajišťovaly kulturu v kasárnách a vojenských lazaretech, pomáhaly při vojenských transportech. Pracovaly v nemocnicích, v Červeném kříži, roznášely propagandistické tiskoviny a přebíraly pomocné práce u pošty, v městské dopravě, na nádražích a v civilní ochraně.BDM-Osteinsatz Přibližně 3 000 dívek přešlo rovnou k SS a část z nich se stala dozorkyněmi v koncentračních táborech.Michael H. Kater: Hitler-Jugend, str. 82.