Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, též Nejsvětějšího (Božského) Srdce Páně v Teplicích-Trnovanech, zvaný Červený kostel (název je odvozen od barvy keramického obkladu), je římskokatolický farní kostel, vystavěný na začátku 20. století. Jedná se o trojlodní baziliku v novogotickém stylu se zvonicí vysokou 47 metrů. Autorem návrhu je teplický architekt Gustav Jirsch.

Historie

Okolnosti výstavby Trnovany byly až do roku 1945 samostatným městem se smíšeným česko-německým obyvatelstvem. Ještě v polovině 19. století se však jednalo o poměrně nevýznamné sídlo rozkládající se podél potoka Bystřice. Změna nastala až na konci 19. století, kdy se v důsledku zavedení železnice a rozvoje těžby uhlí v blízkosti obce začal v oblasti rozvíjet keramický a porcelánový průmysl. Nejvýznamnějšími podniky byly továrna místního podnikatele Alfreda Stellmachera a dílna znojemské firmy Ditmar & Urbach. Počet obyvatel během krátké doby prudce vzrostl - zatímco v roce 1894 měla obec přes 7 000 obyvatel, v roce 1900 jejich počet již přesáhl 12 000.

Reakcí na rozvoj oblasti byla také rostoucí potřeba společenského, národnostního a náboženského vyžití. V Trnovanech působily spolky usilující o výstavbu evangelického i katolického kostela, mezi nimiž panovala značná rivalita. Na přelomu století se oba snažily o co nejrychlejší realizaci svého svatostánku. Evangelické hnutí, inspirované tehdy populární ideou Los von Rom („Pryč od Říma“), prosazovalo myšlenku sjednocení německého národa v rámci evangelického vyznání. Těmto snahám odpovídal i dnes již zaniklý Kristův kostel (tzv. Zelený kostel), postavený v letech 1899–1905. Stavba vznikla podle návrhu drážďanské kanceláře Schilling und Graebner a spojovala inspiraci staroněmeckou architekturou s prvky německé secese a reformní architektury. Pomyslný závod o výstavbu kostela sice evangelíci vyhráli, výstavba katolického chrámu však zůstávala důležitým cílem celé obce. Spolek pro stavbu kostela proto již od roku 1895 shromažďoval finanční prostředky a roku 1900 si nechal vypracovat projekt od mladého berlínského architekta Rudolfa Zahna.

Nerealizovaný návrh Nerealizovaný Zahnův návrh vycházel z tehdy populární novorománské „starokřesťanské“ formy odkazující k počátkům evropského křesťanství. Ve podobném stylu byl v Teplicích postaven například kostel sv. Bartoloměje. Návrh byl koncipován jako tradiční trojlodní bazilika s převýšenou střední lodí a mohutnou věží situovanou na severní straně v blízkosti presbytáře. Projekt důsledně vycházel z románského tvarosloví - interiér měl být zaklenut jednoduchými křížovými klenbami, hlavní průčelí členěno dvojitě a trojitě členěnými okny a jeho středu mělo dominovat rozetové okno. Fasádu dále členily lizény a obloučkový vlys.

Stavba kostela Zahnův návrh nebyl z neznámých, pravděpodobně však finančních důvodů realizován, a vypracováním nového projektu byl následně pověřen teplický architekt Gustav Adolf Jirsch. Jeho návrh již měl střídmější neogotickou podobu trojlodní baziliky s transeptem a dominantní věží.

Založení stavby provázely zvýšené náklady způsobené nutností přeložení koryta Bystřice a zpevnění základů. Realizaci kostela navíc o osm let zdržely spory uvnitř spolku pro stavbu kostela. Samotná výstavba probíhala tři roky - od 7. prosince 1907, kdy byla stavba posvěcena, do 24. prosince 1909, kdy byl kostel vysvěcen. Kostel však tehdy nemohl získat status farního chrámu, protože v Trnovanech dosud nebyla zřízena samostatná farnost. Z hlediska duchovní správy tak místní kostel neplnil všechny funkce běžně spojené s farním kostelem.

Dynamický rozvoj Trnovan na počátku 20. století, podpořený zejména růstem počtu obyvatel, rozvojem keramického průmyslu, zavedením tramvajové dopravy, vznikem škol i dalších veřejných institucí, vedl roku 1910 k povýšení obce na město. Jedním z předpokladů tohoto procesu byla také existence vlastního katolického kostela.

Kvůli nedostatku financí byla věž dokončena až v roce 1910 a interiér, včetně varhan, byl doplňován postupně. O úplném dokončení stavby lze hovořit až roku 1934, tedy 25 let po vysvěcení kostela, kdy akademický malíř Alfred Böhm provedl výmalbu interiéru výjevy ze Starého a Nového zákona.

Architektonický popis exteriéru

Hmotové a dispoziční řešení Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je trojlodní bazilikou s transeptem a nižšími bočními loděmi. Stavba je orientována presbytářem k severu. Hlavní loď je zakončena polygonálním závěrem a celková délka kostela dosahuje přibližně 48 metrů. Šířka objektu se pohybuje mezi 20 a 25 metry.

K severní části objektu přiléhá polygonálně ukončený chór se zpovědnicí. Nad střechou chóru vystupuje menší šestiboký měděný sanktusník zakončený jehlancovou střechou. Hlavní loď je zastřešena sedlovou střechou s drobnými vikýři.

Boční fasády člení nepříliš výrazný vnější opěrný systém, který má převážně dekorativní charakter. V úrovni bočních lodí jsou prolomena hrotitá okna s pískovcovými ostěními.

Hlavní průčelí a věž Jižnímu průčelí dominuje hranolová věž zvonice na čtvercovém půdorysu, doplněná menší schodišťovou věží při východní straně. Na západní straně průčelí se nachází polygonální kaple přístupná z podkruchtí.

Objekt je vystavěn z červeného režného zdiva, které doplňují pískovcové články v podobě armování nároží, ostění a portálů. V hlavním průčelí je osazeno vysoké hrotitě zakončené okno členěné kamenným sloupkem a završované kružbou s motivem čtyřlistu. Okna bočních lodí jsou úzká, hrotitě zakončená a bez výraznější kružbové výplně, zatímco okna hlavní lodi jsou vyšší, vertikálně členěná štíhlými sloupky a v horní části doplněná jednoduchými geometrickými kružbami. Okna v presbytáři mají jednodušší členění a jejich kružby využívají motiv tzv. jeptišek. Vitráže v oknech zobrazují postavy světců a ve spodních částech nesou jména donátorů podílejících se na výstavbě kostela

Věž vysoká 47 metrů je v přízemní části opatřena mohutným pískovcovým vstupním portálem. Nad ním se nachází vysoké lomené okno a v horní části věže úzké průzory. Ve zvonovém patře se nacházejí dvojice úzkých hrotitých oken s kamennými sloupky. Nad nimi se na všech čtyřech stranách věže nacházejí hodiny zasazené do trojúhelných štítů, jejichž vrcholy zdobí drobné fiály. Z původních pěti zvonů odlitých roku 1911 v Chomutově se dochovaly dva.

Architektonický popis interiéru

Hlavní loď a boční lodě Interiér kostela působí poměrně střídmě a je charakteristický převážně světlou výmalbou. Hlavní i boční lodě jsou zaklenuty čtyřdílnými žebrovými klenbami. V hlavní lodi jsou žebra ukončena jednoduchými profilovanými konzolami a doplněna svorníky bez výraznější dekorativní úpravy. Boční lodě jsou od hlavní odděleny lomenými arkádami.

Východní boční loď je dnes oddělena zasklenou příčkou a slouží jako menší kaple. Podlaha je pokryta vzorovanými keramickými dlaždicemi. U vchodu se nachází pamětní deska s daty výstavby kostela.

Kruchta a mobiliář V západní části kostela se nachází mohutná kruchta s varhanami, nesená křížovou klenbou. Podkruchtí je od hlavní lodi odděleno jednoduchou lomenou arkádou. Odtud je umožněn vstup do schodiště hlavní věže a do přidružených prostor.

Vitrážová okna jsou zdobena postavami světců a ve spodních částech obsahují jména významných dárců spolku pro výstavbu kostela. Většina mobiliáře, včetně lavic a hlavního oltáře, je provedena v neogotickém stylu.

Transept a výzdoba V prostoru transeptu jsou po obou stranách umístěny dva starší oltáře, které sloužily obyvatelům Trnovan ještě před výstavbou kostela. Oltář v pravé části byl přenesen z dnes zaniklé kaple sv. Rocha, která stála v přilehlém parku. V levé části transeptu se nachází oltář s obrazem Madony jako ochránkyně Trnovan, provedený ve stylu beuronské umělecké školy.

Stěny příčné lodi zdobí malby akademického malíře Alfreda Böhma. V pravé části transeptu je umístěna novogoticky pojatá křížová cesta.

Na klenebních pasech v hlavní lodi je napsáno:

BONE PASTOR PANIS VERE † JESU NOSTRI MISERERE

= „Dobrý pastýři, pravý chlebe, Ježíši, smiluj se nad námi.“

a

ECCE PANIS ANGELORUM † FACTUS CIBUS VIATORUM

= „Hle, chléb andělů, učiněný pokrmem poutníků.“

Zajímavosti V těsné blízkosti kostela probíhala tramvajová trať do Novosedlic a Dubí. V souvislosti s hlukem, který způsobovala, se objevovaly spory o vhodnosti umístění kostela. Kvůli nedostatku financí byl ale kostel nakonec postaven na spodní části parcely, blíže Masarykově třídě, kde bylo přeložení Bystřice jednodušší. Na fasádě kostela dodnes můžeme vidět zbytky uchycení tramvajového vedení.

Na jižní straně kostela, blíže k hlavnímu průčelí, stojí zbytek křížku s letopočtem 1905, jehož původ není znám. Dnes na místě stojí pouze podstavec; křížek pravděpodobně spadl a na dochovaných historických fotografiích můžeme vidět jeho rozbité části.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Pořad bohoslužeb ve farním kostele Nejsvětějšího Srdce Páně, Teplice-Trnovany (katalog biskupství litoměřického) Bohoslužby ve farním kostele Nejsvětějšího Srdce Páně, Teplice-Trnovany na webu církev.cz/bohoslužby Program NOCI KOSTELŮ, Teplice-Trnovany, kostel Božského Srdce Páně  Kostel Božského Srdce Páně, Teplice na webu Hrady.cz

Kategorie:Novogotické kostely v okrese Teplice Kategorie:Kostely litoměřické diecéze Kategorie:Kostely v Teplicích Teplice