Zámek Rumburk je zámecká budova ve severočeském Rumburku. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.
Historie vlevo|náhled|Vstupní část do areálu zámku z Jiříkovské ulice Dochované písemné prameny dokládají existenci zámku již na počátku 16. století, přibližně kolem roku 1555, kdy sloužil jako sídlo zdejší tolštejnské vrchnosti.
ZV roce 1571 byl areál dostavěn. Během třicetileté války jej roku 1642 vypálila švédská vojska.
Následně byl roku 1683 obnoven v barokním slohu a znovu po rozsáhlém požáru města roku 1724.
V 18. století přestal plnit funkci šlechtického sídla a od 2. poloviny 19. století budovu využívaly úřady a soud.
Po porážce Rumburské vzpoury roku 1918 zde byli souzeni její účastníci a tři z nich – Vojtěch Kovář, Stanko Vodička a František Noha – byli odsouzeni k smrti a popraveni za rumburským hřbitovem. Událost připomíná pamětní deska u vstupu do zámku.
Z původní renesanční stavby se dochoval hlavní portál a obvodové zdi v nižších podlažích. Pozdější přestavby odstranily většinu renesanční výzdoby; architektonicky cenné zůstaly jen portály, štuková výzdoba a zejména klenby s lunetami.
Barokní přestavba Ačkoli byl zámek v 18. století barokně přestavěn, zachoval si výraznou původní renesanční kompozici. Okolo nádvoří stály tři samostatné budovy – sídlo panské správy, hospodářská budova a vlastní zámek –, dnes propojené v jeden celek v důsledku pozdějších stavebních úprav.
Na nádvoří původně vedly tři vjezdy:
dva z dnešní Jiříkovské ulice (levý zazděn již dříve, pravý zaslepen v 90. letech 20. století), třetí vjezd od pivovaru, protínající hospodářskou budovu.
Renesanci připomíná také portál s erbem šlechtického rodu na nádvoří. Barokní přestavba zvýšila patra, doplnila pásové římsy a dvojitá okna. Barokní malířská výzdoba se nedochovala, ale původní je barokní zdivo okolo vjezdů, dva portály a obnoveno bylo i barokní štukování.
Na jednom portálu je dochován erb Lichtenštejnů spolu s latinským nápisem připomínajícím knížete Aloise z Lichtenštejna. Tento portál byl původně umístěn u hospodářské budovy, ale po zazdění průjezdu byl přenesen na nádvoří.
Dne 4. dubna 1730 zemřela v rumburském zámku Kněžna Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu, manželka Filipa Erasma z Lichtenštejna. Byla pohřbena v rumburském kapucínském klášteře.
Současnost Zámek brzy přestal sloužit reprezentačním účelům – sídlilo zde hejtmanství a později soud, kde probíhaly procesy s účastníky Rumburské vzpoury.
Od 50. let 20. století slouží komplex školským účelům. V 80. a 90. letech 20. století proběhla rozsáhlá modernizace – areál byl propojen s hospodářskou budovou a vjezd na nádvoří byl přebudován. Vznikla tak dnešní Střední odborná škola mediální grafiky a polygrafie Rumburk.www.sosmgp.cz
Pověst K zámku se vztahuje legenda o nevolnickém povstání roku 1680 na panství Lipová. Podle pověsti zde museli o život losovat otec a syn Hampelovi z Podluží. Syn údajně při hře o život omdlel a po procitnutí spatřil svého otce už na šibenici.
Odkazy
Reference
Související články Seznam zámků v Ústeckém kraji
Externí odkazy
Kategorie:Barokní zámky v okrese Děčín zámek Kategorie:Tolštejnské panství Kategorie:Kulturní památky v Rumburku