Géza Róheim (12. září 1891 – 7. června 1953) byl maďarský antropolog a psychoanalytik, který se pokusil aplikovat Freudovu psychoanalýzu na předmět zájmu antropologie. Politicky se řadil k levici.
Vystudoval geografii, lingvistiku, filozofii, literaturu, etnologii a historii náboženství na univerzitách v Budapešti, Lipsku a Berlíně. Kolem roku 1914 se seznámil s psychoanalýzou a tehdejší novinkou z pera Sigmunda Freuda, knihou Totem a tabu, v níž se Freud pokusil vstoupit na území antropologie. Róheim byl nadšen a v letech 1915–1916 podstoupil psychoanalýzu u maďarského psychoanalytika Sándora Ferencziho. Na přelomu dvacátých a třicátých let zahájil sérii studijních pobytů. Jeho doménou se stali australští Aboriginárové a domorodci na Papui Nové Guineji. Nalezl v jejich rituálech řadu znaků, které potvrzovaly Freudovo pojetí totemismu, ale i jeho sexuální teorii. U domorodců nezkoumal jen staré mýty, ale vykládal i jejich sny. Na polemice s ním a Freudem založil svou antropologickou koncepci Bronislaw Malinowski. Roku 1938 Róheim emigroval do USA a prožil zbytek života v New Yorku, kde si založil psychoanalytickou praxi.
Nejdůležitější díla A Psycho-Analytic Study in Antropology (1925) Animism, Magic and Divine King (1930) The Riddle of the Sphinx (1934) The Origin and Function of Culture (1943) The Eternal Ones of the Dream: A Psychoanalytic Interpretation od Australian Myth and Ritual (1945 Psychoanalysis and Anthropology (1950) The Gates of the Dream (1952) The Panic of the Gods and Other Essays (1972) Children of the Desert I, II (1974, 1988)
Literatura ROBINSON, Paul: The Freudian Left: Wilhelm Reich, Géza Róheim, Herbert Marcuse. Harper and Row, New York 1969. DADOUN, Roger: Géza Róheim, Paris, Payot 1972.
Kategorie:Muži Kategorie:Maďarští psychoanalytici Kategorie:Maďarští antropologové Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Úmrtí v roce 1953 Kategorie:Narození v Budapešti