Řevnice

Řevnice (německy: Rewnitz) jsou město v okresu Praha-západ ležící asi 10 km jihozápadně od okraje Prahy na řece Berounce. Žije zde obyvatel. Pro svou polohu v blízkosti brdských Hřebenů a dobré spojení s Prahou a Berounem po železnici byly Řevnice již od počátku 20. století vyhledávaným sídelním místem.

Historie První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1253, kdy král Václav I. postoupil kostel v Řevnicích (eccl. in Reueniz) a k němu se vztahující patronátní právo špitálu sv. Františka u pražského mostu, spravovanému rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou. V roce 1292 se již Řevnice jmenují městečkem (Hrzeunicz civitas) a král Václav II. je věnoval nově založenému klášteru cisterciáků ve Zbraslavi. Protože obě donace nebyly v listinách specifikovány, vznikaly mezi oběma řády neshody, které byly po řadě jednání rozhodnuty tak, že většina připadla cisterciákům a zhruba čtvrtina křižovníkům. Nepřímým vlastníkem však zůstal král i nadále, o čemž svědčí zprávy o zástavních držitelích. S krátkým přerušením v období stavovského povstání, kdy byl majetek obou řádů konfiskován a nakrátko se ocitl ve světských rukou, zůstaly Řevnice v církevním držení až do roku 1785. Po zrušení zbraslavského kláštera v rámci církevních reforem Josefa II. připadly Řevnice spolu s většinou cisterciáckého majetku knížecímu rodu z Oettingen-Wallersteinu, v jehož držení zůstaly až do zrušení vrchnostenského panství roku 1848. Křižovnickému řádu poté zůstal jen patronát nad kostelem a farou.Řevnice 1253–2003: almanach k výročí. Řevnice: Město Řevnice, 2003. S. 23-29. . [cit. 2018-0318]

Svou původní funkci městečka, kde se již roku 1304 konaly trhy, ztratily Řevnice pravděpodobně během husitských válek, ještě na konci 15. století byly zmiňovány jako pouhá vesnice. Po období rozkvětu v 16. století následovalo zlé období třicetileté války, kdy Řevnice utrpěly značné škody za tažení švédských vojsk generála Arvida Wittenberga. V roce 1732 potvrdil císař Karel VI. Řevnicím městská privilegia, která kromě týdenních trhů umožňovala i provozovat 3× ročně výroční trhy. V roce 1787 zde byla zřízena menší škola – jednotřídka, kde se začalo učit v roce 1798.

Velký rozkvět Řevnic znamenalo otevření Západní dráhy, železniční trati z Prahy do Plzně, v roce 1862. V roce 1882 nahradilo původní zastávku první nádraží; budova dnešního nádraží byla postavena v roce 1896. Díky dobrému spojení s Prahou se Řevnice se proměnily v oblíbené letovisko a východisko k výletům do Brd. V roce 1863 byla zřízena pošta. Městečko se rozrůstalo, stavěly se i vilové čtvrtě. Vznikly zde též různé spolky. Nejvýznamnější byl Okrašlovací spolek, založený roku 1882, který se podílel mj. na výstavbě tenisových kurtů a plovárny na Berounce, zřizování sadů a kultivaci lesních partií. Má zásluhu i na založení Lesního divadla, které bylo postaveno v letech 1919–20. Mezi prvními spolky byly dále Sokol, Sbor dobrovolných hasičů nebo Dělnická beseda Havlíček, v období první republiky vznikla Jednota divadelních ochotníků, Obec Baráčníků a různé sportovní spolky. Mnohé fungují dosud, Okrašlovací spolek však komunistická vláda v 50. letech zrušila. V letech 1927–1937 mělo v Řevnicích své sídlo ukrajinské gymnázium, které bylo poté přestěhováno do Modřan.

Městys Řevnice byl povýšen na město v roce 1968. Při té příležitosti získaly Řevnice i nový městský znak. (Lev ve znaku znamená, že byly původně královským majetkem, vlnité pruhy jsou symbolem řeky Berounky).Almanach, s. 57

Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres ZbraslavSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres ZbraslavVládní nařízení č. 222/1926 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres ZbraslavAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres ZbraslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice žádné|náhled|476x476pixelů|Pohled od jihu

Rok 1932 V městysi Řevnice (2957 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1517-1518. (česky a německy) Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrárna, knihtiskárna, kovotlačitelský závod, lom, mlýn, pila, 3 stavební podnikatelství, 2 velkostatky, Služby (výběr): 3 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, architekt, autodílna, 2 autodopravci, biograf Sokol, 2 cukráři, 2 čalouníci, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, hodinář, 8 hostinců, 2 hotely (Grand, Horák), 4 kapelníci, lékárna U červené hvězdy, papírnictví, pension, spořitelní a záložní spolek pro Řevnice, Úvěrní ústav v Berouně, Živnostenská záložna v Řevnicích, 2 zedničtí mistři.

Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Obcí procházejí silnice II/115 Praha Radotín – Dobřichovice – Řevnice a II/116 Mníšek pod Brdy – Řevnice – Karlštejn – Beroun. Železnice – Městem vede železniční trať Praha–Beroun. Jde o dvoukolejnou elektrizovanou trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862, která sem z Prahy vede (až do Berouna) podél řeky Vltavy a jejího přítoku Berounky.

Veřejná doprava 2016 Autobusová doprava – Z města vedou autobusové linky např. do těchto cílů: Hořovice, Hostomice pod Brdy, Mořina, Praha. Železniční doprava – Po trati Praha–Beroun vede linka S7 (Český Brod – Úvaly – Praha – Beroun) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Řevnice zastavuje denně velké množství osobních vlaků.

Obyvatelstvo + Vývoj Řevnic mezi lety 1869 a 2001 Rok18691880189019001910 align="center" [192119301950196119701980 align="center" [19912001 Počet obyvatel6757418611085123516412939311136873428330629662956 Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001 Počet domů78981171762493205937987547738609651050

Pamětihodnosti

Kostel svatého Mořice – barokní kostel vystavěný v letech 1749–1752 novobarokní fara – z let 1905–1906, podle návrhu architekta Eduarda Sochora selská usedlost čp. 7 „U Valšubů“ se zdobeným barokním štítem kašna a pomník padlých ve světových válkách na náměstí náhled|Vila ZbirohZámeček – klasicizující budova z 60. let 19. století postavená pro majitele zdejšího velkostatku, později prodána dominikánům, upravena v roce 1939 (sídlo ZUŠ) vily pod lesem: vila Zbiroh, Sochorova vila Grandhotel Berounka u nádraží – stavba z počátku 20. století se secesními prvky starý hřbitov Sochorova hrobka – pozdně secesní hrobka rodiny Sochorovy na novém hřbitově Modlitebna církve Československé husitské ve stylu art déco Lesní divadlo Corso pod Lipami – rezidenční komplex od významné české architektky Aleny Šrámkové socha Hlídač od Ivany Junkové z roku 2024 (před školou)

Kultura V Řevnicích funguje Městské kulturní středisko a Městská knihovna Ignáta Herrmanna. Je zde Základní umělecká škola a dva dětské folklórní soubory, taneční soubor Klíček a hudební soubor Notičky.Almanach, s. 74-75, 97, 101–105 Dlouhou tradici má v Řevnicích ochotnické divadlo. V roce 1923 vznikla Jednota divadelních ochotníků, později byl soubor pod patronací Městského kulturního střediska, v roce 2001 se osamostatnil jako občanské sdružení Divadelní soubor Řevnice. Vystupuje zejména v Lesním divadle, kde se konají i další kulturní akce, např. hudební festivaly (Porta, Řev Řevnice, Blues v lese) nebo Lesní slavnosti divadla. Divadelní představení a koncerty hostí také zrekonstruované řevnické kino nebo sál Zámečku.

Turistické zajímavosti Řevnice jsou východiskem značených turistických cest na brdské Hřebeny. Řevnický Okrašlovací spolek ve spolupráci s Klubem českých turistů se přičinil o zprovoznění značené cesty z Řevnic na Skalku a na Babku, která byla první turisticky značenou cestu v Brdech (1889).Almanach, s. 63 Turistické průvodce věnované Řevnicím a okolí vznikly už v první polovině 20. století: v roce 1905 vydal Okrašlovací spolek knihu Stanislava Reiniše Průvodce po Řevnicích a na Skalku, další průvodce napsal Josef Václav Bohuslav, jeden z předsedů řevnického Okrašlovacího spolku: 33 výlety a procházky z Řevnic (1912) a Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská (1930).

Od roku 2018 vede Řevnicemi a blízkým okolím také Fabiánova naučná stezka, pojmenovaná podle brdského ducha Fabiána.

Řevnicemi procházela jedna z cest ze sítě zlatých stezek, které překračovaly Šumavu a spojovaly Čechy s Podunajím. Její část je zachovaná v původní štětované podobě na cestě od hřbitova na jih po zelené turistické značce.

Jižně od Řevnic se nacházejí pozůstatky tzv. pražské čáry, pásu opevnění z 30. let (všechny tyto řopíky byly po obsazení Česka Němci zničeny).

Osobnosti

Galerie

Odkazy Reference

Literatura Řevnice 1253–2003: almanach k výročí. Řevnice: Město Řevnice, 2003. 191 s. . Bohuslav, Josef Václav. Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská. Řevnice: J.V. Bohuslav, 1930. 35 s.

Související články Římskokatolická farnost Řevnice

Externí odkazy

řevnický časopis RUCH Statistické údaje obce Řevnice

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Praha-západ Kategorie:Sídla v Hořovické pahorkatině Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině Kategorie:Svazek obcí Region Dolní Berounka Kategorie:Města v okrese Praha-západ Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Sídla na Berounce