náhled|Dražba v Cheviotu v Ohiu Dražba (aukce, dříve též licitace) je způsob nákupu a prodeje aktiv, majetku, zboží nebo služeb tím, že jsou dražebníkem nabídnuty k prodeji, převezmou se cenové nabídky a poté je předmět odprodán proti nejvyšší nabídce. Při aukci cena není předem stanovena, ale určí se až během aukce v soutěži několika nakupujících či prodávajících. Zájemci (dražitelé, účastníci dražby) podávají své nabídky a nakonec je právo i povinnost uzavřít kupní smlouvu licitátorem (tj. předsedajícím dražbě) přiklepnuto tomu, kdo nabídl nejlepší cenu, a tento vydražitel tak získá právo a povinnost za tuto cenu uzavřít na předmět aukce kupní smlouvu.
Definice V angličtině ani v češtině pojmy dražba a aukce nejsou úplná synonyma. Například se rozlišuje veřejná dražba, dražba firmy (trade sale) a soudní dražba (judicial sale).
Z hlediska českého práva je dražba (dobrovolná i nedobrovolná) vymezena zákonem č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Dražbu mohou provádět jen dražebníci zapsaní v obchodním rejstříku a mající koncesi Ministerstva pro místní rozvoj.§ 6 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. V případě dražby dochází k přechodu vlastnictví příklepem licitátora, po vydražení je sepsán dražební protokol. Částku bývá nutné uhradit v rozmezí několika dnů, což znemožňuje financování koupě například prostřednictvím hypotéky. Při prodeji nemovitosti v dražbě se neplatí daň z jejího převodu, ale daň z ceny dosažené v dražbě. Ta přitom bývá oproti odhadní ceně nemovitosti podstatně nižší. Nedobrovolné dražby se realizují také v rámci exekuce, ať již jde o dražby pohledávek, movitých nebo nemovitých věcí, případně závodu.
Oproti tomu aukce, jako každý prodej, musí pouze splňovat obecná ustanovení občanského zákoníku. Organizování aukcí je v ČR volná živnost. Po aukci vzniká až následně písemná nebo jiná forma kupní smlouvy. Vlastnictví přechází až podle podmínek této smlouvy, typicky u nemovitostí dokonce až následným vkladem do katastru.
Existuje více variant aukce a dražby. Podle druhu aukce mohou být například nabízející přímo na místě osobně a nebo se aukce mohou zúčastnit vzdáleně prostřednictvím telefonu, internetu či jiných médií, viz články internetová aukce nebo elektronická dražba. Prodávající obvykle platí organizátorovi aukce (dražebníkovi čili aukcionáři nebo aukční společnosti) provizi, která se počítá procentem z konečné prodejní ceny.
Jako licitace či dražba se také označuje úvodní fáze některých karetních her, například licitovaného mariáše. Během licitace hráči nabízejí, jaký typ sehrávky jsou ochotni hrát, a partie pak pokračuje podle hráče, který nabídl nejdražší přijatelnou hru.
Historie aukcí náhled|upright=1|Artemis, starořecká mramorová socha. V roce 2007 byla starořímská bronzová socha „Artemis a jelen“ prodána v aukční síni Sotheby's v New Yorku za 28,6 milionů dolarů, což dalece předčilo odhady a došlo ke stanovení nového rekordu. „Artemis a jelen“ se stala nejdražší sochou a zároveň starožitností, která byla kdy prodána na aukci.
náhled|upright=1|Čínská porcelánová váza meiping z 18. století. Porcelán byl dlouhou dobu hlavním artiklem při prodeji umění. V roce 2005 byl v aukční síni Christie's prodán kus čínského porcelánu za 15,68 milionů liber, potažmo za 30,6 milionu dolarů. Tím byl stanoven světový aukční rekord pro keramické dílo*
Slovo „aukce“ je odvozeno z latinského augēre, což znamená „zvýšit“ nebo „zvětšit“.Krishna, 2002: p2
Po většinu historie byly aukce relativně neobvyklým způsobem jak sjednat výměnu zboží a komodit. V praxi bylo výrazně častější smlouvání a prodej za stanovenou cenu. Do 17. století se konalo jen málo aukcí, aukce byly vnímány jako něco neobvyklého a jejich konání bylo velmi sporadické.Shubik, 2004: p214
Nicméně aukce mají dlouhou historii, která sahá až do roku 500 př. n. l.Krishna, 2002: p1 Podle Hérodota se v Babyloně každoročně pořádaly aukce žen za účelem jejich provdání. Aukce začaly se ženami, které aukcionář považoval za nejkrásnější, a pokračoval postupně k těm nejméně krásným. Za nelegální bylo v té době považováno povolit provdání dcery jinak než na základě aukce.
V době fungování Římské říše římští vojáci po každém vojenském vítězství zabavovali na dobytých územích válečnou kořist, která byla následně vydražena. Z dražby otroků, kteří byli často zajatí jako „válečná kořist“, šly výtěžky na další válečné snažení Římské říše.
Římané rovněž používali aukce pro uhrazení dluhů dlužníků, jejichž majetek byl konfiskován a následně dražen.Shubik, 2004: p215 Např. Marcus Aurelius prodal vlastní nábytek, aby vyrovnal dluhy, prodeje při tom trvaly měsíce. Jedna z nejvýznamnějších aukcí historie se konala v roce 193 n. l., kdy byla dána pretoriánskou stráží do aukce celá Římská říše. 23. března nejdříve pretoriánská stráž zabila císaře Pertinaxe, poté nabídla říši dražiteli s nejvyšší nabídkou. Didius Julianus přebil všechny ostatní cenou 6250 drachem pro každého vojáka. Byl to čin, který zahájil krátkou občanskou válku. Didius byl poté o dva měsíce později připraven o hlavu, když Septimius Severus ovládl Řím.
Od konce Římské říše až do 18. století nebyly v Evropě aukce příliš v oblibě, v Asii se nikdy nerozšířily.
V některých částech Anglie v průběhu 17. a 18. století byla používána pro prodej zboží a pachtů tzv. aukce při svíci. Tato aukce začala zapálením svíčky, následně byly dávány rostoucí nabídky, dokud svíce nezhasla. Nejvyšší nabídka v okamžiku, kdy svíce zhasla, vyhrála aukci.
Nejstarší aukční síní na světě je Stockholm Auction House (Stockholms Auktionsverk). Byla založena ve Švédsku v roce 1674.
Během konce 18. století, brzy po Francouzské revoluci, se aukce začaly konat v hostincích a kavárnách a prodávalo se při nich obvykle umění. Tyto aukce se konaly denně a byly tištěny katalogy, které měly lidi přilákat na dražená díla. Tyto aukční katalogy byly často tištěny a distribuovány před aukcemi vzácných nebo sběratelských kousků. V některých případech byly tyto katalogy vypracovány samotnými umělci a obsahovaly významné detaily o uměleckých dílech, které byly draženy.
V aukční síni Sotheby's, v současnosti druhé největší aukční síni na světě, se první aukce konala roku 1744. Aukční síň Christie's, v současnosti největší aukční síň na světě, byla založena okolo roku 1766. V současnosti funguje celá řada dalších aukčních síní založených v 18. a 19. století. Jedná se např. o aukční síně Dorotheum (1707), Bonhams (1793), Phillips de Pury & Company (1796), Freeman's (1805) a Lyon & Turnbull (1826).
V průběhu Americké občanské války byly armádami zabavovány statky a prodávány v dražbě velitelem divize (ang. colonel). Z tohoto důvodu dodnes nesou někteří aukcionáři ve Spojených státech neoficiální označení „colonel“.
Vývoj internetu vedl k významnému nárůstu využívání aukcí, kdy aukcionáři sbírají nabídky od velkého množství kupujících přes internet. Draží se mnohem větší množství komodit než bylo dříve možné.
Typy aukcí
Top-Up Aukce je variací na all-pay aukci (zaplacení všech nabídek), primárně využívanou pro charitativní události. Dražitelé musí zaplatit rozdíl mezi jejich nabídkou a nejbližší nižší nabídkou, ať vyhrají či nikoli. Pouze vítězný dražitel nemusí platit „top-up“ poplatek, ale musí zaplatit za vytěženou položku. Walrasian auction nebo také Walrasian tâtonnement je aukce, ve které vyvolávač přijímá nabídky jak od kupujících tak prodávajících na trhu více druhů zboží.Milgrom, 2004: p267 Vyvolávač postupně zvyšuje nebo snižuje aktuálně navrhovanou cenu podle nabídek kupujících a prodávajících. Aukce končí ve chvíli, kdy jsou nabídka a poptávka v dokonalé rovnováze.Milgrom, 2004: p267-268 Vysoká cena snižuje poptávku, zatímco nízká cena zvyšuje poptávku, teoreticky existuje speciální cenový bod, někde uprostřed, kde je nabídka rovna poptávce. Aukce s daným časem vypršení je prvek (internetová) aukce, ve které (jak název napovídá) je stanovený časový limit, do kterého mohou zájemci přihazovat. V okamžiku jeho vypršení je předmět vydražen licitátorovi, který umístil poslední platný příhoz (pokud dražba nějaké příhozy měla; pokud ne, předmět nebyl úspěšně vydražen). Aukce se zpoplatněnými příhozy není aukce ale zábavné hra, která má několik zásadních odlišností: je implementována podobně jako internetová aukce s časem vypršení, ovšem s tou výjimkou, že tento časový limit v okamžiku každé nabídky vzroste určený počet několika málo sekund do konce aukce/hry (poté odpočítávání pokračuje). Hlavní odlišnost je ale v tom, že licitátoři/hráči nenabízejí cenu, ale platí za každý svůj příhoz (pevnou částku nezávislou na předmětu či jeho aktuální ceně a to již v okamžiku příhozu, nezávisle na tom, jestli zboží nakonec vyhrají nebo ne). Dražební cena s příhozy roste také, ale o mnohem méně (třeba jen o několik haléřů). Aukci/hru vyhrává licitátor s posledním příhozem, pokud čas do skončení klesne na nulu (což může trvat velmi dlouho, nezřídka i několik dnů); ten pak dodatečně zaplatí dražební cenu, na které aukce skončila. Tento typ aukcí/zábavných her je poměrně nový a vzbouzí kontroverze a kritiku (často dochází k závislosti podobné té na hře na automatech; licitující hráči ztrácejí přehled o tom, kolikrát přihodili; nakonec právě na příhozech za zboží hluboce prodělají; naopak, správce/majitel aukce se zpoplatněnými příhozy podle různých odhadů vydělá na každém zboží v průměru kolem desetinásobku jeho kupní ceny; v neposlední řadě nelze vyloučit, že mezi přihazujícími jsou i roboty/skripty, které se svými lidskými protějšky soupeří, natahují dražbu a v průběhu toho z nich nepřímo získávají peníze z jimi zakoupených příhozů).Podivné aukce, aneb jak prodat iPhone za 60 000 Kč Holandská aukce je typ aukce známý také jako klesající aukce, je formát, při němž cena položky začíná na vyšší hodnotě a postupně se snižuje, dokud některý z účastníků neakceptuje aktuální částku. Takováto aukce byla původně běžná v Nizozemsku, zejména na květinových trzích, kde bylo nutné rychle prodat velké objemy zboží. Reverzní aukce. Aukce, v níž se soutěží o nejnižší nabídku. Tato metoda se obvykle využívá při veřejných zakázkách nebo službách.
Časové požadavky Každý typ aukce má svoje specifické kvality jako je cenová přesnost a čas potřebný pro přípravu a vedení aukce. Počet dražitelů dražících zároveň je kriticky důležitý. Otevřené dražení během rozšířeného časového období s mnoha dražiteli nakonec vyústí do konečné nabídky, která bude velmi blízká tržní hodnotě. Při aukcích, kde je málo dražitelů a každý z nich má povolenou pouze jednu nabídku, se ušetří čas, ale vítězná nabídka nemusí reflektovat skutečnou tržní cenu s jakýmkoli stupněm přesnosti. Speciálním ukazatelem s vysokou důležitostí během probíhající dražby je čas uplynulý od okamžiku, kdy byla dána první nabídka, do okamžiku, kdy byla konečná (vítězná) nabídka odklepnuta.
Charakteristika aukcí Aukce se mohou lišit počtem účastníků: V nabídkové (nebo obrácené) aukci nabízí m prodávajících zboží, které poptávají kupující. V poptávkové aukci dává n kupujících nabídky pro prodávané zboží. V dvojité aukci dává n kupujících nabídky za zboží od m prodávajících.
Ceny jsou přihazovány (nebo nabízeny) kupujícími a poptávány prodávajícími. Aukce se mohou lišit i procedurou přihazování (nebo poptávání): V otevřené aukci mohou účastníci opakovaně dávat nabídky a zároveň znají všechny předešlé nabídky. V uzavřené aukci kupující a/nebo prodávající předkládají zapečetěné (uzavřené) nabídky.
Aukce se mohou lišit cenou, za kterou jsou dražené položky prodávány, jestli za první (nejlepší) cenu, druhou cenu, první jedinečnou cenu nebo za jinou cenu. Aukce mohou mít nastavenou rezervovanou cenu, která je nejnižší nebo maximální akceptovatelnou cenou, za kterou může být zboží prodáno nebo koupeno.
Aukce obecně znamená otevřenou, poptávkovou aukci, s nebo bez rezervované ceny, kdy je dražená položka prodána dražiteli s nejvyšší nabídkou.
náhled|180px|Nabídková aukce náhled|180px|Poptávková aukce náhled|180px|Dvojitá aukce