Komijština (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků. Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tisíc, komi-zyrjanských 293 tisíc a Yaz'va 15 tisíc).
Komijština má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří v severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě – dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.
Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.
Fonologie V komijském standardním jazyce je 33 základních hlásek – 26 souhlásek a 7 samohlásek.
Samohlásky Samohlásky jsou obvykle rozlišovány na přední, střední a zadní, na labializované (zaokrouhlené) a nelabializované (nezaokrouhlené), a na vysoké, středové a nízké. K popisu komijského systému samohlásek stačí 4 určující rysy: vysoké a nízké, přední a zadní (dialekt Yaz'va však má distribuci zčásti odlišnou): Komi-permský + komi zyrjanskýiïueëoa Yaz'vaiüuөeöoa
Souhlásky Současný komijský systém souhlásek zahrnuje 26 nativních souhlásek a ještě další souhlásky (c), (f), (x) přejaté z ruštiny. BilabiályLabiodentályDentályPost-alveoláryPalatályVeláryNazálymnnjPlozivy neznělépttjkPlozivy znělébddjgAfrikáty neznělé(c)*ččjAfrikáty zněléččjFrikativy neznělé(f)* sššj(x)*Frikativy znělévzžžjLaterálylljVibrantyrAproximantyj *přejaté z ruštiny
Abeceda Varianty komijského jazyka mají shodnou abecedu, která zahrnuje všechna písmena ruské abecedy a navíc další dvě písmena: i a ö. Ve 30. letech 20. století proběhl pokus o přechod na latinskou abecedu, ale byl sovětskými úřady potlačen. A аБ бВ вГ гД дЕ eЁ ёЖ жЗ зИ иЙ йК кЛ лМ мН нО оП пР рС сТ тУ уФ фX xЦ цЧ чШ шЩ щЪ ъЫ ыЬ ьЭ эЮ юЯ яI iÖ ö
Gramatika V jazykovědě se rozlišuje celkem 5 typů jazyků (izolační, aglutinační, flektivní, introflektivní a polysyntetický). Každý jazyk obsahuje určité rysy z různých typů, některý typ však vždy převažuje. Komijština je jazyk aglutinační, stejně jako ostatní uralské jazyky.Tento typ jazyka má bohatou flexi a velké množství pádů, vyskytuje se zde často tzv. vokalická harmonie – vokály koncovek se připodobňují některé z vlastností vokálu předchozího.
Podstatná jména Komijská podstatná jména definujeme těmito morfologickými kategoriemi: číslo, pád a osoba.
Číslo V jazyce existují dvě gramatické kategorie: jednotné číslo (singulár) a množné číslo (plurál). Množné číslo se získává skloňováním jednotného čísla. Příponou množného čísla je u komi-zyrjanštiny „-jas, -jёs“, u komi-permštiny „-(j)ez, -e“, u Yaz'va „-joz“.
Přivlastňovací přípony Přivlastňovací přípony jsou přidávány na konec podstatných jmen buď před nebo po pádové příponě v závislosti na konkrétním případě. OsobaPříponaOsobaPříponaSingulárPlurál1 -ёj1 -nïm2 -ïd2 -nïd3 -ïs3 -nïs
Pády Jednotlivé dialekty jazyka mají různý počet pádů. Komi-permština jich má 24, komi-zyrjanština 17 a Yaz'va 15. Pádové přípony jsou přidávány na konec až za příponu vyjadřující mluvnické číslo, např. čjoj-jas-këd.
Tabulka pádových přípon: Komi-permštinaKomi-zyrjanštinaYaz'vanominativ-Ø-Ø-Øgenitiv-vën-lën-lanablativ-višj-lïšj-lišjdativ-vë-lï-lөakuzativ-Ø, -ës-Ø, -ës-Ø, -өsinstrumentál-ën-ën-komitativ-kët-këd-kөtabessiv-tëg-tëg-tөgkonsekutiv--la-lainessiv-ïn-ïn-өnelativ-ïšj-ïšj-išjillativ-ë-ë-өaproximativ-vanj-lanj-ljanjegressiv-šjanj-šjanj-šjanjprosekutiv-ëtj-ëd-өttransitiv--ti-terminativ 1-ëčj-ëčj-өčjterminativ 2-vi--superessiv-vïn--superlativ-vë--sublativ-višj--perlativ-vëtj--superterminativ-vëčj--komparativ-šja--
Stupňování přídavných jmen Komparativ se tvoří pomocí koncovky -čїk (v komi-permštině -žїk, v Yaz'vě -čik/-čig). Superlativ se tvoří většinou přidáním slova med nebo med-šja, někdy také zdvojením konstrukce pomocí elativu. Záporný komparativ se tvoří přidáním koncovky k negativní částici abu. Komparativ se občas může vytvořit i z příslovcí nebo dokonce i ze sloves. KomparativZáporný komparativSuperlativvoč=čїkabu=čїk mičjamed+jonmed-šja jonjon-їšj jon
Číslovky ČísloKomi-permštinaKomi-zyrjanština1öтиӧтік, öти2кыккык3куимкуйм 4нёльнёльöт5витвит6квайтквайт7сізымсізым8кӧкямыскӧкямыс9ӧкмысӧкмыс10дасдас
Zájmena Zájmena mohou být rozdělena podle jejich funkce na prosubstantiva, proadjektiva a pronumera. Singulárмejáтэtyсійöon, ona, onoPlurálмиmyті, тiйövyнайöoni, ony, ona
JáMyNominativmemiAkuzativmenëmijanësAblativmenšjïmmijanlïšj
Přivlastňovací zájmena jsou zastupována osobními zájmeny v nominativu, genitivu a ablativu a vztažnými zájmeny v genitivu a ablativu. menam jortmůj přítelas-la-nïm kerkanáš vlastní dům
Ukazovací zájmena rozlišují mezi objekty bližšími (tajë, tačëm) a vzdálenějšími (sijë, sečëm). Při zastupování substantiv k sobě mohou připojit koncovku plurálu a pádu, ne však osoby (ta-ïn, tajë-jas-lën).
Záporná zájmena se tvoří pomocí záporné částice nj(e)/nji. Pokud zájmena zastupují substantiva, tak se skloňují.
Slovesa Určitý tvar slovesa tvoří tyto gramatické kategorie – osoba, číslo, čas a způsob. Komi-zyrjanština rozlišuje ještě aktivní rod.
Infinitivy jsou tvořeny připojením koncovky -nï. Zápor se tvoří pomocí záporového slovesa nebo záporné částice.
Indikativ má pět časů (prézens, futurum, imperfektum, perfektum a pluskvamperfektum). Příklad časování slovesa – munnї ("jet") – komizyrjanštinaOsobaPrézensFuturumImperfektumpozitivnegativpozitivnegativpozitivnegativSingulár1.mun-ao-g mun-Ømun-ao-g mun-Ømun-ie-g mun-Ø2.mun-ano-n mun-Ømun-ano-n mun-Ømun-i-ne-n mun-Ø3.mun-ëo-z mun-Ømun-aso-z mun-Ømun-i-s/mun-i-Øe-z mun-ØPlurál1.mun-amo-g(ë) mun-ëjmun-amo-g(ë) mun-ëjmun-i-me-g(ë) mun-ëj2.mun-annїd/mu-nado-n(ë) mun-ëjmun-annїd/mu-nado-n(ë) mun-ëjmun-i-nnїde-n(ë) mun-ëj3.mun-ënїo-z mun-nїmun-asnїo-z mun-nїmun-i-snїe-z mun-nї OsobaPerfektumPluskvamperfektumImperativpozitivnegativpozitivnegativpozitivnegativSingulár1.--mun-ëma vël-iabu mun-ëma vël-i--2.mun-ëmїdabu mun-ëmїdmun-ëmїd vël-i(-n)abu mun-ëmїd vël-i(-n)mun-Øe-n mun3.mun-ëm(a)abu munëm(a)mun-ëm(a) vël-iabu mun-ëm(a) vël-i--Plurál1.--mun-ëmaëšj vël-i(-m)abu mun-ëmaëšj vël-i(-m)mun-amë(j)o-g(ë) munëj2.mun-ëmnїdabu munëmnїdmun-ëmnїd vël-i(-d)abu mun-ëmnїd vël-i(-d)mun-ë(j)e-në mun-ëj3.mun-ëmaëšjabu munëmaëšjmun-ëmaëšj vël-i(-nї)abu mun-ëmaëšj vël-i(-nї)--
Vzorový text
Odkazy Reference
Související články Komi (národ)
Externí odkazy
Kategorie:Permské jazyky Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Živé jazyky