Nir Oz ( נִיר עֹז, doslova „Pole Síly“, v oficiálním přepisu do angličtiny Nir Oz) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Jižním distriktu, v Oblastní radě Eškol. Po útoku Hamásu v říjnu 2023 se kibuc vylidnil, většina obyvatel byla pobita teroristy nebo odvlečena do Gazy, zbytek se evakuoval do Ejlatu v izraelském vnitrozemí.
Geografie Leží v nadmořské výšce 111 metrů na severozápadním okraji pouště Negev; v oblasti která byla od 2. poloviny 20. století intenzivně zúrodňována a zavlažována a ztratila charakter pouštní krajiny. Jde o zemědělsky obdělávaný pás přiléhající k pásmu Gazy a navazující na pobřežní nížinu.
Obec se nachází 13 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 91 kilometrů jihojihozápadně od centra Tel Avivu, cca 95 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a 37 kilometrů západně od města Beerševa. Nir Oz obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. 3 kilometry západním směrem ale začíná pásmo Gazy s početnou arabskou (palestinskou) populací.
Nir Oz je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice 2410.
Dějiny Nir Oz byl založen v roce 1955. Zřídily ho 1. října 1955 polovojenské jednotky Nachal, sestávající z členů mládežnického sionistického hnutí ha-Šomer ha-ca'ir. Už 1. prosince 1955 byla osada uznána za oficiální sídlo. V květnu 1957 byly jednotky Nachal vystřídány trvalou osadnickou skupinou členů organizace ha-Šomer ha-Ca'ir. Z řad stoupenců tohoto hnutí se rekrutovali i další pozdější příchozí.
Kvůli své blízkosti k Pásmu Gazy jsou farmáři z Nir Oz často vystaveni střelbě palestinských útočníků. V roce 2008 požádaly Izraelské obranné síly osadníky, aby sklízeli brambory pouze v noci a tak snížili riziko útoku. Dne 5. června 2008 dopadla minometná bomba vystřelená z Pásma Gazy na továrnu na barvy Nirlat v kibucu, kde zabila jednoho zaměstnance a další čtyři zranila. Hnutí Hamás se přihlásilo k tomuto útoku.
Při překvapivém útoku na Izrael 7. října 2023 bylo mnoho členů kibucu zavražděno ve svých domech. Domy byly vypáleny, civilisté uneseni a odvezeni do Gazy. Přeživší členové kibucu byli evakuováni do Ejlatu.
Z tohoto kibucu pocházela také rodina Bibasových, která byla během útoku unesena do Pásma Gazy. Po asi 500 dnech byl propuštěn pouze otec rodiny Jarden. Jeho synové, čtyřletý Ariel a devítiměsíční Kfir, byli v zajetí zavražděni. Tváře těchto dětí a jejich matky Širi se staly symbolem utrpení izraelských rukojmí.
Začátkem roku 2025 zůstával kibuc opuštěný, obyvatelé plánovali návrat a obnovení své vesnice. Objevovali se i návrhy, aby se celý vylidněný kibuc proměnil v jeden velký památník masakru, ale obyvatelé to odmítají a chtějí vesnici obnovit.
Ekonomika Místní ekonomika je založena na zemědělství (rostlinná výroba, chov dobytka a drůbeže) a průmyslu. Kibuc stále ještě (podle údajů k roku 2010) operuje podle tradičního modelu, s vysokou mírou kolektivního hospodaření. V obci funguje zdravotní středisko, plavecký bazén, sportovní areály, obchod se smíšeným zbožím a společná jídelna.
Demografie Obyvatelstvo kibucu je sekulární. Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Nir Oz Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).
Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 396 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 3,4 %.
+ Vývoj počtu obyvatel Nir OzRok19611972198319952001200320042005200620072008200920102011201220132014Počet obyvatel 59 189 425 376 365 365 368 362 348 342 337 306 323 335 368 383 396
Odkazy
Reference
Související články kibuc
Externí odkazy
Oficiální stránky Oblastní rady Eškol
Kategorie:Kibucy Kategorie:Oblastní rada Eškol Kategorie:Sídla založená roku 1955