Krkonošské rozsochy jsou geomorfologický podcelek Krkonoš. Tvoří pás území v jejich jižní části sahající od západního po východní okraj. Částečně leží na území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje.

Geomorfologie Krkonošské rozsochy náleží do geomorfologického celku Krkonoš. Jedná se o šestici rozsoch/geomorfologických okrsků vybíhajících z hlavních Krkonošských hřbetů (v jediném případě pak jedna z druhé) přibližně jižním směrem. Na západě sousedí s Jizerskými horami, na východě s Broumovskou vrchovinou. Vrchlabská vrchovina, nejnižší a nejjižnější podcelek Krkonoš, nelemuje rozsochy po celé jejich délce, a tak na jihozápadě a jihovýchodě na ně navazuje i Krkonošské podhůříBřetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ).

Velká většina podcelku se nachází na území Krkonošského národního parku a v povodí Labe. Pouze východní svahy spadající na polské území patří do povodí Odry, konkrétně jejího levého přítoku Bóbru.

Jednotlivé rozsochy /okrsky Vilémovská hornatina je napojena na Západní Český hřbet v sedle Ručičky. Skládá se z Rokytnické hornatiny, která je vymezena toky Rýžovištního potoka, Mumlavy, Jizery a Huťského potoka, a Kapradnické hornatiny, což je jediná část Krkonoš na západním břehu Jizery. Vlčí hřbet je napojen na Západní Český hřbet v prostoru Dvoraček a je vymezen Huťským potokem a Jizerkou. Žalský hřbet je napojen na Západní Český hřbet v prostoru Horních Míseček a je vymezen Jizerkou a Labem. Černohorská hornatina je napojena na Východní Český hřbet v prostoru Výrovky a je vymezena Labem a Úpou. Její nejvyšší vrchol Zadní Planina (1423 m) je zároveň nejvyšším vrcholem celých Krkonošských rozsoch. Růžohorská rozsocha se skládá ze dvou dílčích rozsoch, které jsou napojeny na Východní Slezský hřbet v sedlech Sněžky a Svorové hory. Vymezena je tokem Úpy a Malé Úpy. Maloúpská rozsocha je napojena na Východní Slezský hřbet v prostoru Pomezních Bud a je vymezena tokem Malé Úpy a Lysečinského potoka. Rýchory se nacházejí na východním okraji Krkonoš, jsou napojeny na sousední Maloúpskou rozsochu v prostoru Albeřického vrchu a jsou vymezeny na západě tokem Lysečinského potoka a Úpy. Na východě jejich svahy spadají již do Broumovské vrchoviny. 

Reference

Kategorie:Geomorfologické podcelky v Česku Kategorie:Geomorfologické jednotky Krkonoš