Sezóna závodů Formule 1 v roce 1950 byla oficiálně prvním mistrovstvím světa vozů Formule 1.
Vznik Iniciativa, která se hodně přiblížila konceptu mistrovství světa F1, je mistrovství světa značek, které vzniklo v roce 1925. Originální byl především systém bodování, vítězem se stala značka, která shromáždila nejméně bodů. První tři piloti byli hodnoceni jedním, dvěma a třemi body ostatní dostali šest bodů.
S myšlenkou uspořádat mistrovství světa Formule 1 přišel v roce 1949 italský delegát Antonio Brivio Sforza a zároveň navrhl pravidla a propozice, podle kterých se závodí s menšími úpravami dodnes. 13. května 1950 se na okruhu v Silverstone, sešli účastníci prvního závodu ze sedmi na programu premiérového šampionátu Formule 1. Další závody se uskutečnily v Monte Carlu, ve švýcarském Bremgartenu, belgickém lázeňském městě Spa-Francorchamps, francouzském Remeši a italské Monze dále byl do konečného hodnocení započítáván závod na 500 mil v Indianapolis. V Evropě se jelo dalších 16 závodů F1, které se do mistrovství nezapočítávaly, dalších 11 závodů pro vozy Formule 1 se jely v rámci jihoamerické série Formula Libre. Alfy Romeo kralovaly prvnímu ročníku světového mistrovství a Farina s Fangiem se podělili o vítězství ve všech významných Velkých cenách. Protože Giuseppe Farina získal více bodů na dalších bodovaných místech, stal se prvním mistrem světa. Bylo mu 44 let. O převaze vozů Alfa Romeo svědčí skutečnost, že vyhrály všech deset závodů, ve kterých startovaly, přičemž sedmkrát obsadily obě prvá místa a třikrát dokonce tři prvá místa v závodě.
Pravidla První rok mistrovství světa monopostů formule 1 se jelo podle pravidel z roku 1946, která povolovala objem motorů 1500 cc s kompresorem nebo 4 500 cc atmosférické. Do každého závodu se mohl přihlásit libovolný počet jezdců a nebylo ani omezen počet jezdců v jednotlivých týmech. Startovní čísla nebyla stabilní a měnila se každým závodem. V Monaku na vozy připevňovaly jen sudé číslice, aby se tak nemuselo přidělovat číslo 13. Boduje prvních pět jezdců podle klíče: 1. 8 bodů 2. 6 bodů 3. 4 body 4. 3 body 5. 2 body 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo Do konečné klasifikace se započítávají pouze 4 nejlepší výsledky ze 7 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.
Týmy a jezdci
Vozy Adams 150pxAlfa Romeo 158 Alfa Romeo 8C-308 150pxAlta GP Bardazon Bromme Cantarano 150pxCooper T 12 Deidt Tuffanelli Derrico ERA A 150pxERA B 150pxERA B/C ERA E Ewing 150pxFerrari 125 Ferrari 166 Ferrari 166 S Ferrari 275 Ferrari 375 Gdula Kupiec Kurtis Kurtis 1000 Kurtis 2000 Kurtis 3000 Langley Lesovsky Marchese 150pxMaserati 4CL 150pxMaserati 4CLT/48 Maserati 8CTF Maserati 4CLT/50 Meyer Miller Moore Nichels Olson Special R Miller Rae Scopa 150pxSimca Gordini T 15 Snowberger Stevens SVA 150pxTalbot T26C 150pxTalbot T26C-DA 150pxTalbot T26C-GS Watson Indy Roadster Weidel Wetteroth - - - -
Složení týmů
Tým Šasi a motor Startovní čísla Jezdci A. J. Watson Watson-Offenhauser 45 Dick Rathmann Bowes Racing Inc Lesovsky-Offenhauser 55 Troy Ruttman Carl Marchese Marchese-Offenhauser 2 Myron Fohr Charles Pritchard Kurtis Kraft-Offenhauser 415 Walt BrownMack Hellings Cummins Engine Co Kurtis Kraft-Cummins 61 Jimmy Jackson Ervin Wolfe Kurtis Kraft-Offenhauser 1717 Joie ChitwoodTony Bettenhausen Grancor Auto Specialists Kurtis Kraft-Offenhauser 59 Pat Flaherty Horschell Racing Co. Cooper-JAP 8 Harry Schell Howard Keck Co. Deidt-Offenhauser 31 Mauri Rose Indianapolis Race Cars Maserati-Offenhauser 1212 Henry BanksFred Agabashian J. C. Agajanian Kurtis Kraft-Offenhauser 98 Walt Faulkner Jack B. Hinkle Kurtis Kraft-Offenhauser 49 Jack McGrath Joe Langley Langley-Offenhauser 79 Gene Hartley John Lorenz Wetteroth-Offenhauser 76 Jim Rathmann Kurtis Kraft Inc Kurtis Kraft-Offenhauser 128 Johnnie ParsonsFred Agabashian Ludson D. Morris Kurtis Kraft-Offenhauser 81 Jerry Hoyt Lou Moore Deidt-OffenhauserLesovsky-OffenhauserMoore-OffenhauserDeidt-Offenhauser 35814 Bill HollandGeorge ConnorLee WallardTony Bettenhausen Louis Rassey Snowberger-Offenhauser 67 Bill Schindler M. A. Walker Kurtis Kraft-Offenhauser 54 Cecil Green M. Pete Wales Kurtis Kraft-Offenhauser 62 Johnny McDowell Milt Marion Kurtis Kraft-Offenhauser 23 Sam Hanks Murrell Belanger Stevens-Offenhauser 18 Duane Carter Norm Olson Olson-Offenhauser 77 Jackie Holmes Pat Clancy Ewing-Offenhauser 22 Jimmy Davies Paul Russo & Ray Nichels Nichels-Offenhauser 7 Paul Russo R. A. Cott Maserati-Offenhauser 21 Spider Webb Richard L. Palmer Adams-Offenhauser 2424 Bayliss LevrettBill Cantrell Sampson Manufacturing Co. Rae-Offenhauser 27 Walt Ader Verlin Brown Kurtis Kraft-Offenhauser 69 Duke Dinsmore Scuderia Alfa Romeo Alfa Romeo 1 – 6 – 10 – 14 – 18 – 34 – 602 – 8 – 10 – 16 – 323 – 4 – 12 – 3644660 Juan Manuel FangioNino FarinaLuigi FagioliReg ParnellConsalvo SanesiPiero Taruffi Ferrari Ferrari 2 – 22 – 384 – 16 – 18 – 40– 4820 – 4248Luigi VilloresiAlberto AscariRaymond SommerDorino Serafini Clemente Biondetti Ferrari-Jaguar Clemente Biondetti Officine Alfieri Maserati Maserati 6 – 19 – 26 – 30 –48 4 – 28 – 44 Louis ChironFranco Rol Scuderia Achille Varzi Maserati 2 – 36 4240 José Froilan GonzálezAlfredo PianNello PaganiToni Branca Scuderia Ambrosiana Maserati 5 – 506 – 3432 David MurrayDavid HampshireReg Parnell Scuderia Milano Maserati-Milano 22 – 34 – 40 – 5262 Felice BonettoFranco Comotti Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot-Lago-Talbot 6 –14 – 1810 – 14 – 15 – 20168 – 172212 Yves Giraud-CabantousLouis RosierPhilippe ÉtancelinEugène MartinPierre LeveghRaymond Sommer Charles Pozzi Talbot-Lago-Talbot 2626 Charles PozziLouis Rosier Ecurie Bleue Talbot-Lago-Talbot 44101 Harry SchellLouis Rosier Ecurie Lutetia Talbot-Lago-Talbot 20 Eugène Chaboud Ecurie Rosier Talbot-Lago-Talbot 15 – 5864 Louis RosierHenri Louveau Guy Mairesse Talbot-Lago-Talbot 40 Guy Mairesse Philippe Étancelin Talbot-Lago-Talbot 14, 16, 24, 4216 Philippe ÉtancelinEugène Chaboud Pierre Levegh Talbot-Lago-Talbot 56 Pierre Levegh Raymond Sommer Talbot-Lago-Talbot 6 – 12 Raymond Sommer Equipe Gordini Simca-Gordini 10 – 4412 – 42 Robert ManzonMaurice Trintignant Ecurie Belge Talbot-Lago-Talbot 2 – 4 – 6 – 18 – 24 – 42 Johnny Claes Antonio Branca Maserati 30 Toni Branca Enrico Platé Maserati 20 – 32 – 38 – 5221 – 50 – 30 Toulo de GraffenriedPrince Bira Paul Pietsch Maserati 28 Paul Pietsch Peter Whitehead Ferrari 8 – 14 – 28 Peter Whitehead Joe Fry Maserati 10 10 Joe FryBrian Shawe-Taylor Geoffrey Crossley Alta 24 – 26 Geoff Crossley Joe Kelly Alta 23 Joe Kelly Bob Gerard ERA 12 – 26 Bob Gerard Cuth Harrison ERA 11 – 24 – 32 Cuth Harrison Peter Walker ERA 99 Peter WalkerTony Rolt Taso Mathieson ERA 8 Leslie Johnson
Závody započítávané do MS Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz Stav MS 1. GP13. květen Velká Británie Silverstone (Výsledky) 80pxZávod Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 Giuseppe FarinaKolo Giuseppe Farina Alfa Romeo 158Pole Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 2. GP21. květen Monako Circuit de Monaco (Výsledky) 80pxZávod Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158Kolo Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158Pole Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 3. GP30. květen Indy 500 Indianapolis (Výsledky) 80pxZávod Johnnie Parsons Kurtis KraftKolo Johnnie Parsons Kurtis KraftPole Walt Faulkner Kurtis Kraft 4. GP4. červen Švýcarsko Bremgarten (Výsledky) 80pxZávod Giuseppe Farina Alfa Romeo 158Kolo Giuseppe Farina Alfa Romeo 158Pole Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 5. GP18. červen Belgie Spa-Francorchamps (Výsledky) 80pxZávod Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158Kolo Giuseppe Farina Alfa Romeo 158Pole Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 6. GP2. červenec Francie Remeš (Výsledky) 80pxZávod Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 Juan Manuel FangioKolo Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158Pole Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 7. GP3. září Itálie Monza (Výsledky) 80pxZávod Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 Giuseppe FarinaKolo Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158Pole Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 První Grand Prix
Britský autoklub RAC uspořádal historicky první Grand Prix v rámci mistrovství světa, která byla označována jako III. RAC British Grand Prix nebo také jako XI. Grand Prix d'Europe. Závod se odehrál na improvizované dráze, která vznikla na ploše silverstonského letiště a mezi početným houfem diváku byl i na čestné tribuně král Jiří IV s celou rodinou. V celém závodním víkendu dominovaly vozy Alfa Romeo a ze čtveřice jezdců milánské automobilky si suverénně počínal Giuseppe Farina, který získal jak pole position, tak nejrychlejší kolo v závodě a nakonec i vítězství čímž získal i první hattrick. Nadvládu Alfy Romeo potvrdil i druhý Luigi Fagioli a třetí Reg Parnell.
První hromadná havárie
Druhý závod mistrovství světa se konal v uličkách města Monte Carlo. Závod se zdramatizoval hned v prvním kole, kdy se za zády Juana Manuela Fangia srazilo deset vozů. Fangio jedoucí na čele ještě situaci zvládl, ale na druhé pozici jedoucí Farina škrtl o Gonzalezovo Maserati, které začalo hořet. Argentinec stihl z vozu vyskočit, v kolizi tak končí dva favorité závodu Farina a Fangio, Luigi Villoresi se dokázal z kolize vymanit a pokračoval tak v závodě až do 64 kola, kdy se ukázalo, že si poškodil osu. V havárii zakončilo své ambice na dobré umístění deset pilotů z 19 startujících.
Juan Manuel Fangio si bez větších problémů dojel pro své první vítězství ve formuli 1 a dokázal získat Hat trick stejně jako jeho týmový kolega Farina v předchozím závodě. A protože v celém závodě nebylo nikoho, kdo by ho vystřídal v čele závodu, získal i Chelem. 500 mil v Indianapolis
Součástí nově vzniklého světového šampionátu byl i závod na 500 mil v Indianapolis, který se ovšem musel obejít bez evropských závodníků. Závod se uskutečnil 30. května v na okruhu ve staré cihelně v Indianapolis. 34 ročník závodu na 500 mil se netradičně konal v úterý, kam byl z důvodu deště v neděli i v pondělí přeložen. Také v den závodu se na trať spustil déšť a tak závod původně vypsaný na 200 kol, byl po 138 kolech ukončen a vítězem byl vyhlášen nováček Johnnie Parsons, který startoval z pátého místa. Pole positions si v kvalifikaci zajistil Walt Faulkner, který v závodě získal sedmé místo. Švýcarská GP
Také švýcarská grand prix byla ve znamení bitvy, která se omezila pouze na jezdce milanské automobilky Alfa Romeo. V kvalifikaci její piloti obsadili celou první řadu v pořadí Juan Manuel Fangio, Giuseppe Farina a Luigi Fagioli. Zatímco Ferrari na nejpomalejší Alfu ztrácelo necelou minutu, rozdíl dalších konkurentů byl téměř propastný. V samotném závodě se milanským vozům nikdo nevyrovnal a přestože Fangio pro poruchu odstoupil, Farina a Fagioli si dojeli pro další dvoj vítězství. Spa Francorchamps
Stejně jako v ostatních závodech tak i v Belgii opanovaly čelo startovního pole všechny tři Alfetty. Farina na startu zaspal a proklouzl před něj Fangio, pozice si prohodili i Fagioli s Villoresim a na pátou příčku se prodral Ascari. Čelo startovního pole tak ovládla rudá barva italských strojů, za kterou se seřadili modré Talboty.Juan Manuel Fangio si vítězstvím a ziskem 8 bodů si zachoval šanci na zisk titulu. Fagioli po třech druhých místech nastřádal 18 bodů a dostal se tak před Fangia o pouhý bod, Farina v závodě získal důležité tři body a další bod za nejrychlejší kolo a upevnil si tak vedení v šampionátu. Grand Prix de l'ACF