Enpi (japonsky 燕飛), v literatuře také hojně a nesprávně nazývaná Empi (úder), je karate kata stylu Šótókan Rjú, která je cvičena také jinými styly karate, například Šitó Ryu. Enpi znamená v překladu "letící vlaštovka" (zatímco Empi je úder loktem, který se v této katě nevyskytuje).
Vývoj kata Enpi pochází z Okinawského bojového umění Tomari-te a objevuje se poprvé kolem roku 1683. Původní název katy je Wanšu, ale kata byla přejmenována Gičinem Funakošim ve 20. letech 20. stol. Důvodem bylo mistrovo přestěhování do Japonska a snaha o zalíbení se Japoncům, kteří byli v té době silně nacionalističtí. Je faktem, že Gičin Funakoši změnil mnoho názvů kat se stejným záměrem. Nejrozšířenější teorie vzniku katy říká, že Sappushi Wang Ji, představitel z čínské provincie Xiuning, šířil tuto katu, když sloužil na Okinawě. Legenda praví, že Wang Ji měl ve zvyku se vrhat a skákat na své protivníky. Pro jeho dynamický styl boje a i styl jakým je tato kata cvičena, připomíná kata let vlaštovky.
Jiná teorie tvrdí, že Enpi je výsledkem interakce mezi tzv. "36 čínskými rodinami", které imigrovaly na ostrov v druhé polovině 14. století.
Další teorie má za to, že kata je založena na technikách boje s mečem Sasaki Kojira, protože jeho styl boje také připomíná let vlaštovky.
Způsob cvičení Kata je velmi dynamická, má se cvičit "zlehka" a extrémně rychle – dynamicky, ne tvrdě jako například "Bassai Dai". Typické pro ni je rychlé střídání pásem útoku – dolní (gedan), střední pásmo (čúdan) a horní pásmo (džódan).
Použité techniky Postoje Zenkucu-dači Kiba-dači Fudo-dači Kosa-dači Kokucu-dači
Údery Age-cuki Tekubi-uči Kagi-cuki Ren-cuki Bloky Gedan-barai Šutó-uke Uči-uke Kumade-uke
Kopy Hiza-geri
Odkazy
Literatura Joachim G., Shotokan Karate – Kata 1, 2002 Nakayama M., Best Karate: Jitte, Hangetsu, Empi, 1981, Kodansha America, Incorporated,
Související články Bunkai Kata Embusen
Externí odkazy Diagram kata Enpi Kata Enpi cvičená mistrem Kanazawou Bunkai, (tzv. praktická aplikace), kata Enpi
Kategorie:Šótókan Kategorie:Karate kata