Lev Šimák (3. března 1896 Všestudy – 19. října 1989 Praha) byl český malíř, grafik a publicista.
Život Za první světové války byl nasazen v Haliči. V letech 1919–1927 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Pirnera, Obrovského, Thieleho a grafiku u Brömse. Při hledání svého vyjádření vycházel z vlivů expresionismu, fauvismu a kubismu, také obdivoval české gotické malířství, české lidové umění, celý život také vycházel z realistické tradice Mikoláše Alše a Karla Purkyně. Zabýval se především krajinomalbou, inspiraci sbíral jak v zahraničí, tak v Čechách na Šumavě a ve Středohoří. Od roku 1927 byl členem Umělecké besedy a od roku 1945 SČUG Hollar.
Důležitým tématem Šimákova díla byl též každodenní život venkova a sociální motivy, které na důležitosti získaly poté, co vstoupil do KSČ a poprvé v roce 1935 navštívil Sovětský svaz, a další rozměr v době druhé světové války a v době euforie bezprostředně po osvobození. Svůj vztah ke KSČ popsal v roce 1946 takto: „Tomuto géniovi Marxovi lidstvo nebude nikdy dost vděčno... Můj poměr ke Komunistické straně Československa je láska k ní!“ V roce 1946 rovněž podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění.Rudé právo, 15. 5. 1946 (ročník 26, č. 113), str. 1 Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli. Dále připojil svůj podpis pod výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla publikována dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu. V roce 1977 podepsal „Antichartu“.
V komunistickém Československu bylo jeho dílo vysoce ceněno a bylo mu uděleno i nejvyšší státní ocenění pro umělce, čestný titul národní umělec.
Dílo
Výtvarné Páteř Šimákova díla tvořily oleje krajin, ale též figurálních motivů, v nezvykle velké míře se objevovaly akvarely. Rád maloval motýly. Grafika ve většině případů fungovala jen jako přípravná technika pro malbu, mezi jeho výraznější počin patří cyklus litografií Indiáni ještě ze studentských let. Nejvíce ceněno je jeho dílo předválečné. Praha budoucnosti, 1927 Bouračka, 1928 Trh v Trenčíně, 1934 Erechtheion na Akropoli, 1934 Zátiší s citróny a cibulí, 1935 Odpich vysoké pece (Dněproges), 1935 Mexiko, 1938 Bolsenská vinárna, 1939 Žluva, 1942 Noční tramvaj, 1943 Makedonský tanec, 1948 Soutok Labe s Vltavou, 1958
Literární Několik článků publikoval v revue Umělecké besedy Život, též v Hollaru a v časopisu Svazu československých umělců Výtvarné umění: Malířské myšlenky in Život, roč. XVII, r. 1942 Umění do nové doby in Život, roč. XX, r. 1946 Výstava čínské kultury in Život, roč. XX, r. 1946 Nástěnné malby Zlatko Prici v Topusku in Život, roč. XX, r. 1947 Můj pohled na grafiku in Hollar, roč. XXII, r. 1951 O akvarelu in Výtvarné umění, roč VI, r. 1956
Ocenění 1966 – zasloužilý umělec 1978 – národní umělec 1980 – medaile Za obětavou práci pro socialismus 1986 – Řád republiky 50px|řád rep. Přehled výtvarných umělců: nositelé čestného titulu nár. a zasloužilý umělec, řádů, státních vyznamenání a cen. Praha: Dílo, 1988, s. 31.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští krajináři Kategorie:Členové Umělecké besedy Kategorie:Žáci Maxmiliána Pirnera Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Signatáři Kupředu, zpátky ni krok! Kategorie:Signatáři Anticharty Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Nositelé Řádu republiky Kategorie:Malíři socialistického realismu Kategorie:Narození 3. března Kategorie:Narození v roce 1896 Kategorie:Úmrtí 19. října Kategorie:Úmrtí v roce 1989 Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Muži