Růžohorská hornatina je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich východní části a v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Nejvyšší horou Růžohorské hornatiny je Růžová hora (1390 m).
Geomorfologie Růžohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochyBřetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006). Tvoří ji trojice rozsoch vybíhající jižním směrem z Východního Slezského hřbetu – dvojice rozsoch z masívů Sněžky a Svorové hory společně tvoří podokrsek Růžohorská rozsocha a rozsocha tvořená Pomezním a Dlouhým hřebenem navazující na zakončení Východního Slezského hřbetu v prostoru Pomezních Bud tvoří podokrsek Maloúpská rozsocha. Na západě a jihu ji od Černohorské hornatiny odděluje údolí Úpy. Na severozápadě v Obřím dole tvoří Úpa i krátkou hranici s Východním Českým hřbetem. Na východě a jihu ji od Rýchor odděluje údolí Lysečinského potoka.
Významné vrcholy náhled|vpravo|Růžová hora od západu, nejvyšší bod Růžovohorské hornatiny Růžová hora – 1390 metrů (Růžohorská rozsocha) Lysečinská hora – 1190 metrů (Maloúpská rozsocha, Pomezní hřeben) Jelení hora – 1173 metrů (Růžohorská rozsocha) Pěnkavčí vrch – 1105 metrů (Růžohorská rozsocha) Kraví hora – 1072 metrů (Maloúpská rozsocha)
Vodstvo Západní svahy Růžohorské hornatiny odvodňuje Úpa, východní Lysečinský potok a levé přítoky polské řeky Bóbru. Centrální částí protéká Malá Úpa, která zároveň z větší části tvoří hranici mezi oběma podřazenými rozsochami. Malá Úpa a Lysečinský potok jsou levé přítoky Úpy.
Vegetace Souvislý hospodářský porost smrku ztepilého je v současné době rozrušen četnými pasekami. Vrcholová partie Růžové hory je porostlá klečí. Nachází se zde několik lučních enkláv různé velikosti, na kterých se nachází roztroušená zástavba obcí Malá a Velká Úpa a Horní a Dolní Lysečiny.
Ochrana přírody
Po vrcholu Pomezního hřebenu je vedena státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Celý prostor Růžohorské hornatiny na českém území se nachází na území Krkonošského národního parku.
Komunikace
Centrem hornatiny je vedena jediná veřejná silnice II/252 z Trutnova na hraniční přechod na Pomezních Boudách. Další silnice jsou pak vedeny po obvodu hornatiny. Luční enklávy a lesní porosty uvnitř obsluhují komunikace různého charakteru a s různým stupněm omezení provozu. Prostorem hornatiny jsou vedeny četné turistické značky, z nichž nejvýznamnější je červeně značená Cesta bratří Čapků z Pomezních Bud do Trutnova.
Stavby V prostoru hornatiny se vyskytuje roztroušená horská zástavba. Na Růžové hoře má přestupní stanici Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka, která mohla mít dle pamětníků ve své dolní části v závěru třicátých let nákladní předchůdkyni sloužící k dopravě materiálu ke právě se rozbíhající výstavbě pohraničních opevnění. Lanovka ale údajně nebyla dokončenaVojenské lanovky v Krkonoších na ŽelPage. Lanová dráha Velká Úpa – Portášovy Boudy je zakončena v sedle mezi Růžovou horou a Pěnkavčím vrchem. Lehké objekty výše zmíněného opevnění se vyskytují zejména v prostoru Dlouhého hřebenu. Zde stojí i tzv. Červený křížHistorie Červeného kříže v Mladobuckých listech.
Lyžařská centra Asi v půlkilometrové vzdálenosti severně od vrcholu Lysečinské hory se nachází horní stanice lyžařského vleku, který je sem veden z české, tedy západní strany z Horní Malé ÚpySkiareál provozující vlek na Pomezní hřeben. Na jednom ze stožárů vleku se nachází kamera snímající záběry pro pořad České televize Panorama. Další centrum se nachází v areálu lanovky Velká Úpa – Portášovy BoudySkiareál Velká Úpa.
Reference
Kategorie:Geomorfologické okrsky v Česku Kategorie:Geomorfologické jednotky Krkonoš Kategorie:Geografie okresu Trutnov