thumb|Pěší a cyklistický most přes Ocelářskou ulici ve Vysočanech, prosinec 2009 Stezka Rokytka v Praze ve Vysočanech a Hloubětíně, označovaná též jako stezka Freyova–Poděbradská–Hořejší rybník, o délce asi 3,2 km byla vybudována v letech 2008–2010 v trase zrušené železniční vlečky ČKD Lokomotivka,Nová cyklostezka podél Rokytky v Libni , Praha cyklistická, Informační server hl. m. Prahy, Tomáš Prousek, 11. 10. 2009 jejíž oblouk sledoval, převážně z vnitřního, levého břehu, zákrutu říčky Rokytky. Její části jsou součástmi páteřních pražských cyklotras A 26 a A 43. Jde o historicky první finančně a stavebně náročnější pražskou stezku pro chodce a cyklisty. Na základě rozhlasového rozhovoru s Jaroslavem Martínkem z Centra dopravního výzkumu převzala česká média tvrzení, že jde cenou za kilometr o nejdražší stezku v Evropě.
Historie území a záměr cyklotrasy
Oblast Vysočan a přilehlých částí Libně a Hloubětína v údolí Rokytky byly tradiční průmyslovou zónou, zejména zdejší závody ČKD v 60. letech 20. století byly silně vytížené. Dosavadní železniční vlečka do ČKD lokomotivka, která úrovňově křižovala Českomoravskou ulici, už neúnosně zatěžovala městskou dopravu. Proto byla v roce 1965 jako její náhrada zřízena nová vlečka, která vedla z výtažné koleje v ranžíru libeňského horního nádraží a po přechodu Poděbradské ulice v Hloubětíně zaúsťovala do předávacího Východního nádraží (nádraží Praha-východ), do nějž byly zaústěny vlečky ČKD Kompresory a ČKD Lokomotivka, vysočanské spalovny, továrny Praga a několika dalších závodů ČKD z okolí Kolbenovy ulice.Ondřej Havlena: Provoz a vlakotvorba nákladní železniční dopravy v rámci uzlu Praha , FD ČVUT, ak. rok 2005/2006, seminární práce z projektu Moderní trendy v železniční dopravě, str. 3 (zdroje: Milán Polák: Praha a železnice, Milpo Média 2005, Zdeněk Hudec a kol.: Atlas drah České republiky, Malkus 2004)
Po roce 1990 se těžký průmysl dostal do útlumu a původní industriální zóna začala být postupně od západu přeměňována v obytnou, administrativní a komerčně-společenskou čtvrť. Časem zanikl i provoz na železniční vlečce.
20. října 2005 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy změnu územního plánu vlny 05 č. 740, kterou bylo pro dosavadní tzv. velké rozvojové území Vysočany, vymezené zhruba ulicemi ulicemi Freyova, Kolbenova, Kbelská, Průmyslová, Poděbradská a tokem Rokytky, stanoveno využití území. V rámci oživení území počítal plán i se stezkou, která měla být financována městem za přispění evropských fondů a měla vzniknout i díky podpoře vlastníků pozemků, kteří převedou potřebný pás do vlastnictví města za symbolickou částku. Projekt stezky byl připravován od roku 2006 a byl součástí širšího záměru vybudovat v prostoru kolem říčky Rokytky v úseku mezi Hořejším rybníkem a ulicí Freyovou pás ploch zeleně a rekreace. Podle jiného zdroje však cyklostezka v územním plánu obsažena nebyla, což ztížilo vyjednávací pozici města při získávání pozemků.
Kolem roku 2006 vznikala celoměstská koncepce sítě cyklistických tras. Pro vedení radiální páteřní trasy v oblastí Vysočan od Freyovy ulice na východ bylo zvažováno několik variant.Chystané projekty: cyklostezka Freyova-Poděbradská-Hořejší rybník , Informační server hlavního města Prahy, Praha cyklistická, 13. 3. 2006 Vedení biokoridorem Rokytky by příliš kolidovalo s ochranou přírody. Trasa po frekventované Poděbradské ulici by pro cyklisty nebyla bezpečná. Nakonec tak dostala přednost varianta, která se sice mírně odklání od vlastního toku Rokytky, ale překoná území efektivně po tělese bývalé železniční vlečky.Praha: Cyklostezku ve Vysočanech prodražilo zvýšení cen oceli, ČT24, 2. 2. 2010 Kolem roku 2006 začala příprava projektu přestavby bývalé vlečky na komunikaci pro bezmotorovou dopravu.
Stezka Rokytka je v Praze prvním případem cyklostezky na zrušené železnici, dalším takovým projektem byla cyklostezka pod Vítkovem.
Popis trasy a stavby Ve vysočanské ulici Na břehu u Rokytky navazuje nová stezka na stávající cyklotrasu KO-FR (Kolčavka-Freyova) z oblasti Balabenky. Po nové lávce překonává Ocelářskou ulici. Za lávkou prochází po provizorní cestě na zrekonstruovaný bývalý železniční most přes Freyovu ulici. Za mostem pokračuje v přímém směru na východ prostorem bývalého předávacího nádraží Praha-východ, po novém mostě překračuje ulici U Elektry, překračuje hranici z Vysočan do Hloubětína a poté Rokytku a obloukem se stáčí na zrekonstruovaný bývalý železniční most přes Poděbradskou ulici v blízkosti tramvajové smyčky Starý Hloubětín, který leží v nejvýchodnějším bodě trasy. Za mostem se oblouk dále stáčí k západu a zatímco vlečka se napojovala do kolínského zhlaví stanice Praha-Libeň, cyklostezka u Hořejšího rybníka opouští těleso bývalé vlečky a viaduktem podchází železniční trať Praha–Kolín a na rozcestí na hranici Hrdlořez a Hloubětína se napojuje na navazující cyklotrasy.
Celková délka stezky je podle některých zdrojů téměř 3,2 km, resp. přesně 3,15 kilometru. VIN Consult uváděl celkovou délku navrhované trasy 3424,5 m („téměř 3,425 km“), z čehož asfaltová stezka měla činit 3149,5 metru a stezka s mlatovým povrchem 275 metrů.
Stezka má asfaltový povrch a návrhovou šířku 3,5 metrů. Asfaltový povrch ji umožní využívat i in-line bruslařům. Původně se počítalo s osvětlením po celé délce stezky.Praha směňuje pozemky pro důležitou cyklostezku, Pavel Klega, Informační server pražské radnice, 17. 4. 2007
Stezka využívá dva rekonstruované železniční mosty a čtyři mosty zcela nové,Cyklostezka Rokytka, mostní objekty , VIN Consult, reference celkem o délce jedná o 382 metrů mostních konstrukcí. Pražský deník dokonce v dubnu 2008 psal, že součástí stavby má být devět mostů a dvě lávky.
Prvním mostem, který je také nejdražší nákladovou položkou celé stezky, je více než 200 metrů (212 metrů, nebo 150 metrů) dlouhá nová visutá lávka přes Ocelářskou ulici. Ochranná pásma inženýrských sítí prakticky znemožnila umístění pilířů mostu. Ocelová konstrukce zavěšena na středovém excentrickém pilíři má dvě pole o rozpětí 2x52,0 metrů, která plynulým půdorysným i výškovým obloukem propojují prostor u Rokytky s předpolím mostu Freyova. Po náspu a lávce je překonáno převýšení 7,60 metru. Podle názoru odborníků na cyklistickou dopravu by ale jiná řešení byla problémová z hlediska sklonových a směrových poměrů. Původní rozpočet na lávku byl uváděn ve výši 40 milionů
Mezi oběma mosty prochází stezka dvacetimetrový úsek po soukromém pozemku provizorně po šotolinové komunikaci a dočasnou směrovou šikanou. V těsné blízkosti křižovatky Freyovy a Ocelářské byla postavena výšková budova Eliška, během jejíž výstavby byl nájezd na novou stezku přes visutý most uzavřen. Požadavky investora, který vlastní pozemky na západním předpolí mostu Freyova, podmínily zásadním způsobem vedení stezky v daném úseku a umístění jižní opěry mostu. Po dobu výstavby byla cyklotrasa na dva roky převedena na chodník Freyovy ulice, z něhož museli cyklisté na most přes Freyovu ulici vycházet po schodech, zatímco nová nákladná lávka přes Freyovu ulici byla po tuto dobu nevyužitelná.
Stávající železniční most přes Freyovu ulici o délce 40 metrů byl zrekonstruován nabetonováním nové mostovky a úpravou mostního svršku.
Ulice U Elektry byla rozšířena kvůli plánované nové výstavbě, a proto byl dosavadní podjezd odstraněn a nahrazen novou lávkou, kterou tvoří ocelobetonová konstrukce o jednom poli rozpětí 21,0 m a délce 28 m, zavěšená na ocelovém oblouku.
Východně od ulice U Elektry byly vybudovány dva nové nadjezdy o délce po 23,5 metrech, které mají v budoucnu sloužit jako mimoúrovňové příjezdy do podzemních garáží nově připravovaných bytových domů „Rezidence nad Rokytkou“, resp. „Zahrady nad Rokytkou II.“. Tvoří je železobetonové rámové konstrukce. Podjezdy byly po vybudování provizorně zasypány.
Stávající železniční most přes Poděbradskou ulici o délce 117 metrůCyklostezka ve Vysočanech jako liniový základ revitalizace území , Informační server hlavního města Prahy, Tomáš Prousek, 6. 7. 2010 byl zrekonstruován nabetonováním nové mostovky, úpravou mostního svršku a dobudováním přístupových schodišť. K vybudování nájezdové rampy pro cyklisty nezískalo město potřebné pozemky.
Byly provedeny rovněž finančně náročné terénní úpravy a odvodnění náročné jižní sjezdové části stezky u Hořejšího rybníka,
Architektem stavby je Lukáš Velíšek.Lukáš Marek: Nová cyklostezka propojí východ Prahy s centrem a oživí zapomenuté části Vysočan, Pražský deník, 16. 10. 2008
Výkupy pozemků Pozemky zrušených vleček získali do vlastnictví soukromí developeři, kteří v opouštěných továrních areálech chystali bytovou výstavbu. Plány z počátku roku 2006 předpokládaly, že stezka vznikne i díky podpoře vlastníků pozemků, kteří převedou potřebný pás do vlastnictví města za symbolickou částku.
Stezka nebyla obsažena v územním plánu a nebyla ani vedena jako veřejně prospěšná stavba, což ztížilo vyjednávací pozici města při výkupu pozemků. Příprava stavby byla majetkovými poměry pozemků i mostů silně komplikována. V roce 2009 byly s velkými obtížemi získány potřebné pozemky pro samotnou linii cyklistické trasy. Nepodařilo se však získat pozemky pro vybudování kvalitní návaznosti do přilehlého území.
Některé pozemky bylo nutné získat směnou za jiné, cennější. Při jednom ze svých zasedání rada HMP schválila směnu 48 tisíc m² pozemků, při následujícím zasedání v dubnu 2007 schválila ještě směnu dvou pozemků o celkové délce asi 50 m navazujících na most přes Freyovu ulici, potřebných k napojení na dosavadní stezku. Společností TIVO, s. r. o. a TICO-Invest, s. r. o. za ně získaly pozemky v zaslepeném konci Klečákovy ulice, které slouží jako neveřejná přístupová cesta k areálům těchto firem. Protože tyto dvě firmy získaly směnou o téměř 250 tisíc korun hodnotnější pozemky, údajně se zavázaly městu rozdíl uhradit. 26. dubna 2007 mělo tuto směnu pozemků projednávat zastupitelstvo.
Náklady na výkup pozemků nejsou zahrnuty v rozpočtu stavby, dosahovaly řádově několika desítek milionů korun. Opoziční zastupitel Miroslav Poche vyjadřoval nesouhlas s tím, že město na vlastní náklady zhodnocováním oblasti zvyšuje cenu pozemků soukromých investorů, kteří v oblasti prodávají byty. Kritici vedení města vytýkali, že směna pozemků s developerskou firmou byla pro město nevýhodná, protože cena pozemků, kterých se tak město zbavilo, za dobu výstavby stoupla o dva miliony – Radiožurnál zjistil, že za pouhé dva roky se hodnota pozemků, kterých se město vzdalo ve prospěch developera, zvedla z 23 a půl na pětadvacet milionů korun, tento jeden a půl milionový rozdíl není započítává do nákladů na výstavbu.Za kilometr 50 milionů? Nejde o silnici, ale pražskou cyklostezku, iHNed.cz, 1. 2. 2010 (lus) Opoziční zastupitel Petr Hulinský (ČSSD) upozornil na to, že projekt je od počátku značně netransparentní a že město nabídlo za pozemky, které chtělo získat, pozemky o více než čtyřikrát větší rozloze, přičemž šlo o stavební pozemky využitelné pro výstavbu rodinných domů, které mají i vyšší cenu.Praha má nejdražší cyklostezku v Evropě, 3 km stály 150 milionů, Lidovky.cz, 1. 2. 2010 Rovněž bylo Petrem Hulinským odhaleno, že dotyčná developerská firma sídlí v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech na podezřelé adrese spolu s dalšími 423 českými podnikatelskými subjekty, což by mohlo nasvědčovat nekalým vztahům této firmy s vedením města.Pavel Kovář: Nejdražší cyklostezka světa, Reflex, 1. 2. 2010 Náměstek primátora Pavel Klega (ODS) namítl, že město nemělo jinou možnost než uskutečnit směnu s tímto developerem a přistoupit na jeho podmínku.
Výstavba V dubnu 2007 byl projekt stezky již připraven, stavba měla být co nejdříve (v červnu) zahájena a s uvedením do provozu se počítalo na polovinu roku 2008.Praha připravuje novou trasu cyklostezky po náspu bývalé železniční vlečky. Internetový zpravodaj Komunikace a doprava, 24. 4. 2007, redakce V dubnu 2008 se počítalo s dokončením v roce 2009.Jan Puci: V parku u Rokytky vznikne nová cyklostezka, Pražský deník, 25. 4. 2008