Kafrovník lékařský, nazývaný také skořicovník kafrovník (Cinnamomum camphora), je strom z čeledi vavřínovitých.
Popis
Dospělý kafrovník je 20 až 30, výjimečně i 40 m vysoký, stálezelený strom s mohutným kmenem pokrytým světlou a velmi drsnou vertikálně rozpraskanou borkou, na jehož větvích vyrůstají kožovité listy voskovitého vzhledu. Rozmačkané listy intenzívně voní kafrem. V jarních měsících má strom velké množství drobných bílých květů. Jeho plody jsou tmavé, višním podobné, o průměru asi 1 cm.
V domovině se dožívá velmi vysokého věku; v Japonsku se nacházejí exempláře staré údajně až 1000 let.
Oblast výskytu
Původně pochází z jižní Číny, Tchaj-wanu a Japonska. Je však pěstován i mimo svou domácí oblast, a to prakticky v celé jihovýchodní Asii – na Korejském poloostrově, na Srí Lance, v Indii; ale i v jižní části USA, ve Střední Americe, v Karibské oblasti, v Brazílii i v Jihoafrické republice. V Austrálii pak dokonce zdomácněl natolik, že se stal nebezpečným invazním druhem, který úspěšně vytlačuje z původních porostů zejména blahovičníky. Tím ohrožuje i populaci medvídka koaly.
Využití
Dřevo, listy a kůra stromu obsahují kafrovou silici, která na vzduchu oxiduje a mění se v tuhý surový kafr. Kafrová silice se z přírodního materiálu získává destilací. K její průmyslové výrobě se používalo dřevo a kořeny stromů starých povětšinou 50 až 60 let, případně i listí ze stromů mladších. Ze silice se pak připravuje čistý kafr (Camphora naturalis raffinata). Tento produkt je někdy označován jako „japonský kafr“. V současnosti se tradiční způsob výroby udržel hlavně v Číně a na Tchaj-wanu, a to z důvodu potřeb tamního tradičního léčitelství. V průmyslu se dnes totiž používá zejména tzv. kafr technický, synteticky vyráběný z dostupnějšího pinenu, který je získáván z terpentýnového oleje extrahovaného z jehličnatých rostlin.
Kafr je bezbarvá až bílá vonná hmota, částečně krystalická, obsahující směs terpenických látek. Využití nachází zejména v lékařství a v parfumerii, kde se používá pro přípravu kosmetických a masážních přípravků, parfémů a jemných mýdel. V chemickém průmyslu je pak využíván k výrobě jiných terpenických derivátů, výbušnin, jako změkčovadlo plastických hmot, či jako složka laků a barev. Kafr zbavený safrolu se využívá k výrobě vanilkového a mátového aromatu pro potřeby potravinářského průmyslu.
Kafrovník se též využívá k výsadbě živých plotů, větrolamů a v Číně bývá též vysazován jako stínící dřevina pro ochranu čajovníkových plantáží před přímým sluncem.
Obsažené látky Terpenické látky Terpeny + bisabolen α-bisabolol β-bisabolol borneol 1,8-cineol cinnamonol citronellol p-cymen p-cymol 3,7-dimethyl-okta-1,5-dien-3,7-diol β-elemen α-felandren β-felandren geranial geraniol guajazulen humulen junenol kadinadien kadinen kadinenol kafr α-kalakoren kamfen kamferenol kamferenon kamforacen kamforen kamforenon karvakrol β-karyofylen kubenol kuminol kuminal kempferol kusunokinin kusunokiol kusunol limonen linalool myrcen neral nerol nerolidol cis-ocimen trans-ocimen ocimenol α-pinen β-pinen sabinen safrol salven β-selinen suvenol α-terpinen γ-terpinen terpinen-1-ol terpinen-4-ol α-terpinol
Terpenické estery + α-terpinyl acetát geranyl acetát
Ostatní organické sloučeniny Uhlovodíky + azulen
Alkoholy + hexanol cis-3-hexenol Fenoly a jejich deriváty + kresol ethylfenol eugenol vanilin Aldehydy + acetaldehyd heliotropin (piperonal) α-hexanal β-hexanal hexenal kapronaldehyde kaprinaldehyd furfural myristinaldehyd propional Ketony + methyl-isobutyl-keton methyl-vinyl-keton
Karboxylové kyseliny + kyselina citronelová kyselina enanthová kyselina isomáselná kyselina kapronová kyselina kaprylová kyselina kávová kyselina laurová kyselina mravenčí kyselina myristová kyselina octová kyselina piperonylová kyselina propionová Estery + linalyl acetát neryl acetát
Reference
Externí odkazy
Kafrovnik lekarřsky Kategorie:Subtropické okrasné rostliny Kafrovnik lekařsky Kategorie:Tropické okrasné rostliny Kategorie:Flóra východní Asie