Období Azuči-Momojama () je období japonských dějin mezi lety 1568 až 1600, kterému předcházelo období válčících států Sengoku. Období Azuči-Momojama skončilo v roce 1600, kdy bylo Japonsko znovusjednoceno pod vládou šógunů a zaveden přísný centralizovaný vládní režim známý v japonské historiografii jako šógunát Tokugawa.
Historie náhled|vlevo|upright=0.7|Významná postava období Azuči-Momojama, sjednotitel Japonska Tojotomi Hidejoši Období Azuči-Momojama je nazýváno podle opevněných míst – hradů Azuči a Momojama, které sloužily Nobunagu Odovi a Hidejošimu Tojotomimu jako centra jejich moci předtím, než dosáhli na nejvyšší posty v zemi. Období Azuči-Momojama začalo vojenskou výpravou velitele a daimjóa Nobunagy Ody s cílem podmanit si hlavní město Kjóto a stát se tak svrchovaným vládcem opětovně sjednocené země.
Nobunaga brzy v čele svých armád porazil vojska šóguna Jošihideho Ašikagy, který se mu postavil na odpor. Šikovnou diplomatickou politikou se mu také podařilo umlčet císařovy námitky vůči svému způsobu uchopení moci a postupně izoloval a vojensky si podmanil nejdůležitější nepřátelská knížata. V zájmu posílení své moci a upevnění státní autority zkonfiskoval na dobytých územích zbraně všemu obyvatelstvu a snažil se obnovit všeobecnou disciplínu a úctu k autoritám. Nařídil provést katastrální soupis veškeré zemědělské půdy v zemi. Další prostředek k upevnění moci představovalo přesídlení nedůvěryhodných a potenciálně nebezpečných knížat do dalekých severních provincií země.
Nobunaga neměl rád buddhistické mnichy a s podezřením se díval na přílišnou moc a velký politický vliv buddhistických chrámů, protože během období Sengoku vytvořily kláštery vlastní soukromé armády, které se během nepokojů v období Sengoku výrazně angažovaly ve válkách na straně Nobunagových protivníků. Tato skutečnost naopak vysvětluje jeho mimořádně kladný vztah ke křesťanským misionářům, kteří v Japonsku začali působit v polovině 16. století brzy poté, co portugalští obchodníci v roce 1543 přistáli u japonských břehů. V roce 1582 byl Nobunaga zavražděn jedním ze svých generálů a v jeho odkazu sjednotit Japonsko pokračoval jeho nejbližší spolupracovník a nástupce Hidejoši Tojotomi.
Hidejoši pokračoval ve sjednocování země a pod svou kontrolu získal i dosud vládnímu vlivu odolávající západní provincie. Hidejoši po získání rozhodující moci odmítl přijmout v očích obyvatelstva obecně zdiskreditovaný titul šóguna a místo něj vládl jako titulární císařský regent kanpaku. Roku 1587 vydal edikt, kterým se zakazovalo na území Japonska vyznávat křesťanství a křesťanským misionářům bylo nařízeno, aby do dvaceti dnů opustili zemi. Toto nařízení ale nebylo nijak přísně prosazováno, zřejmě z obavy, aby nebyl ohrožen výnosný zahraniční obchod s Portugalci.
V roce 1591 Hidejoši zlikvidoval poslední centrum odporu na severu ostrova Honšú, čímž dokončil sjednocení země do jediného státního celku. Zároveň s tím obnovil pevný vládní režim, založený na přísné feudální kázni a vztahu podřízenosti a nadřazenosti mezi členy společnosti. Nechal provést obecný soupis půdy, jehož smyslem bylo, aby se i obyčejný rolník stal soukromým vlastníkem vlastního pozemku a byl tak zodpovědný za placení dávek z jeho výnosu, čímž měly narůst daňové příjmy státu a oslabit hospodářská moc místních zeměpánů.
Ke konci svého života ustanovil Hidejoši regentskou radu pěti starších, která se skládala z nejmocnějších knížat. Všechny její členy před smrtí zavázal přísahou, že budou věrní jeho synovi Hidejorimu, budou dodržovat Hidejošiho zákony a nebudou sobecky sledovat své vlastní cíle. Hidejoši zemřel roku 1598.
Po smrti jednoho z regentů, který byl nejvlivnějším ochráncem Hidejoriho, porušil okamžitě přísahu věrnosti slíbenou Hidejorimu Iejasu Tokugawa, jeden z pěti regentů, který tak nerespektoval Hidejošiho poslední přání týkající se následnictví jeho syna. Tokugawa prostřednictvím několika strategických sňatků svých potomků s čelnými představiteli vojenské šlechty vytvořil spojenectví se čtyřmi nejmocnějšími vojenskými rody v zemi a připravoval se na úplné převzetí moci do svých rukou. Iejasuovo jednání vyvolalo odpor zbylých představitelů klanu Tojotomi a jim věrných knížat. Roku 1600 došlo k bitvě u Sekigahary mezi nimi a Iejasuovým spojeneckým vojskem, v níž Iejasu vyhrál. Ihned po vítězné bitvě začal pronásledovat své protivníky, zabavil léna nepřátelských feudálů a zároveň odměnil ty, kteří mu pomohli, čímž zlomil jakýkoliv odpor vůči své vládě. Aby legalizoval svou moc, obnovil vojenskou vládu bakufu a nechal se v roce 1603 jmenovat šógunem.
Chronologie období Azuči-Momojama (1568–1603)
(: 安土 – 桃山時代; Azuči - Momojama džidai)
Eiroku (永禄) 1568: Nobunaga Oda (織田 信長) přesunul své ústředí z Kijosu (清洲) v Owari do pevnosti Inabajama v provincii Mino a přejmenoval ji na Gifu. Řídil se tak radou svého samuraje Tokačira Kinošity (Hidejošiho Tojotomi). Motonari Móri znovu dosadil Mičinaa Konó, v provincii Ijo, když byl předtím donucen Tojocunou Ucunomijou utéct. Jošisuke Itó se zmocnil Obi v jižní části provincie Hjúga. 7. listopad: Nobunaga Oda vstoupil se svou armádou do Kjóta a ustavil Jošiakiho Ašikagu šógunem. Prosinec: Odovy síly pod vedením Kacuie Šibaty rozdrtily armády Mijošiho a Macunagy u řeky Sakai, v provincii Seccu. Klany Takedů a Imagawů vstoupili do války. 1569: Leden: Mijoši zaútočil na Jošiakiho Ašikagu. Stalo se tak v Kjótu, v chrámu sekty Ničiren - Honkokúdži. Duben: Luis Frois, jezuitský misionář, který do Japonska přicestoval během roku 1563 a je znám jako autor knihy Historia de Japam (odhalující Japonsko v období mezi lety 1549–1593), se v Kjótu setkal s Nobunagou Odou. Srpen: Šikanosuke Jamanaka se utkal se silami klanu Móri v provincii Izumo. Září: Jošihisa Šimazu zabral hrad rodu Hiširaki. Jednalo se o Oguči, v provincii Ósumi. Čósokabe Motočika porazil klan Aki z provincie Tosa a zahájil plán na obsazení celého ostrova Šikoku. Říjen: Móriové a Ótomové se utkali poblíž Hakaty, v provincii Čikuzen. Listopad: Šingen Takeda obklíčil hrad Odawara, který se nacházel v provincii Sagami. Po týdnu se Šingen stáhl, aby porazil armádu Hódžóů v bitvě o Mimasetoge. Nobunaga Oda rozprášil jednotky Tomonoriho Kibatake z provincie Ise a donutil ho se mu podrobit. Hned na to nechal zrušit stanice na výběr mýtného v celém Ise. 23. listopadu: Udžimasa Hódžó dokončil opravy hradu Odawara. Prosinec: Motonari Móri stáhl svou armádu z provincie Čikuzen.
Genki 1570: Leden: Šingen Takeda vedl armádu do provincie Suruga. Únor: Šingen Takeda zabral hrad Hanzawa, který patřil Sukejošimu Óharovi. Duben: Nobunaga Oda navštívil Kjóto a provedl přípravy na tažení proti Jošikagemu Asakurovi. Květen: Nobunaga společně s Iejasuem vytáhli proti Jošikagemu Asakurovi do Ečizenu; Nobunaga byl však zrazen svým švagrem Nagamasou Azaiem, což ho donutilo se stáhnout. Červen: Šingen Takeda se utkal s jednotkami Hódžóů a Imagawů v provincii Suruga. 30. červen: Odové a Tokugawové společně porazili vojska Azaiů a Asakurů u Anegawy, v provincii Ómi; následně Nobunaga vyrazil na hrad Odani, který patřil klanu Azai, ale po týdnu neúspěšného obléhání se stáhl. Srpen: Nobunaga deklaroval nepřátelství mezi ním a klášterem Hongandži Išijama. Udžimasa Hódžó se postavil do čela klanu po smrti Udžijasua Hódžóa. Nobunaga získal větší kontrolu nad oblastí kolem přístavu Sakai, v provincii Seccú. V bitvě u Imajamy byla vojska klanu Ótomo poražena armádou klanu Rjúzódži, vedenou Naošigem Nabešimou. Toto vítězství znamenalo upevnění moci Takanobua Rjúzódžiho nad provincií Hizen. Prosinec: Nobunaga zaútočil na povstalce u Nagašimy. 1571: Portugalští kupci změnili cíl svých obchodních cest z přístavu Funai v provincii Bungó, na kotviště v Nagasaki, v provincii Hizen. Květen: Nobunaga Oda oblehl pevnost Nagašima sekty Ikkó-ikki v provincii Ise. Takahisa Šimazu umírá. Přístav Nagasaki je vyhlášen místem pro zahraniční obchod s Portugalci. Srpen: Iejasu Tokugawa se zmocnil pevnosti Nagašino v provincii Mikawa, která patřila Sadajošimu Suganumovi. Zemřel vládce západních provincií Motonari Móri. Jeho nástupcem se stává jeho vnuk Terumoto. Šingen Takeda a Kenšin Uesugi se naposledy utkávají tváří v tvář. Stalo se tak na řece Tone, v provincii Kózuke. 30. září: Nobunaga Oda vypálil horu Hiei a zničil tak hlavní centrum náboženských nepokojů. Za oběť požáru padl celý komplex chrámů Enrjakudži a Miidera. 1572: Leden: Šingen Takeda uzavírá mírovou dohodu s Hódžóy; později přerušuje svoje vztahy s klanem Uesugi. Duben: Nobunaga Oda rozprášil v provincii Ómi zbytky klanu Rókkaku. Květen: Takanobu Rjúzódži donutil ke kapitulaci Hirokada Cukušiho. Stalo se tak v provincii Čikuzen. Červen: Jošihisa Šimazu zvítězil v provincii Hjúga nad Jošisukem Itó v bitvě o Kizakiharu. Září: Nobunaga Oda zaútočil na centrum klanu Azaiů, Odani. Listopad: Šingen Takeda vede svou armádu proti Tokugawovi, jehož provincie Mikawa tvoří přirozenou překážku na cestě do Kjóta. Šingenovy ambice sahají až titulu šóguna. Kenšin Uesugi se utkal se sektou Ikkó-Ikki v provincii Eččú, která zde vyvolávala nepokoje. Prosinec: Nobutomo Akijama, vazal klanu Takeda, obsadil v provincii Mino hrad Iwamura, který byl v držení klanem Oda.
Tenšó 1573: Narodil se významný představitel zenové sekty Rinzai a učitel Mijamota Musašiho, Sóhó Takuan. Stalo se tak v provincii Tadžima. 6. leden: Šingen Takeda poráží vojska Iejasua Tokugawy v bitvě u Mikatagahary. Jeho armáda však utrpěla citelné ztráty a sám byl v boji vážně zraněn kulkou. 3. květen: Nobunagova vojska obklíčila Kjóto a donutila šóguna Jošiakiho Ašikagu, aby se vzdal pokusů o rebelii. V té době již Nobunaga disponoval mocí, která mu dovolovala ovládat císařský dvůr v Kjótu. Navíc to byl právě Nobunaga, který pomohl Jošiakimu získat zpět oficiíální postavení šóguna a který mu v Kjótu vystavěl honosný palác Nidžó. Začal definitivní proces sjednocování Japonska. 13. květen: Šingen Takeda podléhá svému zranění, které utrpěl u Mikatagahary a jeho nástupcem je jmenován jeho syn Kacujori. Začíná doba úpadku klanu Takeda. Červenec: Nobunaga podniká neúspěšný útok na povstalce v Nagašimě. 18. srpen: Protože Jošiaki neustal ve svém zájmu na potlačení Nobunagova vzestupu, Nobunaga si podrobil šógunovu tvrz na řece Udži; poté byl Jošiaki Ašikaga poslán do vyhnanství. Tím skončila éra šógunů z klanu Ašikaga. Září: Nobunaga obklíčil Nagamasu Azaie, který v tu dobu pobýval na hradě Odani a porazil posily, které Azaiům poskytli Asakurové. 16. září: Jošikage Asakura spáchal seppuku poté, co Nobunaga Oda zlomil jeho armádu a vstoupil do provincie Ečizen. Zanedlouho po něm se ke stejnému kroku odhodlal také Nagamasa Azai. Čósokabe Motočika zvítězil nad Kanesadou Ičidžem a stal se pánem provincie Tosa. Naoie Ukita vyhladil klan Urakami a stal se vládcem provincie Bizen. 1574: Březen: Kacujori Takeda obsadil hrad Takatendžin, který se nacházel v provincii Tótómi a byl v područí Iejasua Tokugawy. Květen: Sekta Ikkó-Ikki se zmocnila vlády nad provincií Ečizen. Červenec: Nobunaga Oda oblehl Nagašimu. Zemřel Jošitaka Satomi, pán provincie Awa. Srpen: Nobunaga pokračuje v blokádě hradu Nagašima a zapaluje jeho hlavní pevnost. Počet mrtvých se odhaduje na 20000. Z hradu byla ještě před hlavním útokem zachráněna Nobunagova sestra Oiči spolu se svými dětmi. Odovy jednotky se zmocňují hradu Itami, který byl v područí klanu Ikeda, v provincii Seccú. 1575: Květen: Nobunaga vytáhl v provincii Seccú proti klanu Mijoši. 28. červen: Spojená vojska Nobunagy Ody a Iejasua Tokugawy vítězí nad téměř čtyřicetitisícovým vojskem Kacujoriho Takedy v bitvě u Nagašina. Padlo zde na 10000 Takedových vojáků. Září: Odové skoncovali v provincii Ečizen s podpůrci kláštera Hongandži. Provincii dostal odměnou Nobunagův generál Kacuie Šibata. Takakage Kobajakawa, generál klanu Móri, porazil spolu s vojsky Naoie Ukity Motočiku Mimuru z provincie Bingo a dohnali ho k provedení seppuku.